NÁZOR - Čeho se bojí britská ministryně vnitra z Konzervativní strany Priti Patelová? Tuto otázku položil editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník se ptá, zda má Patelová skutečně strach z návratu britských dětí, které osiřely v konfliktu s Islámským státem (IS), nebo se spíše obává, že ji její pravicoví spolustraníci obviní, že postupuje "měkce" vůči terorismu.
Začátek, nikoliv konec
Ministryně tvrdí, že zhruba 60 dětí uvízlých v Sýrii představuje bezpečnostní riziko, poukazuje The Observer. Připomíná, že Patelová podobně jako její předchůdce Sajid Javid pomáhá blokovat záchranný plán, který by měl utrpení těchto sirotků ukončit.
Bariéra, kterou Patelová vztyčila, byla v minulém týdnu částečně prolomena díky zásahu soudu v Birminghamu a soucitnému gestu britského ministerstva zahraničí, konstatuje editorial. Podotýká, že několik sirotků, zjevně ze stejné rodiny, se mohlo anonymně vrátit do země poté, co se jistý britský diplomat setkal s Kurdy a děti od nich převzal.
Rodiče těchto dětí, kteří odcestovali do Sýrie v roce 2015 a později tam zahynuli, měli údajně vazby na IS, přiznává týdeník. Přesto deklaruje, že tato repatriace by měla být začátkem, nikoliv koncem širší operace, která by vrátila do vlasti veškeré britské děti s podobným osudem.
"Jejich utrpení v hrozných podmínkách přetrvávajících v provizorních vězeňských táborech na severovýchodě Sýrie si lze pouze představovat. Riziko, že se mohou radikalizovat, pokud tam budou nuceny zůstat, je vysoké. Aby bylo jasno," pokračuje renomovaný server. Zdůrazňuje, že řeč není o džihádistech v sebevražedných vestách odhodlaných ničit britský způsob života, ale o nevinných dětech uvízlých v zahraniční.
Za skandální - z morálního i právního hlediska - označuje The Observer snahu Patelové a jiných ministrů blokovat repatriaci dalších dětí. Připomíná, že představitelé britského ministerstva vnitra minulý týden vydali prohlášení, že v dohledné budoucnosti nebude žádnému z těchto dětí umožněn návrat do vlasti a žádosti konkrétních rodin a charitativních organizací budou posuzovány jedna po druhé.
Také britský premiér Boris Johnson odmítl přislíbit záchranu těchto dětí s odkazem na její náročnost, prestižní týdeník. Tento důvod ovšem zpochybňuje a zmiňuje postup britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který se v této otázce chopil iniciativy, odmítl chladnokrevnou indiferenci Patelové a repatriaci označil za "správnou věc".
Raab by měl podle renomovaného serveru své snahy vystupňovat, protože ti, kteří jsou obeznámeni s vojenskou situací v severovýchodní Sýrii, vědí, že sice není bez rizika, ale neznemožňuje realizaci záchranné mise.
Není o čem diskutovat
"A pak jsou zde právní závazky Británie, přičemž Johnosovi a Patelové nesmí být dovoleno, aby je ořezali," píše The Observer. Za užitečné považuje shrnout povinnosti vyplývající z Konvence OSN o právech dítěte, kterou Spojené království ratifikovalo v roce 1991 a která uvádí, že "nejlepší zájem dítěte" je všemu nadřazen, že každé dítě má právo na "život, přežití a rozvoj...bez ohledu na svůj původ, pohlaví, náboženství...bez ohledu na to, co si myslí či říká, bez ohledu na pozadí jeho rodiny".
Britský server vyzdvihuje především články 38 a 39 hovořící o traumatu a opětovné integraci, které deklarují, že dětem, které byly zanedbány, zneužívány, vykořisťovány, mučeny či se staly obětí války, se musí dostat zvláštní podpora, aby se zotavily, a vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby chránily děti postižené válkou a ozbrojenými konflikty.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."To je jasné a jednoznačné. Není o čem diskutovat," deklaruje editorial. Dodává, že jiné evropské země chápou své právní závazky lépe a zaujaly humánnější přístup. Pokládá proto otázku, na co myslí Patelová krom svých politických ambicí.
The Observer tak nabádá britskou vládu, aby jako celek přehodnotila svůj nepřijatelný a bezcitný postoj k uvedeným sirotkům. S tím souvisí otázka, jak naložit s přeživšími britskými matkami a jejich dětmi v syrských táborech, a proto by měl být prověřen osud všech 850 britských občanů, kteří se údajně přidali k IS, apeluje týdeník.
Tvrzení, že britský právní systém si nedokáže s touto výzvou poradit a umožnit návrat těchto osob, je chabou výmluvou pro pasivitu, tvrdí prestižní server. Konstatuje, že ponechat uvedené lidi "hnít" a "kout pikle" není racionální a zodpovědné, protože takový přístup pouze vytváří větší bezpečnostní riziko do budoucna.
Související
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
Islámský stát (IS) , Velká Británie , Priti Patelová , Terorismus , Sýrie
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
před 1 hodinou
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
před 2 hodinami
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
před 3 hodinami
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
před 5 hodinami
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
před 6 hodinami
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
před 7 hodinami
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
před 8 hodinami
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
před 9 hodinami
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
před 11 hodinami
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
před 12 hodinami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Zdroj: Lucie Podzimková