Mise íránského satelitu Zafar skončila fiaskem, na oběžnou dráhu se nedostal

"Satelit byl úspěšně vyslán. Dosáhli jsme většiny našich cílů...nicméně Zafar nedosáhl oběžné dráhy, jak bylo plánováno," citovala íránská státní televize představitele tamního ministerstva obrany. Důvodem neúspěchu byla nejspíš nízká rychlost. Satelit měla vynést na oběžnou dráhu nosná raketa Simorgh.

Iran launched a satellite into space and failed. It’s their 4th failure in a row. ?It may look like an innocent satellite launch, but this is the beginning of acquiring international ballistic missiles. #Zafar #Iran pic.twitter.com/c0SCjGaEWU

Neúspěch následně potvrdil i íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. "Chtěl bych vás potěšit dobrými zprávami, ale někdy se vše nevyvíjí takovým směrem, kterým byste chtěli. Odpálení nebylo úspěšné," napsal ministr na twitteru.

Today "Zafar" satellite launch failed. Like many scientific projects, Failure happened. FALCON 9, Juno II, ATLAS, PROTON M, ANTARES are just few samples of US launch failures.But We're UNSTOPPABLE! We have more Upcoming Great Iranian Satellites! ?

Ahmad Hosejní, který má na ministerstvu obrany na starosti vesmírný program, i přesto označil vypuštění satelitu za "mimořádný úspěch". A podobně pozitivně se snaží působit i Džahromí. "Jsme nezastavitelní! Na řadu přijdou další skvělé íránské satelity!" dodal ministr na twitteru. Jak již dříve uvedl, Írán za výrobu satelitu Zafar utratil necelé dva miliony eur (50 milionů Kč). Podle původního plánu měla družice zůstat na oběžné dráze 18 měsíců, pak se měla vrátit do zemské atmosféry, kde by shořela.

Teherán se minulý rok pokusil družice do vesmíru vynést nejméně dvakrát, rovněž ale pokaždé bez úspěchu, připomněla agentura Reuters. Spojené státy se přitom obávají, že technologie na vypouštění balistických střel dlouhého doletu, které Írán používá i k vypouštění satelitů, by mohly být použity k odpalování jaderných hlavic.

Teherán popírá, že by aktivita kolem satelitů byla zástěrkou pro vývoj raket, a tvrdí, že nikdy neusiloval o vývoj jaderných zbraní.

Svůj první satelit Omíd (Naděje) země do kosmu vynesla v roce 2009. Následovaly satelity Rašád (Pozorování) v roce 2011 a družice Navíd (Příslib) v roce 2012.

Mezi USA a Íránem panuje v posledních letech zvýšené napětí poté, co americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015 a obnovil proti islámské republice sankce. Trump dohodu uzavřenou za jeho předchůdce Baracka Obamy dlouhodobě kritizoval a argumentoval mimo jiné tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a na roli Íránu v regionálních konfliktech.

Napětí mezi USA a Íránem se ještě zvýšilo letos v lednu, kdy Spojené státy s pomocí dronu v Iráku zabily íránského velitele Kásema Solejmáního. Írán v odplatě zasáhl svými raketami americkou základnu v Iráku.