Anexe Západního břehu Jordánu může zruinovat desetiletí snah, obává se exdiplomat

NÁZOR - Izraelská vláda může brzy začít podnikat kroky k jednostranné anexi Západního břehu Jordánu, konstatuje Ilan Goldenberg v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký diplomat, který působí v think tanku Center for New Amercian Security, soudí, že takový vývoj představuje závažnou hrozbu pro možnost budoucího uspořádání, které by umožnilo Izraelcům a Palestincům žít svobodně a bezpečně ve vlastních státech.

Obnova dvoustátního řešení

Anexe části Západního břehu Jordánu by podle bývalého diplomata rovněž zničila přístup, který byl celá desetiletí uplatňován k izraelsko-palestinskému urovnání, a značila novou éru unilateralismu, jejímž důsledkem by byl také politický posun na palestinské straně.  

Zmíněná anexe zatím není jasně daná, protože izraelský "budoucí premiér" Benny Ganc, arabští politici, kandidát na amerického prezidenta Joe Biden a téměř všichni američtí zákonodárci z Demokratické strany vyjadřují své obavy z takového řešení, nebo jej přímo odmítají, poukazuje Goldenberg. Dodává, že pozice stávají americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa je nejasná, jelikož počítá s anexí coby součástí širšího mírového plánu, vůči němuž je izraelská vláda zjevně zdrženlivá.

"Pokud ale k anexi dojde a Trumpova administrativa ji uzná, dvoustátní řešení se ocitne na prahu irelevance," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že za takových podmínek by bylo zásadní podniknout kroky, které podpoří jeho obnovu a vytvoří novou situaci, která bude formovat dvoustátní prostředí.

Za nejefektivnější a nejvíce smysluplnou reakci amerických zastánců dvoustátního řešení, především z řad kongresmanů, je podpora formálního uznání palestinského státu, deklaruje Goldenberg. Anexi označuje za "neklamný signál", že Izrael od konceptu dvou států ustupuje, přičemž dopad na Palestince bude výrazný, protože jim bere víru v zisk vlastního státu.  

Průzkumy na palestinských územích již ukazují, že podpora dvoustátnímu řešení je nejnižší od začátku izraelsko-palestinských rozhovorů v roce 1993 a podpisu dohody z Osla, upozorňuje někdejší diplomat. Dodává, že odpor není založen na obsahu této dohody, ale slábnoucí víře v její naplnění pramenící z více než 25 let neúspěchů a růstu izraelských osad na území, které mělo tvořit palestinský stát.

"Jednostranná izraelská anexe, která má Palestincům demonstrovat, že Izrael nebude rukojmím palestinského veta ohledně svých hranic a území, by měla dalekosáhlejší dopad," pokračuje Goldenberg. Obává se, že by urychlila proces rozkladu palestinských institucí a nárůstu dysfunkce a autoritářství, jelikož tyto instituce jsou v očích Palestinců stále více nástrojem izraelské okupace, nikoliv přípravy k vlastní státnosti a nedostatek jejich legitimity může nakonec vést ke kolapsu palestinské samosprávy.    

Stále lze doufat

Uznání palestinského státu by bylo velkou vzpruhou pro palestinské stoupence dvou států, znamenalo by pro ně alespoň symbolický úspěch v dlouhodobých státních aspiracích, mohlo posílit legitimitu palestinské samosprávy a předejít jejímu zhroucení, míní autor komentáře. Podotýká, že Spojené státy by se při takovém uznání měly držet svého více než padesátiletého přístupu a dát jasně najevo, že finální hranice sice musí být vyjednány samotnými Izraelci a Palestinci, ale měly by vycházet z linie z roku 1967 při oboustranně odsouhlasených výměnách území.

Takový americký postup by zajisté následovalo mnoho evropských zemí, které se zatím uznání palestinského státu brání, domnívá se Goldenberg. Podotýká, že i kdyby se americká administrativa rozhodla palestinský stát neuznat, pouhý signál evropským partnerům, že Washington nebude takový krok z jejich strany odmítat, by mohl spustit vlnu mezinárodních uznání palestinského státu, což by povzbudilo Palestince ve chvíli zoufalství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uznání palestinského státu považuje bývalý diplomat za přiměřenou reakci na jednostranný postup Izraele, který zásadně ohrožuje dvoustátní řešení. "Stejně jako je izraelská anexe pokusem přeskočit jednání a přeskočit k bodu uznání izraelských územních nároků na Západním břehu, uznání palestinského státu by bylo podobným skokem ke konečným palestinským cílům jakéhokoliv vyjednávacího procesu," píše Goldenberg. Tvrdí, že uznání Palestiny může sice vypadat na první pohled extrémně, ve skutečnosti ale představuje názorový střed v americké Demokratické straně v reakci na možnou anexi.

Konzervativnější demokraté budou tvrdit, že stačí přimět Izrael, aby směrem k anexi dále nepostupoval, případně přesvědčit Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj souhlas s tím, k čemu nyní dochází, uvádí Goldenberg. Domnívá se však, že bez konkrétních kroků bude záchrana dvoustátního řešení pouze vysloveným přáním.

Naopak, progresivní demokraté budou prosazovat, aby Spojené státy učinily každoroční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů podmínečnou, ale takový krok by mohl podle někdejšího diplomata ohrozit společné americké a izraelské bezpečnostní zájmy na Blízkém východě, mezi Palestinci by příliš nerezonoval a řešení v podobě dvou států nijak nepřiblížil.

"Lze doufat, že Izrael nakonec učiní správné rozhodnutí a nezvolí jednostrannou anexi území na Západním břehu," konstatuje Goldenberg. Dodává, že pokud tak učiní, stoupenci dvoustranného řešení v americkém Kongresu, stejně jako mnoho aktivistických organizací a představitelé palestinských i židovských komunit ve Spojených státech, které se v problému angažují, by měli vyzvat Washington k uznání palestinského státu coby nejlepší cestě k zachování jakékoliv naděje na dvoustátní řešení v době nového izraelsko-palestinského unilateralismu.    

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.
Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

Více souvisejících

Izrael palestina USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Bonnie Tyler

Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler

Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života. 

včera

Andy Burnham

V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný

Ve Velké Británii právě dnes fakticky začíná výběr příštího ministerského předsedy, jenž nahradí současného premiéra Keira Starmera, jenž v červnu oznámil rezignaci. Labouristé ve čtvrtek odstartovali nominační proces pro volbu nového stranického lídra, informovala BBC. Favorit je jasný. 

včera

včera

Donald Trump

Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout

Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 

včera

Ilustrační fotografie.

Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu

Druhým dnem pokračovaly americké útoky v Íránu, takže se naplnila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu vyhrožoval Teheránu ze summitu NATO. Všechno každopádně nasvědčuje tomu, že příměří na Blízkém východě je opravdu u konce. 

včera

8. července 2026 21:58

Poslanecká sněmovna

Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

8. července 2026 21:12

Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou

Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy