Izraelci půjdou opět k volbám, za dva roky už počtvrté

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit stabilní vládu s většinou ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami - může získat kolem čtvrtiny mandátů. Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až 20 mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

Zřejmými spojenci Likudu jsou tak stejně jako dříve náboženské strany Šas (8 mandátů), Jednotný judaismu tóry (7) a Náboženská sionistická strana (4), což na většinu stačit nebude. A nemusí to stačit, ani kdyby se Netanjahuovi podařilo získat do koalice nacionalisty ze strany Jamina Naftaliho Bennetta (11). Strany, které koaliční spolupráci s Netanjahuem vyloučily, na tom nejsou co do koaličního potenciálu o mnoho lépe, protože bez Jaminy dají dohromady jenom 57 mandátů.

Chce-li Netanjahu dosáhnout odkladu svého soudního procesu, v němž je obviněn z korupce, nebo dokonce jeho zrušení, musí u moci zůstat, i kdyby to znamenalo spojit se s radikálními stranami prosazujícími například anexi palestinského Západního břehu Jordánu nebo tažení proti hnutí LGBT. Netanjahu sice tvrdí, že vyhnout se soudnímu řízení není jeho cíl, ale možní členové jeho příští koalice jsou ochotní se o to zasadit. Rozhodnout může volební účast, která se v minulých třech volbách neustále zvyšovala, avšak nyní může sehrát roli únava voličů a ekonomické dopady epidemie.

Analytici spočítali, že pokud se zjevně protinetanjahuovským stranám nepodaří dát dohromady aspoň 61 mandátů, bude to pro premiéra výhoda, které nesporně využije k sestavení další vlády. Pokud k urnám nepřijde dostatek pravicových voličů a Náboženská sionistická strana nepřekročí práh 3,25 procenta pro vstup do parlamentu, což jsou zhruba čtyři křesla, dostanou šanci centristé kolem Lapida. Tato možnost se za moc pravděpodobnou nepovažuje. O to víc je pravděpodobné, že se potvrdí správnost průzkumů, ani jednomu z táborů se většinu získat nepodaří a Izraelce v létě čekají další volby.

Netanjahu tentokrát vede pozitivnější kampaň než v minulosti, což je dáno koronavirem a nemožností pořádat velká shromáždění, ale také faktem, že nemá v levicovém táboře jednoznačného a silného protivníka, proti němuž by se vymezil. Místo toho má tři oponenty, i když slabší.

Nejvíc starostí mu podle izraelských novinářů dělá Lapid, takže v kampani nepřestává poukazovat na jeho slabiny, k nimž řadí jeho nezkušenost v ekonomických záležitostech. Bývalý televizní moderátor Lapid byl sice v jedné z Netanjahuových minulých vlád ministrem financí, ale předtím o sobě prohlásil, že o ekonomice neví nic. Netanjahu připomíná, že on sám dokázal zajistit chod ekonomiky i v době koronaviru. Lapid také podceňoval premiérovu schopnost obstarat vakcíny proti covidu-19 a říkal, že v lednu jich Izrael bude mít tak pět. Netanjahu nyní vítězoslavně dokládá, že je naočkována polovina občanů a vakcín jsou miliony.

Za protivníka se dá označit i Bennett, který se v kampani zaměřil na boj proti covidu-19 a ekonomiku. Stejně jako Lapid sice říká, že je třeba Netanjahua nahradit někým jiným, na rozdíl od Lapida ale koaliční spolupráci s ním nevyloučil. Pokud bude volební výsledek neprůkazný, může se stát Bennett rozhodujícím hráčem při sestavování vlády.

Do koaličních jednání může promluvit i někdejší ministr vnitra Saar, který po vystoupení z Likudu založil vlastní stranu a prosazuje tradiční a méně populistickou pravicovou politiku než Netanjahu. Jeho Nová naděje ale v průzkumech rychle padá a z někdejších 18 mandátů má nyní deset.

Odborníci se shodují, že bez Netanjahua může příští izraelská vláda vzniknout jedině v případě spolupráce Bennetta, Lapida a Saara, a to je velmi nepravděpodobné.