Írán popraví údajného špióna. Dle soudu přivedl CIA na stopu Solejmáního

S odkazem na dnešní sdělení íránské justice o tom napsala agentura Reuters. 

"Mahmúd Músaví Madžd, jeden ze špionů (americké) CIA a (izraelského) Mossadu byl odsouzen k smrti. Poskytl našim nepřátelům informace o poloze mučedníka Solejmáního," uvedl dnes mluvčí íránské justice Gholámhosejn Esmáílí.

"Poskytl bezpečnostní informace o íránských ozbrojených složkách, zejména o (íránských revolučních) gardách, izraelským a americkým zpravodajským službám," doplnil Esmáílí. Podle Reuters nicméně mluvčí výslovně neuvedl, zda informace vynesené odsouzeným byly spojené se zabitím Solejmáního v Iráku. Rozsudek podle mluvčího vynesl revoluční soud a potvrdil jej nejvyšší soud. "Bude popraven brzy," uvedl Esmáílí.

Později íránská justice v prohlášení uvedla, že odsouzení Madžda nesouvisí s "teroristickým činem americké vlády", čímž odkazovala na americký útok na Solejmáního. "Celé soudní řízení v případě tohoto špiona (...) se uskutečnilo dávno před Solejmáního mučednictvím," stálo v prohlášení, podle něhož byl odsouzený zatčen už v říjnu 2018.

Činitelé neuvedli, zda je případ spojen s oznámením Íránu z loňského léta, že zadržel 17 špionů pracujících pro CIA, z nichž někteří byli později odsouzeni k smrti. Podle Reuters také neuvedli, zda Madždův případ souvisí s únorovým oznámením Íránu, že byl v islámské republice odsouzen k smrti muž, který špehoval pro CIA a pokoušel se vynést informace o íránském jaderném programu.

Kásem Solejmání, který velel zahraničním operacím elitních íránských jednotek Kuds, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek. Washington jej označoval za strůjce útoků s Íránem spřízněných milic na americké vojáky v regionu. Solejmání byl zabit v noci na 3. ledna 2020 při americkém útoku dronem u letiště v Bagdádu.

Smrt jednoho z nejvýznamnějších představitelů režimu v Teheránu vyvolala odvetný raketový útok na irácké základny, na nichž byli i američtí vojáci, a také obavy z rozsáhlejšího regionálního konfliktu. Při íránském útoku 8. ledna nepřišel o život žádný americký voják a bezprostředně po útoku také nebyla hlášena rozsáhlá zranění, později bylo ale stovkám vojáků diagnostikováno traumatické poranění mozku.

Několik hodin po íránském zásahu v Iráku, íránské síly sestřelily krátce po startu z teheránského letiště ukrajinské letadlo se 176 lidmi na palubě. Neštěstí nikdo nepřežil. Írán až po třech dnech přiznal, že jeho armáda letadlo sestřelila neúmyslně.