Izraelský prezident Reuven Rivlin dnes pozval do Jeruzaléma prezidenta Spojených arabských emirátů, šajcha Chalífu bin Zajda Nahajána, informuje agentura Reuters. Pozvání přichází poté, co se obě země minulý týden dohodly na navázání diplomatických vztahů a židovský stát oznámil, že dočasně upouští od plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu.
Poradce a zeť amerického prezidenta Jared Kushner dnes v této souvislosti uvedl, že USA nebudou "po nějakou dobu" anexi podporovat a zaměří se více na podporu míru na Blízkém východě.
Rivlinovo pozvání odsoudila Organizace pro osvobození Palestiny, která uvedla, že "odmítá jakoukoli návštěvu představitele arabské země v Jeruzalémě na základě dohody o normalizaci vztahů". Návštěva vysokého představitele arabského světa je vzhledem k spornému statusu Jeruzaléma delikátní, upozorňuje Reuters. Izrael považuje celé město za svou metropoli, Palestinci ale chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu.
Navázání formálních diplomatických vztahů na základě dohody zprostředkované Spojenými státy oznámili představitelé Izraele a SAE ve čtvrtek. Zprávu uvítala řada institucí a států, protože z arabských zemí udržovaly oficiální diplomatické styky s Izraelem dosud jen Egypt a Jordánsko. Pozitivní ohlasy přišly ze strany Spojených států, Evropské unie či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Z arabských zemí podpořily navázání styků například Egypt, Omán a Bahrajn. Ostře je naopak odsoudili palestinský prezident Mahmúd Abbás a představitelé Íránu, Turecka i radikálního palestinského hnutí Hamás.
Pokud jde o připojení okupovaných území na Západním břehu Jordánu, Izrael podle Kushnera potvrdil, že bez amerického souhlasu plán neuskuteční. "Tento souhlas neplánujeme nyní nějaký čas dát," řekl Kushner reportérům Reuters. "V tuto chvíli se musíme soustředit na uvedení nového mírového ujednání do praxe," vysvětlil prezidentův poradce.
O anexi částí Západního břehu Jordánu se původně hovořilo v souvislosti s kontroverzním plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tato iniciativa, která se setkala s ostrou mezinárodní kritikou, počítala s tím, že by zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu připadlo Izraeli, zatímco Palestinci by měli na zbytku tohoto území autonomii. Minulý týden ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské plány na anexi Západního břehu jsou zatím pozastavené.
V neděli se Izraeli a Spojeným arabským emirátům podle agentury AP podařilo navázat telefonické spojení. Podle serveru BBC spolu po telefonu hovořili ministři zahraničí obou zemí, při hovoru si podle prohlášení "vyměnili pozdravy po uzavření převratné mírové dohody". V SAE jsou nyní volně přístupné i izraelské zpravodajské weby, které úřady dříve blokovaly. Oba kroky AP označila za první konkrétní projev avizovaného navázání vztahů.
Spojené arabské emiráty, které jsou bohaté na ropu a mají velké ambice v oblasti technologií a vesmírného výzkumu, budou moci po navázání vztahů s Izraelem obchodovat. Izraelci mezitím získají přístup k Dubaji a Abú Zabí, tedy městům, která přitahují talenty a investice.
Související
Netanjahu telefonoval Bidenovi, poprvé ho uznal za zvoleného prezidenta USA
Izraelský parlament schválil Netanjahuovu vládu národní jednoty, Zeman gratuluje
Reuven Rivlin (izraelský prezident) , Izrael , Spojené arabské emiráty , Jared Kushner
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák