Jaké zbraně nasadí USA? Muž z Pentagonu nastínil, jak by vypadal úder na Írán

Detaily potenciálního amerického útoku na Írán nejsou z pochopitelných bezpečnostních důvodů dostupné, konstatuje Kris Osborn v komentáři pro server National Interest. Vojenský publicista a bývalý pracovník Pentagonu dodává, že výhlídka jistého omezeného úderu ovšem vyvolává otázku, jaké zbraně a technika by se pro takovou misi hodily.

Deník Shopaholičky

Tomahawky nepostačí

Osborn se ptá, zdali by útočily z lodí a ponorek odpalované střely Tomahawk, nebo spíše stealth letouny jako B-2 a F-35. Střely Tomahawk které, jsou považovány za prvotní zbraň, mají mnoho unikátních výhod, konstatuje bývalý pracovník Pentagonu. Vysvětluje, že s doletem okolo 1400 kilometrů mohou útočit z bezpečné dálky, jsou extrémně přesné a efektivní proti stacionárním cílům jako velící stanoviště, odpaliště raket a protivzdušné systémy.

Stávající Tomahawky verze Block IV využívají GPS navádění a obousměrný datalink, tudíž dokážou měnit dráhu letu - pokud se objeví nové informace - a navíc mají, podobně jako drony, senzory umožňující sledovat cíl ze vzduchu, což zvyšuje míru jejich přesnosti, podotýká publicista. Připomíná, že tyto střely byly v posledních letech v hojném počtu využívány při prvotních úderech na Libyi, Sýrii a Irák.

"Tomahawk může být odpálen z námořních křižníků, torpédoborců ba dokonce útočných ponorek pod hladinou," pokračuje Osborn. Dodává, že americké námořnictvo sice má zbraně, kterými může zničit menší útočící íránské lodě, ale Tomahawky s dlouhým doletem mohou být odpáleny ze vzdálenosti, která nevystaví americké lodě či ponorky nebezpečí nepřátelské odvety.

Střely Tomahawk vyvinuté během studené války s cílem čelit sovětské protivzdušné obraně dokážou v nízké výšce kopírovat terén a vyhnout se tak nepřátelským radarům, vysvětluje Osborn. Doplňuje, že verze Tomahawku schopného útočit i na pohybující se cíle je sice ve vývoji, ale zatím není nasazení schopná, a tak by spolu s těmito střelami bylo zřejmě nezbytné nasadit i letouny, které by sledovaly a ničily mobilní prvky íránského protivzdušného systému.

Úkol pro letouny stealth

Pokud jde o letecké útoky, americké letectvo a Pentagon dlouho zmiňují stealth letouny páté generace jako F-35 a F-22 konstruované pro mise ve vysoce nebezpečném prostředí, kde USA nemusí mít jasnou vzdušnou převahu, poukazuje někdejší pracovník amerického ministerstva obrany. Deklaruje, že pokud má Írán mobilní prvky protivzdušné obrany a jiné obtížně dosažitelné cíle, útočit by měly právě stealth letouny.

"Nyní operačního nasazení schopný F-35, který již podnikl útoky v Afghánistánu, může přinést nové argumenty ve prospěch jistého leteckého úderu," píše Osborn. Tvrdí, že s ohledem na absenci pokročilé, moderní protivzdušné obrany a stealth letounů v íránské výzbroji, může právě F-35 vést spolu s Tomahawky úder na íránskou protivzdušnou obranu, na kterou - vedle velících center - americké vojenské údery zpravidla míří jako první.

Podobný úder byl veden v roce 2003 v rámci operace Irácká svoboda a měl připravit Irák o schopnost jakkoliv se bránit vzdušným útokům, vysvětluje publicista. Připouští, že americké palubní letouny F-18 či klasické F-15 by mohly v takové misi uspět, ale soudí, že úvodní úder na Írán by tyto letouny čtvrté generace nevedly, jelikož o íránské protivzdušné obraně nemáme veškeré detaily.

V roce 2015 například ruská tisková agentura TASS oznámila prodej protivzdušného systému S-300 Íránu a ačkoliv není jasné, nakolik je udržovaný a modernizovaný, pokud se tato zbraň spolu s dalším ruským systémem S-400 skutečně v íránském arzenálu nachází, může jít o značnou hrozbu, konstatuje Osborn. Podotýká, že tyto moderní protivzdušné systémy jsou digitálně řízené, dokážou využívat různé frekvence a ničit cíle ve velké dálce.     

Bombardér B-2, který USA nasadily v Iráku a Afghánistánu, může nejen létat ve vysoké výšce a útočit přesně na cíle z bezpečné vzdálenosti, ale díky svým vlastnostem stealth se navíc může zcela vyhnout odhalení, připomíná bývalý muž z Pentagonu. Poukazuje, že F-35 zase může využít své senzory, které pilotovi rychle poskytují ucelený obraz o objevujících se a pohybujících se cílech.    

Elektrooptický naváděcí systém a další senzory F-35 mají další dosah než u letounů čtvrté generace, uvádí Osborn. Zdůrazňuje, že F-35 je určen k vyhledávání a ničení cílů, aniž by jej nepřítel vůbec zachytil, a tak je více chráněný před nepřátelskou palbou, zatímco může nést extrémně přesné bomby JDAM naváděné za pomoci GPS.

"Jakýkoliv druh útoku nebo série koordinovaných úderů bude pochopitelně záviset na kvalitě zpravodajských informací," nastiňuje publicista. Konstatuje, že k jasné identifikaci cílů nezbytné pro nasazení bombardérů B-2 či střel Tomahawk by byly potřeba podrobné záběry z vysoko operujících dronů či družic. K vytipování a následnému ničení mobilních cílů však budou nutné jiné prostředky, například níže letící drony či letouny páté generace.

Deník Shopaholičky

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) střela s plochou dráhou letu Tomahawk F-35 Joint Strike Fighter bombardér B-2

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 39 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy