Čas postavit Írán do latě? Z USA zní zlověstná varovná slova

Změny na obzoru

Spojené státy považují jaderný Írán za nebezpečí, kterému jejich partner, Evropa, nechce čelit, upozorňuje chicagský deník. Poukazuje, že minulý rok, když Trump odstoupil od smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015, Teherán se stále mohl spoléhat na její evropské signatáře, že budou společně její ustanovení dodržovat.

V tomto směru se udály jisté změny a objevují se signály, že Británie, Francie a Německo mohou být připraveny podpořit Trumpův přístup „maximálního tlaku“, který má přinutit Írán vrátit se k jednacímu stolu, uvádí editorial. Vývoj označuje za pozitivní, ač zapadl v šumu dalších událostí.

„Je čas obnovit snahu usměrňovat Írán skrze tvrdší mezinárodní dohodu,“ pokračuje americký server. Za milník představuje zářijové útoky na saúdskoarabské ropné rafinerie, ve kterých všechny strany, včetně Evropy, přisuzují spoluvinu Teheránu.

Trump chce dohodu, která nejen zastaví íránský jaderný program, nastiňuje Chicago Tribune. S tímto přístupem se deník ztotožňuje a vysvětluje, že šéf Bílého domu hodlá řešit také íránskou podporu teroristických skupin a íránský raketový program.

Americké sankce sice íránskou ekonomiku silně poškozují, ale bolely by více, pokud by se k nim přidali také evropští spojenci Washingtonu, naznačuje renomovaný deník. Připomíná, že ve chvíli, kdy Británie, Francie a Německo obvinily Írán z útoků v Saúdské Arábii, zároveň vyzvaly Teherán k novému kolu jednání.

„Přišel čas, aby Írán přistoupil na dlouhodobý vyjednávací rámec o jeho jaderném programu, stejně jako o regionálních otázkách, které zahrnují jeho raketový program,“ cituje chicagský server společné prohlášení tří uvedených zemí, které bylo zveřejněno devět dní po útocích.

Jednání z pozice síly

Následoval neúspěšný pokus francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zorganizovat telefonát mezi íránským prezidentem Hasanem Rúháním a Trumpem, v době, kdy se oba politici chystali na Valné shromáždění OSN v New Yorku, připomíná editorial. Dodává, že začátkem října ovšem Rúhání reagoval pozitivně na francouzský plán restartovat rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Íránský prezident prohlásil, že nemá žádný problém s navrženým plánem, vyjma malých výtek k pojmům a slovníku, upozorňuje prestižní deník. Zdůrazňuje, že v návrhu je zmíněna ochota Teheránu souhlasit s tím, že si nikdy nepořídí jadernou zbraň, stejně jako americká vůle zastavit veškeré protiíránské sankce.

„Bude francouzská pobídka k restartu rozhovorů fungovat?“ táže se americký server. Soudí, že i při zapojení Evropy nebude snadné přimět Írán k upřímným jednáním a klíčem zůstává – ostatně jako vždy – přesvědčit íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chámeneího.

Teherán nadále před začátkem rozhovorů požaduje signál od Trumpa, že uvolní sankce, ale americký prezident se nechce vzdát hlavní páky, kterou má, nastiňuje Chicago Tribune. Konstatuje, že sankce jsou efektivní, íránské hospodářství zatím stály 10 miliard dolarů, export íránské ropy se propadl a íránská ekonomika letos zřejmě klesne o 9,5 %.

Trumpova administrativa navíc před pár dny uvalila nové sankce na íránský stavební sektor a obchod se čtyřmi materiály, které využívají íránské vojenské a jaderné programy, poukazuje editorial. Očekává, že intenzita sankcí povede íránské politiky k hledání cest k jejich zmírnění.

Americký prezident ale bude vyjednávat z pozice síly a tato taktika by byla efektivnější, pokud by Evropa přestala Írán hýčkat a přidala se k aktuálním americkým sankcím, naznačuje renomovaný server. Deklaruje, že existuje šance Írán „srovnat“ a výměnou za uvolnění sankcí mu vnutit striktnější dohodu omezující jeho jaderný program. „Evropa by měla tuto příležitost využít a pomoci Spojeným státům postavit Írán zpět do latě,“ apeluje chicagský deník.