Na Blízkém východě se obrací karta? Z Británie zní slova o "ráně z milosti"

Cílená zpráva Teheránu

Od počátku nepokojů, které odstartovaly v říjnu, zabily bezpečnostní složky v Iráku přes 400 především mladých, neozbrojených a z velké části ši'ítských muslimů, upozorňuje britský týdeník. Dodává, že jen v posledních dnech zahynuly a byly zraněny desítky lidí, když se hněv vůči zkorumpovanosti a nekompetentnosti převážně ši'ítské vlády smísil s vražednou brutalitou, která jej měla zdržet.

Abdul-Mahdí příznačně nerezignoval na požadavek ulice, ale v důsledku televizního kázání nadžafského ajatolláha Alí as-Sístaního, zřejmě nejvlivnějšího klerika v ši'ítském světě, upozorňuje editorial. Dodává, že předchozí varování byla premiérem ignorována, a tak mu Sístaní minulý týden uštědřil "ránu z milosti", když prohlásil, že nastal čas, aby vláda "přehodnotila své volby".

"Sístaní představuje jedno z mála center moci v Iráku, které nejsou přímo či nepřímo ovládány Íránem, a to ovlivní, co bude dál," pokračuje prestižní server. Připomíná, že iráčtí demonstranti si stěžují na to, jak úspěšně Teherán - především po odchodu Američanů - získává rozhodující vliv na prakticky každý aspekt vládní, vojenské, náboženské, ekonomické a zahraniční politiky země.

Není náhodné, že ve středu byl vypálen íránský konzulát v Nadžafu a napadeny byly také další objekty Íránem zaštítěných ši'ítských milicí v Basře a jiných iráckých městech, podotýká The Observer. Připomíná, že Abdul-Mahdí vděčil za svůj úřad právě Teheránu, který jej dosadil v rámci kompromisu po loňských volbách.

Když se pod premiérem minulý měsíc začala kývat židle, zachránil ho generál Kásim Sulejmaní, velitel elitních jednotek Quds spadajících pod íránské Revoluční gardy, nastiňuje renomovaný týdeník. Konstatuje, že porážkou Sulejmaního, nejschopnějšího íránského řešitele problémů, a přidáním se k protestujícím vyslal klerik Sístaní cílenou zprávu nejvyššímu íránskému vůdci ajatolláhovi Alí Chámenímu, že Iráčané, nikoliv on, budou řešit své záležitosti, ať náboženské či světské.

Volání z regionu sílí         

"Od chvíle, kdy ajatolláh Rúholláh Chomejní nastolil íránskou revoluční teokracii, si přední íránští klerici nárokovali 'absolutní vedení' všech 200 milionů ši'ítů ve světě," píše The Observer. Doplňuje, že Sístaní tuto doktrínu dlouhodobě zpochybňuje a závažným způsobem ji podrývá.  

Na pozadí krizového vývoje v Iráku posledních dnů by jedna z nejznámějších osob v zemi, ši'ítský klerik Muktada Sadr, mohla Sístanímu poskytnout klíčovou politickou podporu, naznačuje britský týdeník. Připomíná, že Sadrova armáda se proslavila násilným odporem vůči americké okupační správě, ale od té doby se Sadr změnil v nacionalistického populistu, který odmítá jakýkoliv zahraniční vliv, ať už jde o Íránce, Američany či sunnitské džihádisty z Islámského státu.

Sadrova strana zvítězila v loňských volbách a tvoří nejsilnější parlamentní frakci, upozorňuje prestižní server. Poukazuje, že Sadr opakovaně vyzýval vládu k rezignaci a vypsání nových voleb, což z něj činí potenciálně klíčového kandidáta, až se bude hledat náhrada za Abdula Mahdího a jeho zdiskreditované ministry.

Sadrův nástup by mohl omezit íránské slovo v irácké politice, ale hlavní prioritou pro nové vedení země musí být zastavení násilí a zahájení otevřeného dialogu s mladšími generacemi, které naprosto odmítají nadále tolerovat starou zdiskreditovanou politiku, systémové nespravedlnosti a všudypřítomnou korupci, deklaruje The Observer. Dodává, že pokud má být tento klíčový proces úspěšný, je třeba zásadně přistřihnout íránské plachty, jak si žádá irácká veřejnost.

"K nesporné nespokojenosti Teheránu jde o volání, které se nyní ozývá z celého regionu, především z Libanonu, kde další premiér závislý na podpoře íránských ši'ítských spojenců z Hizballáhu, nedávno ustoupil požadavkům na reformu," konstatuje editorial. Připomíná, že Írán sužovaný silnými americkými ekonomickými sankcemi není sám imunní vůči domácím nepokojům, které se projevily v posledních týdnech, a tak se po letech posilování Íránu v regionu zřejmě obrací karta.