Sýrie vykopla inspekci OSN, žádala "nehoráznou věc"

Jak dnes napsala agentura Reuters, tokijská policie věděla do tří hodin po událostech v roce 1995, že útočníci použili v metru sarin. Zemřelo tehdy 13 lidí.

O sarin jde údajně také v Sýrii, odkud byly tyto útoky hlášeny v březnu. Obvinily se z nich vzájemně armáda a opozice. Sýrie už jednou odborníky odmítla, teď je znovu patnáctičlenný tým OSN připraven na Kypru a čeká na povolení ke vstupu.

"Je nutné získat a analyzovat odebraný vzorek. Čím déle bude vyšetřovací tým OSN čekat mimo Sýrii, tím menší je šance, že nějaký užitečný vzorek získá," řekl konzultant na kontrolu biologických a chemických zbraní Ralf Trapp. Západní státy se stále více kloní k názoru, že v Sýrii chemické zbraně použity byly. Důkaz by ospravedlnil zpřísnění postupu vůči Damašku.

Sýrie patří k osmi státům, které se nepřipojily ke konvenci o chemických zbraních, jež je platná od roku 1997. Z toho důvodu není Sýrie podrobena inspekcím.

Nabízejí se hned tři varianty, jak k nasazení sarinu v Sýrii mohlo dojít. A všechny jsou pro západní svět varováním, píše idnes.cz. Podle bezpečnostního experta Jiřího Šedivého je první z nich, že při bojích došlo k nechtěnému zasažení některého ze skladů chemické munice a úniku otravného plynu, také zároveň tou nejméně pravděpodobnou.

Druhou možností je, že zaútočil sarinem přímo Asadův režim, i když jeho představitele včetně samotného Asada neustále ujišťují, že by nikdy zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu nepoužili.

Nejméně příznivou variantou je podle něj ta poslední. A to, že chemické zbraně použili rebelové. "Není jasné, podobně jako tomu bylo v jiných případech Arabského jara, kdo skutečně stojí v čele rebelů a kdo stanovuje konečné cíle. Více než například v Libyi je zřejmé, že síly rebelů jsou úzce propojeny na al-Káidu a další organizace radikálního islámu," obává se Šedivý.