Írán tvrdí, že se stal terčem kybernetických útoků z ciziny

Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že za nedávnými kybernetickými útoky na íránské provozy mohly stát vlády cizích států. Zároveň však podle agentury Reuters zpochybnilo, že by důsledkem těchto akcí byly požáry v íránských vojenských a dalších zařízeních.

Od konce června byly z řady íránských vojenských, průmyslových a jaderných zařízení ale i ropných rafinerií, elektráren, fabrik a podniků hlášeny požáry a exploze.

#Natanz explosion: How satellite images became key to Mideast reporting https://t.co/x7cc4xWSkK

— FDD's Iran Program (@FDD_Iran) July 14, 2020

Někteří íránští činitelé uvedli, že požár, který tento měsíc propukl v podzemním jaderném provozu v Natanzu, mohla způsobit kybernetická sabotáž. Příčina řady dalších incidentů dosud vysvětlena nebyla.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví podle Reuters řekl, že infrastruktura islámské republiky denně čelí "tisícům kybernetických útoků". Dodal, že nejde o nový jev a že většinu z nich se podaří odrazit.

V uplynulých měsících bylo podle Musávího zaznamenáno několik širších kybernetických útoků, za nimiž podle analýz stály "určité vlády a skupiny". Bližší podrobnosti o možných pachatelích však podle Reuters nesdělil. Musáví také doplnil, že požáry v lesích, rafineriích a na dalších místech jsou v létě časté.

Článek íránské státní agentury IRNA tento měsíc pojednával o tom, že nepřátelé Íránu, jako Izrael a USA, mohli stát za nedávnými incidenty. Ani jedna z těchto zemí ale nebyla z konkrétních útoků v článku obviněna přímo.

Írán a Spojené státy přerušily diplomatické styky krátce po revoluci z roku 1979, když íránští militantní studenti zaútočili na americkou ambasádu v Teheránu a 444 dní drželi jako rukojmí 52 Američanů. Dlouhodobě napjaté vztahy mezi oběma zeměmi se vyostřily v roce 2018 poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a zavedl vůči Íránu sankce, které mají tvrdý dopad na jeho ekonomiku.

Další významná eskalace přišla letos poté, co americká armáda 3. ledna zabila íránského generála Kásema Solejmáního a člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Írán pak 8. ledna vypálil na základny v Iráku, kde působí Američané, množství raket. USA až s odstupem přiznaly, že desítky amerických vojáků byly zraněny. Izrael považuje Írán za svého úhlavního nepřítele a premiér Benjamin Netanjahu je hlavním odpůrcem mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle izraelského premiéra se Írán snaží vyvinout atomovou bombu, což Írán popírá.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Írán Hackeři Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy