Anexe Západního břehu Jordánu může zruinovat desetiletí snah, obává se exdiplomat

NÁZOR - Izraelská vláda může brzy začít podnikat kroky k jednostranné anexi Západního břehu Jordánu, konstatuje Ilan Goldenberg v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký diplomat, který působí v think tanku Center for New Amercian Security, soudí, že takový vývoj představuje závažnou hrozbu pro možnost budoucího uspořádání, které by umožnilo Izraelcům a Palestincům žít svobodně a bezpečně ve vlastních státech.

Obnova dvoustátního řešení

Anexe části Západního břehu Jordánu by podle bývalého diplomata rovněž zničila přístup, který byl celá desetiletí uplatňován k izraelsko-palestinskému urovnání, a značila novou éru unilateralismu, jejímž důsledkem by byl také politický posun na palestinské straně.  

Zmíněná anexe zatím není jasně daná, protože izraelský "budoucí premiér" Benny Ganc, arabští politici, kandidát na amerického prezidenta Joe Biden a téměř všichni američtí zákonodárci z Demokratické strany vyjadřují své obavy z takového řešení, nebo jej přímo odmítají, poukazuje Goldenberg. Dodává, že pozice stávají americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa je nejasná, jelikož počítá s anexí coby součástí širšího mírového plánu, vůči němuž je izraelská vláda zjevně zdrženlivá.

"Pokud ale k anexi dojde a Trumpova administrativa ji uzná, dvoustátní řešení se ocitne na prahu irelevance," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že za takových podmínek by bylo zásadní podniknout kroky, které podpoří jeho obnovu a vytvoří novou situaci, která bude formovat dvoustátní prostředí.

Za nejefektivnější a nejvíce smysluplnou reakci amerických zastánců dvoustátního řešení, především z řad kongresmanů, je podpora formálního uznání palestinského státu, deklaruje Goldenberg. Anexi označuje za "neklamný signál", že Izrael od konceptu dvou států ustupuje, přičemž dopad na Palestince bude výrazný, protože jim bere víru v zisk vlastního státu.  

Průzkumy na palestinských územích již ukazují, že podpora dvoustátnímu řešení je nejnižší od začátku izraelsko-palestinských rozhovorů v roce 1993 a podpisu dohody z Osla, upozorňuje někdejší diplomat. Dodává, že odpor není založen na obsahu této dohody, ale slábnoucí víře v její naplnění pramenící z více než 25 let neúspěchů a růstu izraelských osad na území, které mělo tvořit palestinský stát.

"Jednostranná izraelská anexe, která má Palestincům demonstrovat, že Izrael nebude rukojmím palestinského veta ohledně svých hranic a území, by měla dalekosáhlejší dopad," pokračuje Goldenberg. Obává se, že by urychlila proces rozkladu palestinských institucí a nárůstu dysfunkce a autoritářství, jelikož tyto instituce jsou v očích Palestinců stále více nástrojem izraelské okupace, nikoliv přípravy k vlastní státnosti a nedostatek jejich legitimity může nakonec vést ke kolapsu palestinské samosprávy.    

Stále lze doufat

Uznání palestinského státu by bylo velkou vzpruhou pro palestinské stoupence dvou států, znamenalo by pro ně alespoň symbolický úspěch v dlouhodobých státních aspiracích, mohlo posílit legitimitu palestinské samosprávy a předejít jejímu zhroucení, míní autor komentáře. Podotýká, že Spojené státy by se při takovém uznání měly držet svého více než padesátiletého přístupu a dát jasně najevo, že finální hranice sice musí být vyjednány samotnými Izraelci a Palestinci, ale měly by vycházet z linie z roku 1967 při oboustranně odsouhlasených výměnách území.

Takový americký postup by zajisté následovalo mnoho evropských zemí, které se zatím uznání palestinského státu brání, domnívá se Goldenberg. Podotýká, že i kdyby se americká administrativa rozhodla palestinský stát neuznat, pouhý signál evropským partnerům, že Washington nebude takový krok z jejich strany odmítat, by mohl spustit vlnu mezinárodních uznání palestinského státu, což by povzbudilo Palestince ve chvíli zoufalství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uznání palestinského státu považuje bývalý diplomat za přiměřenou reakci na jednostranný postup Izraele, který zásadně ohrožuje dvoustátní řešení. "Stejně jako je izraelská anexe pokusem přeskočit jednání a přeskočit k bodu uznání izraelských územních nároků na Západním břehu, uznání palestinského státu by bylo podobným skokem ke konečným palestinským cílům jakéhokoliv vyjednávacího procesu," píše Goldenberg. Tvrdí, že uznání Palestiny může sice vypadat na první pohled extrémně, ve skutečnosti ale představuje názorový střed v americké Demokratické straně v reakci na možnou anexi.

Konzervativnější demokraté budou tvrdit, že stačí přimět Izrael, aby směrem k anexi dále nepostupoval, případně přesvědčit Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj souhlas s tím, k čemu nyní dochází, uvádí Goldenberg. Domnívá se však, že bez konkrétních kroků bude záchrana dvoustátního řešení pouze vysloveným přáním.

Naopak, progresivní demokraté budou prosazovat, aby Spojené státy učinily každoroční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů podmínečnou, ale takový krok by mohl podle někdejšího diplomata ohrozit společné americké a izraelské bezpečnostní zájmy na Blízkém východě, mezi Palestinci by příliš nerezonoval a řešení v podobě dvou států nijak nepřiblížil.

"Lze doufat, že Izrael nakonec učiní správné rozhodnutí a nezvolí jednostrannou anexi území na Západním břehu," konstatuje Goldenberg. Dodává, že pokud tak učiní, stoupenci dvoustranného řešení v americkém Kongresu, stejně jako mnoho aktivistických organizací a představitelé palestinských i židovských komunit ve Spojených státech, které se v problému angažují, by měli vyzvat Washington k uznání palestinského státu coby nejlepší cestě k zachování jakékoliv naděje na dvoustátní řešení v době nového izraelsko-palestinského unilateralismu.    

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

Více souvisejících

Izrael ,  palestina ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 6 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 8 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 9 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 12 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 16 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy