Írán tvrdí, že se stal terčem kybernetických útoků z ciziny

Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že za nedávnými kybernetickými útoky na íránské provozy mohly stát vlády cizích států. Zároveň však podle agentury Reuters zpochybnilo, že by důsledkem těchto akcí byly požáry v íránských vojenských a dalších zařízeních.

Od konce června byly z řady íránských vojenských, průmyslových a jaderných zařízení ale i ropných rafinerií, elektráren, fabrik a podniků hlášeny požáry a exploze.

#Natanz explosion: How satellite images became key to Mideast reporting https://t.co/x7cc4xWSkK

— FDD's Iran Program (@FDD_Iran) July 14, 2020

Někteří íránští činitelé uvedli, že požár, který tento měsíc propukl v podzemním jaderném provozu v Natanzu, mohla způsobit kybernetická sabotáž. Příčina řady dalších incidentů dosud vysvětlena nebyla.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví podle Reuters řekl, že infrastruktura islámské republiky denně čelí "tisícům kybernetických útoků". Dodal, že nejde o nový jev a že většinu z nich se podaří odrazit.

V uplynulých měsících bylo podle Musávího zaznamenáno několik širších kybernetických útoků, za nimiž podle analýz stály "určité vlády a skupiny". Bližší podrobnosti o možných pachatelích však podle Reuters nesdělil. Musáví také doplnil, že požáry v lesích, rafineriích a na dalších místech jsou v létě časté.

Článek íránské státní agentury IRNA tento měsíc pojednával o tom, že nepřátelé Íránu, jako Izrael a USA, mohli stát za nedávnými incidenty. Ani jedna z těchto zemí ale nebyla z konkrétních útoků v článku obviněna přímo.

Írán a Spojené státy přerušily diplomatické styky krátce po revoluci z roku 1979, když íránští militantní studenti zaútočili na americkou ambasádu v Teheránu a 444 dní drželi jako rukojmí 52 Američanů. Dlouhodobě napjaté vztahy mezi oběma zeměmi se vyostřily v roce 2018 poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a zavedl vůči Íránu sankce, které mají tvrdý dopad na jeho ekonomiku.

Další významná eskalace přišla letos poté, co americká armáda 3. ledna zabila íránského generála Kásema Solejmáního a člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Írán pak 8. ledna vypálil na základny v Iráku, kde působí Američané, množství raket. USA až s odstupem přiznaly, že desítky amerických vojáků byly zraněny. Izrael považuje Írán za svého úhlavního nepřítele a premiér Benjamin Netanjahu je hlavním odpůrcem mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle izraelského premiéra se Írán snaží vyvinout atomovou bombu, což Írán popírá.

Související

Armita Garavandová

Zemřela íránská dívka Armíta Gerávandová, která skončila v nemocnici po střetu s policií kvůli šátku

Šestnáctiletá Armíta Gerávandová zemřela v íránské nemocnici po několikatýdenním kómatu. Podle zpráv nevládních organizací ji na počátku tohoto měsíce zastavila íránská mravnostní policie v teheránském metru kvůli hidžábu, který neměla na hlavě. Informovala o tom íránská státní agentura IRNA. Aktivisté v oblasti lidských práv tvrdí, že Gerávandovou mohla napadnout policie provádějící dohled nad nošením šátku ve veřejném prostoru.

Více souvisejících

Írán Hackeři Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Budou Rusové grilovat Putina? Pětinu lidí zajímá, kdy skončí válka proti Ukrajině

Podle průzkumu provedeného nezávislým střediskem Levada by se Rusové nejraději zeptali svého prezidenta Vladimira Putina na to, kdy skončí válka proti Ukrajině. Otázka týkající se ukončení "speciální vojenské operace," jak Moskva nazývá konflikt s Ukrajinou, v průzkumu zaujala vedoucí pozici před ostatními dotazy. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Sasko má problém s prodloužením kontrol na hranicích s ČR. Je moc krátké

Sasko požaduje prodloužení kontrol na německých hranicích s Českem a Polskem nejméně o šest měsíců, řekl to v úterý ministr vnitra této spolkové země Armin Schuster (CDU). Spolkové ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarském do 15. prosince. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda po roce 2023 vzroste. Jurečkovo ministerstvo definitivně rozhodlo

Minimální mzda od ledna 2024 vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, vyplývá z vládního nařízení vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle předlohy poroste také několik úrovní zaručené mzdy v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Polepšit by si mělo asi půldruhého milionu zaměstnanců. Vláda bude návrh definitivně schvalovat příští týden. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Policie, ilustrační fotografie.

Policie chce jezdit k méně nehodám na silnicích. Návrh už řeší s ministerstvem a pojišťovnami

Policisté si přejí zvýšení hranice škody, při které mají řidiči povinnost oznámit dopravní nehodu. Vzniknout by měla speciální on-line platforma, jejímž prostřednictvím by se nehoda nahlašovala včetně dokumentace pro pojišťovny. Nyní jsou podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého hlášeny některé nehody zbytečně, přičemž policisté poté chybí jinde. 

včera

Zelenskyj na poslední chvíli zrušil projev před americkým Senátem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli zrušil plánovaný úterní projev pro americké senátory, které měl informovat o současné situaci na Ukrajině. Oznámil to lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy