NÁZOR - Čeho se bojí britská ministryně vnitra z Konzervativní strany Priti Patelová? Tuto otázku položil editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník se ptá, zda má Patelová skutečně strach z návratu britských dětí, které osiřely v konfliktu s Islámským státem (IS), nebo se spíše obává, že ji její pravicoví spolustraníci obviní, že postupuje "měkce" vůči terorismu.
Začátek, nikoliv konec
Ministryně tvrdí, že zhruba 60 dětí uvízlých v Sýrii představuje bezpečnostní riziko, poukazuje The Observer. Připomíná, že Patelová podobně jako její předchůdce Sajid Javid pomáhá blokovat záchranný plán, který by měl utrpení těchto sirotků ukončit.
Bariéra, kterou Patelová vztyčila, byla v minulém týdnu částečně prolomena díky zásahu soudu v Birminghamu a soucitnému gestu britského ministerstva zahraničí, konstatuje editorial. Podotýká, že několik sirotků, zjevně ze stejné rodiny, se mohlo anonymně vrátit do země poté, co se jistý britský diplomat setkal s Kurdy a děti od nich převzal.
Rodiče těchto dětí, kteří odcestovali do Sýrie v roce 2015 a později tam zahynuli, měli údajně vazby na IS, přiznává týdeník. Přesto deklaruje, že tato repatriace by měla být začátkem, nikoliv koncem širší operace, která by vrátila do vlasti veškeré britské děti s podobným osudem.
"Jejich utrpení v hrozných podmínkách přetrvávajících v provizorních vězeňských táborech na severovýchodě Sýrie si lze pouze představovat. Riziko, že se mohou radikalizovat, pokud tam budou nuceny zůstat, je vysoké. Aby bylo jasno," pokračuje renomovaný server. Zdůrazňuje, že řeč není o džihádistech v sebevražedných vestách odhodlaných ničit britský způsob života, ale o nevinných dětech uvízlých v zahraniční.
Za skandální - z morálního i právního hlediska - označuje The Observer snahu Patelové a jiných ministrů blokovat repatriaci dalších dětí. Připomíná, že představitelé britského ministerstva vnitra minulý týden vydali prohlášení, že v dohledné budoucnosti nebude žádnému z těchto dětí umožněn návrat do vlasti a žádosti konkrétních rodin a charitativních organizací budou posuzovány jedna po druhé.
Také britský premiér Boris Johnson odmítl přislíbit záchranu těchto dětí s odkazem na její náročnost, prestižní týdeník. Tento důvod ovšem zpochybňuje a zmiňuje postup britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který se v této otázce chopil iniciativy, odmítl chladnokrevnou indiferenci Patelové a repatriaci označil za "správnou věc".
Raab by měl podle renomovaného serveru své snahy vystupňovat, protože ti, kteří jsou obeznámeni s vojenskou situací v severovýchodní Sýrii, vědí, že sice není bez rizika, ale neznemožňuje realizaci záchranné mise.
Není o čem diskutovat
"A pak jsou zde právní závazky Británie, přičemž Johnosovi a Patelové nesmí být dovoleno, aby je ořezali," píše The Observer. Za užitečné považuje shrnout povinnosti vyplývající z Konvence OSN o právech dítěte, kterou Spojené království ratifikovalo v roce 1991 a která uvádí, že "nejlepší zájem dítěte" je všemu nadřazen, že každé dítě má právo na "život, přežití a rozvoj...bez ohledu na svůj původ, pohlaví, náboženství...bez ohledu na to, co si myslí či říká, bez ohledu na pozadí jeho rodiny".
Britský server vyzdvihuje především články 38 a 39 hovořící o traumatu a opětovné integraci, které deklarují, že dětem, které byly zanedbány, zneužívány, vykořisťovány, mučeny či se staly obětí války, se musí dostat zvláštní podpora, aby se zotavily, a vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby chránily děti postižené válkou a ozbrojenými konflikty.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."To je jasné a jednoznačné. Není o čem diskutovat," deklaruje editorial. Dodává, že jiné evropské země chápou své právní závazky lépe a zaujaly humánnější přístup. Pokládá proto otázku, na co myslí Patelová krom svých politických ambicí.
The Observer tak nabádá britskou vládu, aby jako celek přehodnotila svůj nepřijatelný a bezcitný postoj k uvedeným sirotkům. S tím souvisí otázka, jak naložit s přeživšími britskými matkami a jejich dětmi v syrských táborech, a proto by měl být prověřen osud všech 850 britských občanů, kteří se údajně přidali k IS, apeluje týdeník.
Tvrzení, že britský právní systém si nedokáže s touto výzvou poradit a umožnit návrat těchto osob, je chabou výmluvou pro pasivitu, tvrdí prestižní server. Konstatuje, že ponechat uvedené lidi "hnít" a "kout pikle" není racionální a zodpovědné, protože takový přístup pouze vytváří větší bezpečnostní riziko do budoucna.
Související
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Islámský stát (IS) , Velká Británie , Priti Patelová , Terorismus , Sýrie
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák