V Sýrii a Iráku přituhuje. Vznikne nebezpečný islamistický stát?

"Jde o ozbrojence z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Jejich cílem je propojit oblasti v Sýrii a Iráku, vytvořit zde vlastní stát, a pak jeho území dále rozšiřovat," uvedl aktivista a amatérský novinář Abdal Salám Husajn.

Islamisté z hnutí ISIL, které je napojené na teroristickou síť Al-Káida, doufají, že se jim v Sýrii podaří porazit extremistickou frontu An-Nusra, se kterou nyní vedou tvrdé boje zejména v provincii Dajr az-Zaur na hranici s Irákem. K ideologii Al-Káidy se hlásí obě dvě skupiny ozbrojenců, původně v Sýrii bojovaly proti tamnímu režimu, ale před několika měsíci zvedly zbraně proti sobě. Každá si chce pro sebe uchránit území, které předtím dobývaly společně.Islámští radikálové se letos v únoru z několika míst na severu Sýrie stáhli a jejich sídlem se stala provincie Rakka a její stejnojmenné středisko. Nyní se ale podle povstalců do oblasti opět vracejí. V provincii Dajr az-Zaur prý nyní rozmístili asi 3000 bojovníků, uvedl mluvčí rebelů Umar abú Lajlá. "Většina z nich jsou cizinci. Jsou mezi nimi Evropané, Tunisané a Saúdští Arabové," dodal. ISIL podle něj dostala od vůdce abú Bakra Bagdádího rozkaz, aby se zaměřila na obsazení Dajr az-Zauru. Jde totiž o jejich hlavní bránu do Iráku, doplnil povstalecký mluvčí.

"Co se týká rozšíření nestability, je potřeba zdůraznit, že syrská občanská válka již dnes výrazně ovlivňuje bezpečnostní prostředí v sousedních zemích, ve kterých existuje pnutí mezi sunnity a šíity. Mám na mysli především Libanon a Irák. Západní intervence nebo omezený úder v Sýrii může tyto konflikty ještě více zradikalizovat a země uvrhnout do totálního chaosu. Připočtěme si k tomu kurdskou otázku, jež je neméně důležitou součástí situace v Sýrii, vztah Kurdů k Turecku, vzpomeňme na dnešní Egypt a vyjde nám možný široký pás nestability sahající od severní Afriky přes Levantu až k východním hranicím Evropské unie," říká na webu evropskehodnoty.cz k válce v Sýrii analytik Ondřej Šlechta.

"Za současné situace a mezinárodního rozložení sil si nedovedu představit, jaká událost by mohla některou ze západních zemí vést k otočení kormidla a přímé podpoře Asada. Ale je možné, že konflikt se podobně jako kdysi občanská válka v Libanonu zapouzdří, stane ještě více nepřehledným a západní státy spíše než na jeho aktivní ukončení budou hledět toho, aby jeho jiskry neovlivňovaly domácí půdu. Pokud jde o to, zda se Asad může udržet u moci, pak ano. Pokud jej západní intervence nesvrhne, nebo nepodlomí, s ruskou a íránskou pomocí se pravděpodobně udrží velmi dlouho," domnívá se odborník.

A dodal: "Zkušenosti s arabským jarem ovšem ukazují, téměř všude nakonec drtivě vítězí islamisté. Obávám se, že situace v Sýrii je bezvýchodná. Pokud bude Asad nakonec svržen, podaří se Západu zabránit tomu, aby si vláda a opozice pouze nevyměnily strany? Řešení, pokud nějaká existují, rozhodně nelze hledat v jednostranných akcích. Zdá se to jako otřepaná formulace, ale platí, co nedávno na svém blogu napsal americký politolog Fareed Zakaria: na vývoji konfliktu v Sýrii závisí tak mnoho, že strategie pro jeho ukončení nelze hledat v jiném rámci, než v dohodě všech zainteresovaných, tedy Sýrie, USA, EU, Ruska, Íránu a Číny."