Su-57 místo F-35? Turecko může po americkém embargu chtít ruské stíhačky

Bílý dům oznámil, že Turecko se nebude moci podílet na americkém programu moderních stíhaček F-35. Důvodem je pořízení ruského systému protivzdušné obrany S-400. Dle expertů Turecko je možné, že se Turecko obrátí k Rusku, aby nakoupilo jeho stíhačky. To by ale dále prohloubilo narůstající propast mezi oběma nejmocnějšími armádami NATO.

Úřad amerického prezidenta přímo neřekl, že Ankaru z programu vyloučí. Dle agentury AP se tento krok  očekává od amerického ministerstva obrany. USA už v minulosti varovaly Turecko, že stíhačky F-35 nemůžou koexistovat se zařízeními, které slouží Rusku i ke sběru výzvědných informací a proto podrží dodávku letounů Turecku.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo v reakci krok USA za chybný a poškozující strategické vztahy obou spojenců v NATO. Turecké ministerstvo obrany v dubnu tvrdilo, že má připravené krátkodobé i dlouhodobé plány pro to, kdyby došlo k stažení dodávky F-35.

Podle profesora mezinárodních vztahů Husajna Bagciho z ankarské Blízkovýchodní technické univerzity však tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí Bílého domu zřejmě zaskočilo. „Tayyip Erdogan opravdu věřil Trumpovi,“ sdělil profesor serveru Voice of America s poukazem na jejich přátelské vztahy na nedávném summitu G20 v Japonsku. „Vytvořilo to očekávání, že zabrání embargu na F-35, ale Trump se podvolil silnému domácímu tlaku.“

Turecko je jedním z největších mezinárodních odběratelů F-35. Od Američanů si objednalo 100 kusů těchto drahých letadel. Jeho dlouhodobý vojenský plán počítal s tím, že nahradí zastaralé F-16.

Pro Turecko je zpráva nepříjemná mimo jiné z toho důvodu, že tím ztratí možnost získat vojenskou výhodu nad jeho rivalem, Řeckem, s kterým vede spory o některá teritoriální území, např. o Kypr. Obě země mají k dispozici letouny F-16, Řecko by ale mohlo získat F-35, upozorňuje Voice of America.

Podle Bagciho se Turecko pravděpodobně zkusí obrátit na Čínu či Rusko, aby mu prodali jejich nejmodernější typy letounů. Rusku naznačilo, že je otevřené komukoliv prodat jeho nejmodernější letoun, Su-57.

„Tyto ruské stíhací letouny páté generace [Su-57] mají vynikající vlastnosti a ukazují příslib pro export," řekl Sergej Chemezov, šéf Rostechu, výrobce Su-57, v květnu v rozhovoru pro tureckou zpravodajskou agenturu. Pro Rostech by byl zájem Turecka velice vítaným, vzhledem k tomu, že sešlo z plánového odběrů ruských letounů ze strany Indie.

Takový krok by však dle odborníků ještě rozšířil vzrůstající napětí mezi oběma zeměmi, které mají nejmocnější armády v NATO. Podle Halduna Solmazturka, ředitele ankarského institutu Turecko 21. století by se jednalo o politické rozhodnutí, na kterém by se musela podílet turecká vláda i  parlament a veřejnost, protože by mělo stejnou váhu jako to v roce 1946, kdy se Turecko rozhodlo namísto k SSSR přidat k NATO.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko USA (Spojené státy americké) Rusko F-35 Joint Strike Fighter Su-57

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 27 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy