Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu

Ministři zahraničí zemí NATO dnes vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště. Některé alianční země podle něj navrhly, aby bylo letiště pro evakuace otevřené i po 31. srpnu, do kdy chtějí Spojené státy ukončit stahování svých jednotek ze země.

Bezprostředním úkolem je nyní podle ministrů pokračování evakuace občanů aliančních zemí i ohrožených Afghánců a nynější správci země to mají umožnit. Přislíbili pokračující koordinaci operací na mezinárodním kábulském letišti s využitím "spojeneckých vojenských prostředků".

Podle Stoltenberga některé země NATO navrhly, aby kábulské letiště zůstalo otevřené i po 31. srpnu, což je nyní oficiálně datum, do kdy má Afghánistán opustit americká armáda. Právě ona se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. "USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí," řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek naznačil možnost prodloužení americké přítomnosti na kábulském letišti.

V prohlášení šéfové diplomacií zemí NATO vyjádřili "hluboké znepokojení nad závažnými událostmi v Afghánistánu" a vyzvali k "okamžitému ukončení násilí". O odchodu ze země do 11. září rozhodly Spojené státy, ostatní spojenecké země s nimi svůj postup koordinovaly.

Ministry znepokojily také informace o vážném porušování lidských práv v Afghánistánu, podporují proto pondělní prohlášení Rady bezpečnosti OSN a výzvu k bezpodmínečném dodržování mezinárodních norem lidských práv a humanitárního práva.

Ministři podpořili zástupce občanské společnosti, kteří podle nich musí nadále hrát důležitou roli v afghánské společnosti. "Vyzýváme všechny strany v Afghánistánu, aby pracovaly v dobré víře na ustavení všechny zahrnující a reprezentativní vlády, včetně významné účasti žen a menšinových skupin. Za současných okolností NATO přerušilo veškerou podporu afghánským úřadům," stojí také v prohlášení.

Ministři zahraničí připomněli, že v uplynulých 20 letech aliance úspěšně upírala útočiště v Afghánistánu teroristům. "Nedovolíme jakýmkoli teroristům, aby nás ohrožovali. Jsme stále oddáni boji proti terorismu s odhodláním, rozhodností a v solidaritě," zdůraznili ministři členských zemí NATO.

Vojenskými údery Tálibánu nicméně výslovně nepohrozili, jak to tento týden učinil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ten dnes označil za prioritu NATO dostat lidi z Kábulu a udržet v provozu tamní letiště.

Výzvou podle Stoltenberga není ani tak přeprava lidí z Kábulu, ale způsob, jak je dostat na letiště. Tam už letouny vyzvedly tisícovky lidí, ale další tisíce, které se z Afghánistánu snaží dostat, se stále pokoušejí dostat dovnitř. Stoltenberg dnes poděkoval Turecku, USA a Británii za úsilí o zajištění bezpečnosti na letišti a znovu vyzval Tálibán, aby umožnil bezpečný průchod všem cizincům i Afgháncům usilujícím o odlet ze země.

Šéf NATO dnes rovněž uvedl, že aliance se chystá zřídit přijímací tábory pro své afghánské pomocníky přepravené do Evropy. "Diskutujeme o různých místech pro přechodné ubytování Afghánců," řekl Stoltenberg. Mnoho spojenců už podle něj signalizovalo ochotu bývalé pomocníky NATO přijmout i dlouhodobě.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je už nyní využívána americká základna Ramstein v Německu k evakuacím Afghánců. Kromě toho podle něj existuje další zařízení pro přijímání Afghánců v Kosovu. Podle Stoltenberga pracovalo naposledy přímo pro NATO kolem 200 Afghánců. Aliance však v Afghánistánu působila po dvě desetiletí.

Stoltenberg na tiskové konferenci také zdůraznil, že NATO musí zůstat jednotné, aby odolávalo "agresivním" krokům Ruska a vzestupu Číny. "Severní Amerika a Evropa musí v NATO nadále stát při sobě. Nové události v Afghánistánu na tom nic nemění," prohlásil generální tajemník.

Související

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

Více souvisejících

NATO Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy