Macron navštívil Irák. Válka proti Islámskému státu neskončila, řekl

Francouzský prezident Emmanuel Macron se při své dnešní návštěvě Iráku zavázal, že zemi podpoří. Hlavními problémy, kterým tento stát čelí, jsou podle něj nyní ozbrojenci z teroristické organizace Islámský stát (IS) a zahraniční vměšování do vnitřních záležitostí. Informovala o tom agentura Reuters.

"Budeme nadále podporovat Irák a jsme tu pro něj," prohlásil podle Reuters Macron na tiskové konferenci v Bagdádu se svým iráckým protějškem Barhamem Sálihem. Ten zdůraznil, že Irák se nesmí stát bitevním polem pro zástupné konflikty jiných států.

Irák čelí výzvě, jak vyjít vstříc zájmům USA a Íránu. Oba státy, mezi nimiž dlouhodobě panuje napětí, jsou pro Irák klíčovými spojenci. "Irák je svrchovaný stát a chce vyvážené vztahy se všemi svými sousedy, " uvedl Sálih. "Nechceme, aby se Irák stal bojištěm pro konflikty ostatních. Chceme, aby se ostatní zapojili do nastolení stability v Iráku a respektovali jeho suverenitu," zdůraznil irácký prezident.

Il en va de notre sécurité collective et de la stabilité régionale. Nos militaires combattent côte à côte pour assurer la défaite définitive des djihadistes. https://t.co/dI5n7ejK6f

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) September 2, 2020

Macron je první západní politik, který Irák navštívil od května, kdy se úřadu ujal Mustafá Kázimí, a stal se tak třetím předsedou vlády během chaotických deseti týdnů, jež následovaly po měsíce trvajících protivládních protestech. Kázimího zvolil irácký parlament v květnu a vést by měl vládu do předčasných voleb. Ty by se podle něj měly konat v červnu příštího roku. Jeho předchůdce Ádil Abdal Mahdí z postu odstoupil loni na podzim v atmosféře protestů proti politickým elitám a mizerné ekonomické situaci. Předčasné volby jsou hlavním požadavkem protivládních demonstrantů, kteří loni zorganizovali několik měsíců trvající protesty.

Francouzští činitelé uvedli, že Paříž má obavy z oživení IS v Iráku, jelikož teroristická organizace zneužívá politickou nejistotu a spor mezi USA a Íránem ve svůj prospěch. V roce 2014 se radikálům z IS podařilo získat kontrolu nad téměř polovinou Sýrie a skoro třetinou Iráku. O tři roky později přišel prakticky o veškerá území, včetně hlavních bašt - iráckého Mosulu a syrské Rakky. Bagdád v prosinci 2017 ohlásil definitivní porážku IS, radikálové v zemi ale dál páchají krvavé útoky.

"Válka proti IS neskončila (...) budeme nadále stát po vašem boku v rámci koalice proti IS," uvedl Macron. "Druhou výzvou je mnohostranné zahraniční vměšování, které trvá několik let," doplnil.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Irák Barham Sálih Islámský stát (IS) Francie

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy