Izraelský prezident Rivlin pozval do Jeruzaléma hlavu SAE

Izraelský prezident Reuven Rivlin dnes pozval do Jeruzaléma prezidenta Spojených arabských emirátů, šajcha Chalífu bin Zajda Nahajána, informuje agentura Reuters. Pozvání přichází poté, co se obě země minulý týden dohodly na navázání diplomatických vztahů a židovský stát oznámil, že dočasně upouští od plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu.

Poradce a zeť amerického prezidenta Jared Kushner dnes v této souvislosti uvedl, že USA nebudou "po nějakou dobu" anexi podporovat a zaměří se více na podporu míru na Blízkém východě.

Rivlinovo pozvání odsoudila Organizace pro osvobození Palestiny, která uvedla, že "odmítá jakoukoli návštěvu představitele arabské země v Jeruzalémě na základě dohody o normalizaci vztahů". Návštěva vysokého představitele arabského světa je vzhledem k spornému statusu Jeruzaléma delikátní, upozorňuje Reuters. Izrael považuje celé město za svou metropoli, Palestinci ale chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu.

Navázání formálních diplomatických vztahů na základě dohody zprostředkované Spojenými státy oznámili představitelé Izraele a SAE ve čtvrtek. Zprávu uvítala řada institucí a států, protože z arabských zemí udržovaly oficiální diplomatické styky s Izraelem dosud jen Egypt a Jordánsko. Pozitivní ohlasy přišly ze strany Spojených států, Evropské unie či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Z arabských zemí podpořily navázání styků například Egypt, Omán a Bahrajn. Ostře je naopak odsoudili palestinský prezident Mahmúd Abbás a představitelé Íránu, Turecka i radikálního palestinského hnutí Hamás.

Pokud jde o připojení okupovaných území na Západním břehu Jordánu, Izrael podle Kushnera potvrdil, že bez amerického souhlasu plán neuskuteční. "Tento souhlas neplánujeme nyní nějaký čas dát," řekl Kushner reportérům Reuters. "V tuto chvíli se musíme soustředit na uvedení nového mírového ujednání do praxe," vysvětlil prezidentův poradce.

O anexi částí Západního břehu Jordánu se původně hovořilo v souvislosti s kontroverzním plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tato iniciativa, která se setkala s ostrou mezinárodní kritikou, počítala s tím, že by zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu připadlo Izraeli, zatímco Palestinci by měli na zbytku tohoto území autonomii. Minulý týden ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské plány na anexi Západního břehu jsou zatím pozastavené.

V neděli se Izraeli a Spojeným arabským emirátům podle agentury AP podařilo navázat telefonické spojení. Podle serveru BBC spolu po telefonu hovořili ministři zahraničí obou zemí, při hovoru si podle prohlášení "vyměnili pozdravy po uzavření převratné mírové dohody". V SAE jsou nyní volně přístupné i izraelské zpravodajské weby, které úřady dříve blokovaly. Oba kroky AP označila za první konkrétní projev avizovaného navázání vztahů.

Spojené arabské emiráty, které jsou bohaté na ropu a mají velké ambice v oblasti technologií a vesmírného výzkumu, budou moci po navázání vztahů s Izraelem obchodovat. Izraelci mezitím získají přístup k Dubaji a Abú Zabí, tedy městům, která přitahují talenty a investice.

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu telefonoval Bidenovi, poprvé ho uznal za zvoleného prezidenta USA

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes poprvé telefonoval s Joem Bidenem po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách. Krátce předtím s Bidenem hovořil i izraelský prezident Reuven Rivlin. Netanjahu už Bidenovi dříve pogratuloval po jeho vítězství ve volbách ze 3. listopadu, vyhýbal se ale tomu, aby ho označil za budoucího prezidenta.
Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil Netanjahuovu vládu národní jednoty, Zeman gratuluje

Izraelský parlament dnes schválil novou vládu národní jednoty, kterou poslancům představil premiér Benjamin Netanjahu. Ten vládu sestavil po dohodě s politickým rivalem Bennym Gancem, který se do jejího čela postaví po 18 měsících příští rok v říjnu. Pro kabinet, v němž zasedne celkem 36 ministrů, hlasovalo 73 poslanců, tedy o 12 více, než je požadovaná většina. Vláda pak složila přísahu, a ukončila tak 18 měsíců trvající politickou krizi v zemi.

Více souvisejících

Reuven Rivlin (izraelský prezident) ,  Izrael ,  Spojené arabské emiráty ,  Jared Kushner

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy