Děti "chalífátu" se vrátí do Evropy? Z Británie zní tvrdá kritika

NÁZOR - Čeho se bojí britská ministryně vnitra z Konzervativní strany Priti Patelová? Tuto otázku položil editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník se ptá, zda má Patelová skutečně strach z návratu britských dětí, které osiřely v konfliktu s Islámským státem (IS), nebo se spíše obává, že ji její pravicoví spolustraníci obviní, že postupuje "měkce" vůči terorismu.

Začátek, nikoliv konec

Ministryně tvrdí, že zhruba 60 dětí uvízlých v Sýrii představuje bezpečnostní riziko, poukazuje The Observer. Připomíná, že Patelová podobně jako její předchůdce Sajid Javid pomáhá blokovat záchranný plán, který by měl utrpení těchto sirotků ukončit.

Bariéra, kterou Patelová vztyčila, byla v minulém týdnu částečně prolomena díky zásahu soudu v Birminghamu a soucitnému gestu britského ministerstva zahraničí, konstatuje editorial. Podotýká, že několik sirotků, zjevně ze stejné rodiny, se mohlo anonymně vrátit do země poté, co se jistý britský diplomat setkal s Kurdy a děti od nich převzal.

Rodiče těchto dětí, kteří odcestovali do Sýrie v roce 2015 a později tam zahynuli, měli údajně vazby na IS, přiznává týdeník. Přesto deklaruje, že tato repatriace by měla být začátkem, nikoliv koncem širší operace, která by vrátila do vlasti veškeré britské děti s podobným osudem.

"Jejich utrpení v hrozných podmínkách přetrvávajících v provizorních vězeňských táborech na severovýchodě Sýrie si lze pouze představovat. Riziko, že se mohou radikalizovat, pokud tam budou nuceny zůstat, je vysoké. Aby bylo jasno," pokračuje renomovaný server. Zdůrazňuje, že řeč není o džihádistech v sebevražedných vestách odhodlaných ničit britský způsob života, ale o nevinných dětech uvízlých v zahraniční.

Za skandální - z morálního i právního hlediska - označuje The Observer snahu Patelové a jiných ministrů blokovat repatriaci dalších dětí. Připomíná, že představitelé britského ministerstva vnitra minulý týden vydali prohlášení, že v dohledné budoucnosti nebude žádnému z těchto dětí umožněn návrat do vlasti a žádosti konkrétních rodin a charitativních organizací budou posuzovány jedna po druhé.

Také britský premiér Boris Johnson odmítl přislíbit záchranu těchto dětí s odkazem na její náročnost, prestižní týdeník. Tento důvod ovšem zpochybňuje a zmiňuje postup britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který se v této otázce chopil iniciativy, odmítl chladnokrevnou indiferenci Patelové a repatriaci označil za "správnou věc".

Raab by měl podle renomovaného serveru své snahy vystupňovat, protože ti, kteří jsou obeznámeni s vojenskou situací v severovýchodní Sýrii, vědí, že sice není bez rizika, ale neznemožňuje realizaci záchranné mise.

Není o čem diskutovat

"A pak jsou zde právní závazky Británie, přičemž Johnosovi a Patelové nesmí být dovoleno, aby je ořezali," píše The Observer. Za užitečné považuje shrnout povinnosti vyplývající z Konvence OSN o právech dítěte, kterou Spojené království ratifikovalo v roce 1991 a která uvádí, že "nejlepší zájem dítěte" je všemu nadřazen, že každé dítě má právo na "život, přežití a rozvoj...bez ohledu na svůj původ, pohlaví, náboženství...bez ohledu na to, co si myslí či říká, bez ohledu na pozadí jeho rodiny".

Britský server vyzdvihuje především články 38 a 39 hovořící o traumatu a opětovné integraci, které deklarují, že dětem, které byly zanedbány, zneužívány, vykořisťovány, mučeny či se staly obětí války, se musí dostat zvláštní podpora, aby se zotavily, a vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby chránily děti postižené válkou a ozbrojenými konflikty.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"To je jasné a jednoznačné. Není o čem diskutovat," deklaruje editorial. Dodává, že jiné evropské země chápou své právní závazky lépe a zaujaly humánnější přístup. Pokládá proto otázku, na co myslí Patelová krom svých politických ambicí.

The Observer tak nabádá britskou vládu, aby jako celek přehodnotila svůj nepřijatelný a bezcitný postoj k uvedeným sirotkům. S tím souvisí otázka, jak naložit s přeživšími britskými matkami a jejich dětmi v syrských táborech, a proto by měl být prověřen osud všech 850 britských občanů, kteří se údajně přidali k IS, apeluje týdeník.

Tvrzení, že britský právní systém si nedokáže s touto výzvou poradit a umožnit návrat těchto osob, je chabou výmluvou pro pasivitu, tvrdí prestižní server. Konstatuje, že ponechat uvedené lidi "hnít" a "kout pikle" není racionální a zodpovědné, protože takový přístup pouze vytváří větší bezpečnostní riziko do budoucna.   

Související

Islámský stát (ISIS)

Na severovýchodě Sýrie tiká časovaná bomba. Tisíce bojovníků IS, na které svět zapomněl

Tisíce údajných bojovníků Islámského státu (IS) zůstávají uvězněny v detenčních zařízeních na severovýchodě Sýrie, zatímco svět na ně postupně zapomíná. Panorama, jedno z největších vězení tohoto druhu, skrývá za svými zdmi 4 500 mužů, kteří se ocitli v právním vakuu. Mnozí z nich nemají možnost obhajoby ani naději na spravedlivý proces. A přestože oficiální pád samozvaného chalífátu nastal již před šesti lety, jeho duch v těchto celách stále přežívá.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Velká Británie Priti Patelová Terorismus Sýrie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

Aktualizováno včera

včera

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

včera

Deník shopaholičky, natáčení v oblacích Prohlédněte si galerii

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

včera

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa

Fakultní nemocnice v pražském Motole bude mít po nedávné kauze kolem ředitele Miloslava Ludvíka nové vedení. Od 1. dubna se ředitelem nemocnice stane Petr Polouček, který dosud šéfuje v sousední Nemocnici Na Homolce. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy