NÁZOR - Izraelská vláda může brzy začít podnikat kroky k jednostranné anexi Západního břehu Jordánu, konstatuje Ilan Goldenberg v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký diplomat, který působí v think tanku Center for New Amercian Security, soudí, že takový vývoj představuje závažnou hrozbu pro možnost budoucího uspořádání, které by umožnilo Izraelcům a Palestincům žít svobodně a bezpečně ve vlastních státech.
Obnova dvoustátního řešení
Anexe části Západního břehu Jordánu by podle bývalého diplomata rovněž zničila přístup, který byl celá desetiletí uplatňován k izraelsko-palestinskému urovnání, a značila novou éru unilateralismu, jejímž důsledkem by byl také politický posun na palestinské straně.
Zmíněná anexe zatím není jasně daná, protože izraelský "budoucí premiér" Benny Ganc, arabští politici, kandidát na amerického prezidenta Joe Biden a téměř všichni američtí zákonodárci z Demokratické strany vyjadřují své obavy z takového řešení, nebo jej přímo odmítají, poukazuje Goldenberg. Dodává, že pozice stávají americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa je nejasná, jelikož počítá s anexí coby součástí širšího mírového plánu, vůči němuž je izraelská vláda zjevně zdrženlivá.
"Pokud ale k anexi dojde a Trumpova administrativa ji uzná, dvoustátní řešení se ocitne na prahu irelevance," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že za takových podmínek by bylo zásadní podniknout kroky, které podpoří jeho obnovu a vytvoří novou situaci, která bude formovat dvoustátní prostředí.
Za nejefektivnější a nejvíce smysluplnou reakci amerických zastánců dvoustátního řešení, především z řad kongresmanů, je podpora formálního uznání palestinského státu, deklaruje Goldenberg. Anexi označuje za "neklamný signál", že Izrael od konceptu dvou států ustupuje, přičemž dopad na Palestince bude výrazný, protože jim bere víru v zisk vlastního státu.
Průzkumy na palestinských územích již ukazují, že podpora dvoustátnímu řešení je nejnižší od začátku izraelsko-palestinských rozhovorů v roce 1993 a podpisu dohody z Osla, upozorňuje někdejší diplomat. Dodává, že odpor není založen na obsahu této dohody, ale slábnoucí víře v její naplnění pramenící z více než 25 let neúspěchů a růstu izraelských osad na území, které mělo tvořit palestinský stát.
"Jednostranná izraelská anexe, která má Palestincům demonstrovat, že Izrael nebude rukojmím palestinského veta ohledně svých hranic a území, by měla dalekosáhlejší dopad," pokračuje Goldenberg. Obává se, že by urychlila proces rozkladu palestinských institucí a nárůstu dysfunkce a autoritářství, jelikož tyto instituce jsou v očích Palestinců stále více nástrojem izraelské okupace, nikoliv přípravy k vlastní státnosti a nedostatek jejich legitimity může nakonec vést ke kolapsu palestinské samosprávy.
Stále lze doufat
Uznání palestinského státu by bylo velkou vzpruhou pro palestinské stoupence dvou států, znamenalo by pro ně alespoň symbolický úspěch v dlouhodobých státních aspiracích, mohlo posílit legitimitu palestinské samosprávy a předejít jejímu zhroucení, míní autor komentáře. Podotýká, že Spojené státy by se při takovém uznání měly držet svého více než padesátiletého přístupu a dát jasně najevo, že finální hranice sice musí být vyjednány samotnými Izraelci a Palestinci, ale měly by vycházet z linie z roku 1967 při oboustranně odsouhlasených výměnách území.
Takový americký postup by zajisté následovalo mnoho evropských zemí, které se zatím uznání palestinského státu brání, domnívá se Goldenberg. Podotýká, že i kdyby se americká administrativa rozhodla palestinský stát neuznat, pouhý signál evropským partnerům, že Washington nebude takový krok z jejich strany odmítat, by mohl spustit vlnu mezinárodních uznání palestinského státu, což by povzbudilo Palestince ve chvíli zoufalství.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Uznání palestinského státu považuje bývalý diplomat za přiměřenou reakci na jednostranný postup Izraele, který zásadně ohrožuje dvoustátní řešení. "Stejně jako je izraelská anexe pokusem přeskočit jednání a přeskočit k bodu uznání izraelských územních nároků na Západním břehu, uznání palestinského státu by bylo podobným skokem ke konečným palestinským cílům jakéhokoliv vyjednávacího procesu," píše Goldenberg. Tvrdí, že uznání Palestiny může sice vypadat na první pohled extrémně, ve skutečnosti ale představuje názorový střed v americké Demokratické straně v reakci na možnou anexi.
Konzervativnější demokraté budou tvrdit, že stačí přimět Izrael, aby směrem k anexi dále nepostupoval, případně přesvědčit Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj souhlas s tím, k čemu nyní dochází, uvádí Goldenberg. Domnívá se však, že bez konkrétních kroků bude záchrana dvoustátního řešení pouze vysloveným přáním.
Naopak, progresivní demokraté budou prosazovat, aby Spojené státy učinily každoroční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů podmínečnou, ale takový krok by mohl podle někdejšího diplomata ohrozit společné americké a izraelské bezpečnostní zájmy na Blízkém východě, mezi Palestinci by příliš nerezonoval a řešení v podobě dvou států nijak nepřiblížil.
"Lze doufat, že Izrael nakonec učiní správné rozhodnutí a nezvolí jednostrannou anexi území na Západním břehu," konstatuje Goldenberg. Dodává, že pokud tak učiní, stoupenci dvoustranného řešení v americkém Kongresu, stejně jako mnoho aktivistických organizací a představitelé palestinských i židovských komunit ve Spojených státech, které se v problému angažují, by měli vyzvat Washington k uznání palestinského státu coby nejlepší cestě k zachování jakékoliv naděje na dvoustátní řešení v době nového izraelsko-palestinského unilateralismu.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří
Izrael , palestina , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
8. července 2026 21:12
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
Zdroj: David Holub