Viděli jsme krev na stěnách, ve vzduchu bylo cítit spálené lidské maso. Všichni byli mrtví

Damašek - Pozorovatelé OSN cítili spálené lidské maso, když vyšetřovali středeční masakr v syrské vesnici Kubajr v oblasti Hamá. Píší to v sobotu agentury AFP a Reuters.

"V některých domech viděli krev na stěnách a na podlaze. Na ulicích stále hořel oheň a ve vzduchu bylo cítit spálené maso," popsal scény z Kubajru mluvčí OSN Martin Nesirky."Přede mnou byl kus mozku, o kus dál velké množství sražené krve," napsal Paul Danahar z BBC, který misi doprovázel."V Kubajru nikdo nezůstal naživu, a pozorovatelé tak nemohli mluvit s žádnými svědky události," stojí v prohlášení OSN. "Jména a přesný počet mrtvých stále nejsou známy. Pozorovatelé pracují na zjištění těchto údajů," píše se v něm dále.Podle opoziční Observatoře lidských práv bylo v Kubajru zabito nejméně 78 lidí.Dvacítka pozorovatelů se na místo masakru dostala teprve v pátek. Při předešlém pokusu vyšetřit vraždění přímo ve městě na ně někdo pálil z těžkých zbraní a protipancéřových střel.Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že podle předběžných důkazů syrské vládní jednotky obklíčily vesnici a prorežimní milice šabíha "barbarsky" zaútočila na obyvatele. Převážně sunnitský Kubajr je obklopen územím se šíitským obyvatelstvem loajálním režimu prezidenta Bašára Asada.Damašek nařčení z masakru odmítá a stejně jako v předchozích případech tvrdí, že útočili teroristé. Režimní síly prý zasahovaly na žádost tamních obyvatel.V květnu při dvoudenním masakru v syrské Húle režimní vojska podle opozice zabila na 108 lidí. Většina z obětí, mezi nimiž bylo 49 dětí a 34 žen, byla zabita zblízka.Syrská vláda ale opakovaně ujišťuje, že v Húle její jednotky nezabíjely. Podle ní mají masakr na svědomí teroristé a islámští radikálové.Sýrií od loňského března zmítá povstání proti Asadovu režimu. Konflikt má podle OSN na kontě více než 10 000 mrtvých. Syrská observatoř lidských práv uvádí přes 13 500 obětí převážně z řad civilistů.

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Sýrie masakr

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy