Su-57 místo F-35? Turecko může po americkém embargu chtít ruské stíhačky

Úřad amerického prezidenta přímo neřekl, že Ankaru z programu vyloučí. Dle agentury AP se tento krok  očekává od amerického ministerstva obrany. USA už v minulosti varovaly Turecko, že stíhačky F-35 nemůžou koexistovat se zařízeními, které slouží Rusku i ke sběru výzvědných informací a proto podrží dodávku letounů Turecku.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo v reakci krok USA za chybný a poškozující strategické vztahy obou spojenců v NATO. Turecké ministerstvo obrany v dubnu tvrdilo, že má připravené krátkodobé i dlouhodobé plány pro to, kdyby došlo k stažení dodávky F-35.

Podle profesora mezinárodních vztahů Husajna Bagciho z ankarské Blízkovýchodní technické univerzity však tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí Bílého domu zřejmě zaskočilo. „Tayyip Erdogan opravdu věřil Trumpovi,“ sdělil profesor serveru Voice of America s poukazem na jejich přátelské vztahy na nedávném summitu G20 v Japonsku. „Vytvořilo to očekávání, že zabrání embargu na F-35, ale Trump se podvolil silnému domácímu tlaku.“

Turecko je jedním z největších mezinárodních odběratelů F-35. Od Američanů si objednalo 100 kusů těchto drahých letadel. Jeho dlouhodobý vojenský plán počítal s tím, že nahradí zastaralé F-16.

Pro Turecko je zpráva nepříjemná mimo jiné z toho důvodu, že tím ztratí možnost získat vojenskou výhodu nad jeho rivalem, Řeckem, s kterým vede spory o některá teritoriální území, např. o Kypr. Obě země mají k dispozici letouny F-16, Řecko by ale mohlo získat F-35, upozorňuje Voice of America.

Podle Bagciho se Turecko pravděpodobně zkusí obrátit na Čínu či Rusko, aby mu prodali jejich nejmodernější typy letounů. Rusku naznačilo, že je otevřené komukoliv prodat jeho nejmodernější letoun, Su-57.

„Tyto ruské stíhací letouny páté generace [Su-57] mají vynikající vlastnosti a ukazují příslib pro export," řekl Sergej Chemezov, šéf Rostechu, výrobce Su-57, v květnu v rozhovoru pro tureckou zpravodajskou agenturu. Pro Rostech by byl zájem Turecka velice vítaným, vzhledem k tomu, že sešlo z plánového odběrů ruských letounů ze strany Indie.

Takový krok by však dle odborníků ještě rozšířil vzrůstající napětí mezi oběma zeměmi, které mají nejmocnější armády v NATO. Podle Halduna Solmazturka, ředitele ankarského institutu Turecko 21. století by se jednalo o politické rozhodnutí, na kterém by se musela podílet turecká vláda i  parlament a veřejnost, protože by mělo stejnou váhu jako to v roce 1946, kdy se Turecko rozhodlo namísto k SSSR přidat k NATO.