Anexe Západního břehu Jordánu může zruinovat desetiletí snah, obává se exdiplomat

NÁZOR - Izraelská vláda může brzy začít podnikat kroky k jednostranné anexi Západního břehu Jordánu, konstatuje Ilan Goldenberg v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký diplomat, který působí v think tanku Center for New Amercian Security, soudí, že takový vývoj představuje závažnou hrozbu pro možnost budoucího uspořádání, které by umožnilo Izraelcům a Palestincům žít svobodně a bezpečně ve vlastních státech.

Obnova dvoustátního řešení

Anexe části Západního břehu Jordánu by podle bývalého diplomata rovněž zničila přístup, který byl celá desetiletí uplatňován k izraelsko-palestinskému urovnání, a značila novou éru unilateralismu, jejímž důsledkem by byl také politický posun na palestinské straně.  

Zmíněná anexe zatím není jasně daná, protože izraelský "budoucí premiér" Benny Ganc, arabští politici, kandidát na amerického prezidenta Joe Biden a téměř všichni američtí zákonodárci z Demokratické strany vyjadřují své obavy z takového řešení, nebo jej přímo odmítají, poukazuje Goldenberg. Dodává, že pozice stávají americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa je nejasná, jelikož počítá s anexí coby součástí širšího mírového plánu, vůči němuž je izraelská vláda zjevně zdrženlivá.

"Pokud ale k anexi dojde a Trumpova administrativa ji uzná, dvoustátní řešení se ocitne na prahu irelevance," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že za takových podmínek by bylo zásadní podniknout kroky, které podpoří jeho obnovu a vytvoří novou situaci, která bude formovat dvoustátní prostředí.

Za nejefektivnější a nejvíce smysluplnou reakci amerických zastánců dvoustátního řešení, především z řad kongresmanů, je podpora formálního uznání palestinského státu, deklaruje Goldenberg. Anexi označuje za "neklamný signál", že Izrael od konceptu dvou států ustupuje, přičemž dopad na Palestince bude výrazný, protože jim bere víru v zisk vlastního státu.  

Průzkumy na palestinských územích již ukazují, že podpora dvoustátnímu řešení je nejnižší od začátku izraelsko-palestinských rozhovorů v roce 1993 a podpisu dohody z Osla, upozorňuje někdejší diplomat. Dodává, že odpor není založen na obsahu této dohody, ale slábnoucí víře v její naplnění pramenící z více než 25 let neúspěchů a růstu izraelských osad na území, které mělo tvořit palestinský stát.

"Jednostranná izraelská anexe, která má Palestincům demonstrovat, že Izrael nebude rukojmím palestinského veta ohledně svých hranic a území, by měla dalekosáhlejší dopad," pokračuje Goldenberg. Obává se, že by urychlila proces rozkladu palestinských institucí a nárůstu dysfunkce a autoritářství, jelikož tyto instituce jsou v očích Palestinců stále více nástrojem izraelské okupace, nikoliv přípravy k vlastní státnosti a nedostatek jejich legitimity může nakonec vést ke kolapsu palestinské samosprávy.    

Stále lze doufat

Uznání palestinského státu by bylo velkou vzpruhou pro palestinské stoupence dvou států, znamenalo by pro ně alespoň symbolický úspěch v dlouhodobých státních aspiracích, mohlo posílit legitimitu palestinské samosprávy a předejít jejímu zhroucení, míní autor komentáře. Podotýká, že Spojené státy by se při takovém uznání měly držet svého více než padesátiletého přístupu a dát jasně najevo, že finální hranice sice musí být vyjednány samotnými Izraelci a Palestinci, ale měly by vycházet z linie z roku 1967 při oboustranně odsouhlasených výměnách území.

Takový americký postup by zajisté následovalo mnoho evropských zemí, které se zatím uznání palestinského státu brání, domnívá se Goldenberg. Podotýká, že i kdyby se americká administrativa rozhodla palestinský stát neuznat, pouhý signál evropským partnerům, že Washington nebude takový krok z jejich strany odmítat, by mohl spustit vlnu mezinárodních uznání palestinského státu, což by povzbudilo Palestince ve chvíli zoufalství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uznání palestinského státu považuje bývalý diplomat za přiměřenou reakci na jednostranný postup Izraele, který zásadně ohrožuje dvoustátní řešení. "Stejně jako je izraelská anexe pokusem přeskočit jednání a přeskočit k bodu uznání izraelských územních nároků na Západním břehu, uznání palestinského státu by bylo podobným skokem ke konečným palestinským cílům jakéhokoliv vyjednávacího procesu," píše Goldenberg. Tvrdí, že uznání Palestiny může sice vypadat na první pohled extrémně, ve skutečnosti ale představuje názorový střed v americké Demokratické straně v reakci na možnou anexi.

Konzervativnější demokraté budou tvrdit, že stačí přimět Izrael, aby směrem k anexi dále nepostupoval, případně přesvědčit Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj souhlas s tím, k čemu nyní dochází, uvádí Goldenberg. Domnívá se však, že bez konkrétních kroků bude záchrana dvoustátního řešení pouze vysloveným přáním.

Naopak, progresivní demokraté budou prosazovat, aby Spojené státy učinily každoroční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů podmínečnou, ale takový krok by mohl podle někdejšího diplomata ohrozit společné americké a izraelské bezpečnostní zájmy na Blízkém východě, mezi Palestinci by příliš nerezonoval a řešení v podobě dvou států nijak nepřiblížil.

"Lze doufat, že Izrael nakonec učiní správné rozhodnutí a nezvolí jednostrannou anexi území na Západním břehu," konstatuje Goldenberg. Dodává, že pokud tak učiní, stoupenci dvoustranného řešení v americkém Kongresu, stejně jako mnoho aktivistických organizací a představitelé palestinských i židovských komunit ve Spojených státech, které se v problému angažují, by měli vyzvat Washington k uznání palestinského státu coby nejlepší cestě k zachování jakékoliv naděje na dvoustátní řešení v době nového izraelsko-palestinského unilateralismu.    

Související

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.
Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

Více souvisejících

Izrael palestina USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 4 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 4 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 6 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 8 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 9 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy