Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z útoků

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly ostřelovaly ázerbájdžánské armádní pozice i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Pašinjan na facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly, a arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu.

"Autoritářský režim Alijeva obnovil své nepřátelské akce. Vyhlásil arménskému lidu válku," uvedl také na facebooku Pašinjan s poukazem na vládu prezidenta Ilhama Alijeva. "My jsme na tuto válku připraveni," prohlásil arménský premiér.

V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stanné právo a zákaz nočního vycházení ve velkých městech později schválil také ázerbájdžánský parlament. Podobná opatření přijal dříve i Náhorní Karabach.

Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 06:00 místního času ostřelovat pozice ázerbájdžánské armády podél celé linie sporného území i obce, které se se nacházejí v blízkosti.

Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva ázerbájdžánské vrtulníky, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další ázerbájdžánskou vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. "Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin," cituje TASS ministerstvo. Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokací.

Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé - žena a dítě. Baku uvádí, že bylo zabito několik ázerbájdžánských civilistů.

Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří.

Turecko se v konfliktu postavilo na stranu Ázerbájdžánu a vybídlo Arménii k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu pomoci. "Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít," sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle TASS se shodli na nutnosti co nejrychleji ukončit boje a stabilizovat situaci.

Arménský premiér Pašinjan dnes vyzval mezinárodní společenství, aby učinilo vše pro to, aby odradilo Turecko od intervence do konfliktu. To by podle něj mohlo ohrozit stabilitu regionu. "Tento nebezpečný vývoj musí být zastaven. Čelíme závažné hrozbě. Je třeba bdělosti," prohlásil Pašinjan.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.