Ministři zahraničí zemí NATO dnes vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště. Některé alianční země podle něj navrhly, aby bylo letiště pro evakuace otevřené i po 31. srpnu, do kdy chtějí Spojené státy ukončit stahování svých jednotek ze země.
Bezprostředním úkolem je nyní podle ministrů pokračování evakuace občanů aliančních zemí i ohrožených Afghánců a nynější správci země to mají umožnit. Přislíbili pokračující koordinaci operací na mezinárodním kábulském letišti s využitím "spojeneckých vojenských prostředků".
Podle Stoltenberga některé země NATO navrhly, aby kábulské letiště zůstalo otevřené i po 31. srpnu, což je nyní oficiálně datum, do kdy má Afghánistán opustit americká armáda. Právě ona se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. "USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí," řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek naznačil možnost prodloužení americké přítomnosti na kábulském letišti.
V prohlášení šéfové diplomacií zemí NATO vyjádřili "hluboké znepokojení nad závažnými událostmi v Afghánistánu" a vyzvali k "okamžitému ukončení násilí". O odchodu ze země do 11. září rozhodly Spojené státy, ostatní spojenecké země s nimi svůj postup koordinovaly.
Ministry znepokojily také informace o vážném porušování lidských práv v Afghánistánu, podporují proto pondělní prohlášení Rady bezpečnosti OSN a výzvu k bezpodmínečném dodržování mezinárodních norem lidských práv a humanitárního práva.
Ministři podpořili zástupce občanské společnosti, kteří podle nich musí nadále hrát důležitou roli v afghánské společnosti. "Vyzýváme všechny strany v Afghánistánu, aby pracovaly v dobré víře na ustavení všechny zahrnující a reprezentativní vlády, včetně významné účasti žen a menšinových skupin. Za současných okolností NATO přerušilo veškerou podporu afghánským úřadům," stojí také v prohlášení.
Ministři zahraničí připomněli, že v uplynulých 20 letech aliance úspěšně upírala útočiště v Afghánistánu teroristům. "Nedovolíme jakýmkoli teroristům, aby nás ohrožovali. Jsme stále oddáni boji proti terorismu s odhodláním, rozhodností a v solidaritě," zdůraznili ministři členských zemí NATO.
Vojenskými údery Tálibánu nicméně výslovně nepohrozili, jak to tento týden učinil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ten dnes označil za prioritu NATO dostat lidi z Kábulu a udržet v provozu tamní letiště.
Výzvou podle Stoltenberga není ani tak přeprava lidí z Kábulu, ale způsob, jak je dostat na letiště. Tam už letouny vyzvedly tisícovky lidí, ale další tisíce, které se z Afghánistánu snaží dostat, se stále pokoušejí dostat dovnitř. Stoltenberg dnes poděkoval Turecku, USA a Británii za úsilí o zajištění bezpečnosti na letišti a znovu vyzval Tálibán, aby umožnil bezpečný průchod všem cizincům i Afgháncům usilujícím o odlet ze země.
Šéf NATO dnes rovněž uvedl, že aliance se chystá zřídit přijímací tábory pro své afghánské pomocníky přepravené do Evropy. "Diskutujeme o různých místech pro přechodné ubytování Afghánců," řekl Stoltenberg. Mnoho spojenců už podle něj signalizovalo ochotu bývalé pomocníky NATO přijmout i dlouhodobě.
Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je už nyní využívána americká základna Ramstein v Německu k evakuacím Afghánců. Kromě toho podle něj existuje další zařízení pro přijímání Afghánců v Kosovu. Podle Stoltenberga pracovalo naposledy přímo pro NATO kolem 200 Afghánců. Aliance však v Afghánistánu působila po dvě desetiletí.
Stoltenberg na tiskové konferenci také zdůraznil, že NATO musí zůstat jednotné, aby odolávalo "agresivním" krokům Ruska a vzestupu Číny. "Severní Amerika a Evropa musí v NATO nadále stát při sobě. Nové události v Afghánistánu na tom nic nemění," prohlásil generální tajemník.
Související
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
NATO , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák