Írán ztrojnásobil zásoby obohaceného uranu, tvrdí agentura MAAE

MAAE v důvěrné zprávě členským zemím uvedla, že Írán měl 19. února 1020,9 kilogramu zásob obohaceného uranu, zatímco loni 3. listopadu jen 372,3 kilogramu. Na kolik procent byl uran obohacen, není jasné.

Írán podle MAAE zároveň odmítl inspektorům zpřístupnit dvě nenahlášená místa a poskytnout informace o tom, k jakým účelům byla využívána. Agentura v této souvislosti nabyla podezření, že místa mohla být využívána k uložení jaderného materiálu či k jiným jaderným účelům. Írán podle MAAE obvinění odmítl a nechce o záležitosti dále jednat.

Írán uzavřel v roce 2015 se Spojenými státy, Německem, Británií, Francií, Ruskem a Čínou dohodu, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump dohodu dlouhodobě kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program. V roce 2018 oznámil, že USA od úmluvy odstupují.

Následně Washington začal zavádět proti islámské republice sankce a loni Írán začal části dohody vypovídat. Zároveň ale Teherán evropské signatáře vyzval, aby se snažili dohodu zachovat a Írán ochránit před dopadem amerických sankcí. Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je jen pro civilní účely.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů. Obohacení uranu zároveň nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje k jeho použití jako paliva v jaderné elektrárně. Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.

Teherán v uplynulém roce postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem ledna v reakci na zabití svého generála Kásema Solejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.