NÁZOR - Izraelská vláda může brzy začít podnikat kroky k jednostranné anexi Západního břehu Jordánu, konstatuje Ilan Goldenberg v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký diplomat, který působí v think tanku Center for New Amercian Security, soudí, že takový vývoj představuje závažnou hrozbu pro možnost budoucího uspořádání, které by umožnilo Izraelcům a Palestincům žít svobodně a bezpečně ve vlastních státech.
Obnova dvoustátního řešení
Anexe části Západního břehu Jordánu by podle bývalého diplomata rovněž zničila přístup, který byl celá desetiletí uplatňován k izraelsko-palestinskému urovnání, a značila novou éru unilateralismu, jejímž důsledkem by byl také politický posun na palestinské straně.
Zmíněná anexe zatím není jasně daná, protože izraelský "budoucí premiér" Benny Ganc, arabští politici, kandidát na amerického prezidenta Joe Biden a téměř všichni američtí zákonodárci z Demokratické strany vyjadřují své obavy z takového řešení, nebo jej přímo odmítají, poukazuje Goldenberg. Dodává, že pozice stávají americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa je nejasná, jelikož počítá s anexí coby součástí širšího mírového plánu, vůči němuž je izraelská vláda zjevně zdrženlivá.
"Pokud ale k anexi dojde a Trumpova administrativa ji uzná, dvoustátní řešení se ocitne na prahu irelevance," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že za takových podmínek by bylo zásadní podniknout kroky, které podpoří jeho obnovu a vytvoří novou situaci, která bude formovat dvoustátní prostředí.
Za nejefektivnější a nejvíce smysluplnou reakci amerických zastánců dvoustátního řešení, především z řad kongresmanů, je podpora formálního uznání palestinského státu, deklaruje Goldenberg. Anexi označuje za "neklamný signál", že Izrael od konceptu dvou států ustupuje, přičemž dopad na Palestince bude výrazný, protože jim bere víru v zisk vlastního státu.
Průzkumy na palestinských územích již ukazují, že podpora dvoustátnímu řešení je nejnižší od začátku izraelsko-palestinských rozhovorů v roce 1993 a podpisu dohody z Osla, upozorňuje někdejší diplomat. Dodává, že odpor není založen na obsahu této dohody, ale slábnoucí víře v její naplnění pramenící z více než 25 let neúspěchů a růstu izraelských osad na území, které mělo tvořit palestinský stát.
"Jednostranná izraelská anexe, která má Palestincům demonstrovat, že Izrael nebude rukojmím palestinského veta ohledně svých hranic a území, by měla dalekosáhlejší dopad," pokračuje Goldenberg. Obává se, že by urychlila proces rozkladu palestinských institucí a nárůstu dysfunkce a autoritářství, jelikož tyto instituce jsou v očích Palestinců stále více nástrojem izraelské okupace, nikoliv přípravy k vlastní státnosti a nedostatek jejich legitimity může nakonec vést ke kolapsu palestinské samosprávy.
Stále lze doufat
Uznání palestinského státu by bylo velkou vzpruhou pro palestinské stoupence dvou států, znamenalo by pro ně alespoň symbolický úspěch v dlouhodobých státních aspiracích, mohlo posílit legitimitu palestinské samosprávy a předejít jejímu zhroucení, míní autor komentáře. Podotýká, že Spojené státy by se při takovém uznání měly držet svého více než padesátiletého přístupu a dát jasně najevo, že finální hranice sice musí být vyjednány samotnými Izraelci a Palestinci, ale měly by vycházet z linie z roku 1967 při oboustranně odsouhlasených výměnách území.
Takový americký postup by zajisté následovalo mnoho evropských zemí, které se zatím uznání palestinského státu brání, domnívá se Goldenberg. Podotýká, že i kdyby se americká administrativa rozhodla palestinský stát neuznat, pouhý signál evropským partnerům, že Washington nebude takový krok z jejich strany odmítat, by mohl spustit vlnu mezinárodních uznání palestinského státu, což by povzbudilo Palestince ve chvíli zoufalství.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Uznání palestinského státu považuje bývalý diplomat za přiměřenou reakci na jednostranný postup Izraele, který zásadně ohrožuje dvoustátní řešení. "Stejně jako je izraelská anexe pokusem přeskočit jednání a přeskočit k bodu uznání izraelských územních nároků na Západním břehu, uznání palestinského státu by bylo podobným skokem ke konečným palestinským cílům jakéhokoliv vyjednávacího procesu," píše Goldenberg. Tvrdí, že uznání Palestiny může sice vypadat na první pohled extrémně, ve skutečnosti ale představuje názorový střed v americké Demokratické straně v reakci na možnou anexi.
Konzervativnější demokraté budou tvrdit, že stačí přimět Izrael, aby směrem k anexi dále nepostupoval, případně přesvědčit Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj souhlas s tím, k čemu nyní dochází, uvádí Goldenberg. Domnívá se však, že bez konkrétních kroků bude záchrana dvoustátního řešení pouze vysloveným přáním.
Naopak, progresivní demokraté budou prosazovat, aby Spojené státy učinily každoroční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů podmínečnou, ale takový krok by mohl podle někdejšího diplomata ohrozit společné americké a izraelské bezpečnostní zájmy na Blízkém východě, mezi Palestinci by příliš nerezonoval a řešení v podobě dvou států nijak nepřiblížil.
"Lze doufat, že Izrael nakonec učiní správné rozhodnutí a nezvolí jednostrannou anexi území na Západním břehu," konstatuje Goldenberg. Dodává, že pokud tak učiní, stoupenci dvoustranného řešení v americkém Kongresu, stejně jako mnoho aktivistických organizací a představitelé palestinských i židovských komunit ve Spojených státech, které se v problému angažují, by měli vyzvat Washington k uznání palestinského státu coby nejlepší cestě k zachování jakékoliv naděje na dvoustátní řešení v době nového izraelsko-palestinského unilateralismu.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Izrael , palestina , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák