Izraelci půjdou opět k volbám, za dva roky už počtvrté

Čtvrté parlamentní volby od jara 2019, druhé za epidemie covidu-19 a desáté, v nichž vede premiér Benjamin Netanjahu svůj Likud do izraelského parlamentu. Izraelci budou v úterý znovu rozhodovat o složení parlamentu a o tom, kdo se postaví do čela jejich příští vlády. Pokud to bude opět Netanjahu, bude to pro něj už 12. rok po sobě.

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit stabilní vládu s většinou ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami - může získat kolem čtvrtiny mandátů. Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až 20 mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

Zřejmými spojenci Likudu jsou tak stejně jako dříve náboženské strany Šas (8 mandátů), Jednotný judaismu tóry (7) a Náboženská sionistická strana (4), což na většinu stačit nebude. A nemusí to stačit, ani kdyby se Netanjahuovi podařilo získat do koalice nacionalisty ze strany Jamina Naftaliho Bennetta (11). Strany, které koaliční spolupráci s Netanjahuem vyloučily, na tom nejsou co do koaličního potenciálu o mnoho lépe, protože bez Jaminy dají dohromady jenom 57 mandátů.

Chce-li Netanjahu dosáhnout odkladu svého soudního procesu, v němž je obviněn z korupce, nebo dokonce jeho zrušení, musí u moci zůstat, i kdyby to znamenalo spojit se s radikálními stranami prosazujícími například anexi palestinského Západního břehu Jordánu nebo tažení proti hnutí LGBT. Netanjahu sice tvrdí, že vyhnout se soudnímu řízení není jeho cíl, ale možní členové jeho příští koalice jsou ochotní se o to zasadit. Rozhodnout může volební účast, která se v minulých třech volbách neustále zvyšovala, avšak nyní může sehrát roli únava voličů a ekonomické dopady epidemie.

Analytici spočítali, že pokud se zjevně protinetanjahuovským stranám nepodaří dát dohromady aspoň 61 mandátů, bude to pro premiéra výhoda, které nesporně využije k sestavení další vlády. Pokud k urnám nepřijde dostatek pravicových voličů a Náboženská sionistická strana nepřekročí práh 3,25 procenta pro vstup do parlamentu, což jsou zhruba čtyři křesla, dostanou šanci centristé kolem Lapida. Tato možnost se za moc pravděpodobnou nepovažuje. O to víc je pravděpodobné, že se potvrdí správnost průzkumů, ani jednomu z táborů se většinu získat nepodaří a Izraelce v létě čekají další volby.

Netanjahu tentokrát vede pozitivnější kampaň než v minulosti, což je dáno koronavirem a nemožností pořádat velká shromáždění, ale také faktem, že nemá v levicovém táboře jednoznačného a silného protivníka, proti němuž by se vymezil. Místo toho má tři oponenty, i když slabší.

Nejvíc starostí mu podle izraelských novinářů dělá Lapid, takže v kampani nepřestává poukazovat na jeho slabiny, k nimž řadí jeho nezkušenost v ekonomických záležitostech. Bývalý televizní moderátor Lapid byl sice v jedné z Netanjahuových minulých vlád ministrem financí, ale předtím o sobě prohlásil, že o ekonomice neví nic. Netanjahu připomíná, že on sám dokázal zajistit chod ekonomiky i v době koronaviru. Lapid také podceňoval premiérovu schopnost obstarat vakcíny proti covidu-19 a říkal, že v lednu jich Izrael bude mít tak pět. Netanjahu nyní vítězoslavně dokládá, že je naočkována polovina občanů a vakcín jsou miliony.

Za protivníka se dá označit i Bennett, který se v kampani zaměřil na boj proti covidu-19 a ekonomiku. Stejně jako Lapid sice říká, že je třeba Netanjahua nahradit někým jiným, na rozdíl od Lapida ale koaliční spolupráci s ním nevyloučil. Pokud bude volební výsledek neprůkazný, může se stát Bennett rozhodujícím hráčem při sestavování vlády.

Do koaličních jednání může promluvit i někdejší ministr vnitra Saar, který po vystoupení z Likudu založil vlastní stranu a prosazuje tradiční a méně populistickou pravicovou politiku než Netanjahu. Jeho Nová naděje ale v průzkumech rychle padá a z někdejších 18 mandátů má nyní deset.

Odborníci se shodují, že bez Netanjahua může příští izraelská vláda vzniknout jedině v případě spolupráce Bennetta, Lapida a Saara, a to je velmi nepravděpodobné.

Související

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu řekl, co je cílem útoků v Libanonu

V neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil oblast na hranici s Libanonem, kde zdůraznil, že Izrael je připraven podniknout veškeré kroky k tomu, aby militantní hnutí Hizballáh zatlačil severně od řeky Lítání, která leží přibližně 30 kilometrů od izraelsko-libanonské hranice. 

Více souvisejících

Izrael Benjamin Netanjahu Benny Ganc

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy