Děti "chalífátu" se vrátí do Evropy? Z Británie zní tvrdá kritika

NÁZOR - Čeho se bojí britská ministryně vnitra z Konzervativní strany Priti Patelová? Tuto otázku položil editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník se ptá, zda má Patelová skutečně strach z návratu britských dětí, které osiřely v konfliktu s Islámským státem (IS), nebo se spíše obává, že ji její pravicoví spolustraníci obviní, že postupuje "měkce" vůči terorismu.

Začátek, nikoliv konec

Ministryně tvrdí, že zhruba 60 dětí uvízlých v Sýrii představuje bezpečnostní riziko, poukazuje The Observer. Připomíná, že Patelová podobně jako její předchůdce Sajid Javid pomáhá blokovat záchranný plán, který by měl utrpení těchto sirotků ukončit.

Bariéra, kterou Patelová vztyčila, byla v minulém týdnu částečně prolomena díky zásahu soudu v Birminghamu a soucitnému gestu britského ministerstva zahraničí, konstatuje editorial. Podotýká, že několik sirotků, zjevně ze stejné rodiny, se mohlo anonymně vrátit do země poté, co se jistý britský diplomat setkal s Kurdy a děti od nich převzal.

Rodiče těchto dětí, kteří odcestovali do Sýrie v roce 2015 a později tam zahynuli, měli údajně vazby na IS, přiznává týdeník. Přesto deklaruje, že tato repatriace by měla být začátkem, nikoliv koncem širší operace, která by vrátila do vlasti veškeré britské děti s podobným osudem.

"Jejich utrpení v hrozných podmínkách přetrvávajících v provizorních vězeňských táborech na severovýchodě Sýrie si lze pouze představovat. Riziko, že se mohou radikalizovat, pokud tam budou nuceny zůstat, je vysoké. Aby bylo jasno," pokračuje renomovaný server. Zdůrazňuje, že řeč není o džihádistech v sebevražedných vestách odhodlaných ničit britský způsob života, ale o nevinných dětech uvízlých v zahraniční.

Za skandální - z morálního i právního hlediska - označuje The Observer snahu Patelové a jiných ministrů blokovat repatriaci dalších dětí. Připomíná, že představitelé britského ministerstva vnitra minulý týden vydali prohlášení, že v dohledné budoucnosti nebude žádnému z těchto dětí umožněn návrat do vlasti a žádosti konkrétních rodin a charitativních organizací budou posuzovány jedna po druhé.

Také britský premiér Boris Johnson odmítl přislíbit záchranu těchto dětí s odkazem na její náročnost, prestižní týdeník. Tento důvod ovšem zpochybňuje a zmiňuje postup britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který se v této otázce chopil iniciativy, odmítl chladnokrevnou indiferenci Patelové a repatriaci označil za "správnou věc".

Raab by měl podle renomovaného serveru své snahy vystupňovat, protože ti, kteří jsou obeznámeni s vojenskou situací v severovýchodní Sýrii, vědí, že sice není bez rizika, ale neznemožňuje realizaci záchranné mise.

Není o čem diskutovat

"A pak jsou zde právní závazky Británie, přičemž Johnosovi a Patelové nesmí být dovoleno, aby je ořezali," píše The Observer. Za užitečné považuje shrnout povinnosti vyplývající z Konvence OSN o právech dítěte, kterou Spojené království ratifikovalo v roce 1991 a která uvádí, že "nejlepší zájem dítěte" je všemu nadřazen, že každé dítě má právo na "život, přežití a rozvoj...bez ohledu na svůj původ, pohlaví, náboženství...bez ohledu na to, co si myslí či říká, bez ohledu na pozadí jeho rodiny".

Britský server vyzdvihuje především články 38 a 39 hovořící o traumatu a opětovné integraci, které deklarují, že dětem, které byly zanedbány, zneužívány, vykořisťovány, mučeny či se staly obětí války, se musí dostat zvláštní podpora, aby se zotavily, a vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby chránily děti postižené válkou a ozbrojenými konflikty.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"To je jasné a jednoznačné. Není o čem diskutovat," deklaruje editorial. Dodává, že jiné evropské země chápou své právní závazky lépe a zaujaly humánnější přístup. Pokládá proto otázku, na co myslí Patelová krom svých politických ambicí.

The Observer tak nabádá britskou vládu, aby jako celek přehodnotila svůj nepřijatelný a bezcitný postoj k uvedeným sirotkům. S tím souvisí otázka, jak naložit s přeživšími britskými matkami a jejich dětmi v syrských táborech, a proto by měl být prověřen osud všech 850 britských občanů, kteří se údajně přidali k IS, apeluje týdeník.

Tvrzení, že britský právní systém si nedokáže s touto výzvou poradit a umožnit návrat těchto osob, je chabou výmluvou pro pasivitu, tvrdí prestižní server. Konstatuje, že ponechat uvedené lidi "hnít" a "kout pikle" není racionální a zodpovědné, protože takový přístup pouze vytváří větší bezpečnostní riziko do budoucna.   

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Velká Británie Priti Patelová Terorismus Sýrie

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 3 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy