Na Blízký východ zamíří moderní ruské zbraně? Politolog mluví o seismické vlně

Lákavá ruská pobídka

Především útoky v Iráku byly bezprecedentní a jejich dlouhodobé dopady se teprve projeví, obává se politolog. Za bezprostřední efekt označuje to, že veřejnost i elity na Blízkém východě vznášejí otázku účinnější ochrany vzdušného prostoru svých zemí.

"(Blízkovýchodní) protivzdušné obranné systémy momentálně trápí nejen nedostatek moderního vybavení. Jsou příliš závislé na vnějších mocnostech, především Spojených státech," píše Mamedov. Připomíná, že jen krátce po útoku se Rusko obrátilo na Irák s nabídkou vojensko-technologické spolupráce.

Irácká média 27. srpna uvedla, že na jednání mezi předsedou iráckého parlamentu a Mohamedem Halbusím a ruským velvyslancem v Iráku Maximem Maximovem druhý jmenovaný prohlásil, že jeho země je připravena podpořit iráckou iniciativu v Radě bezpečnosti OSN, v rámce které má dojít k posílení protivzdušné obrany země, poukazuje odborník. Dodává, že ruský postoj je lákavý i kvůli podpoře, kterou nedávným náletům vyjádřily Spojené státy.

Po jednom z izraelských úderů v Sýrii diskutoval o situaci americký ministr zahraničí Mike Pompeo s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjádřil "plnou podporu těmto akcím", nastiňuje Mamedov. Vysvětluje, že bombardování vojenských cílů v Iráku bylo podle obecných předpokladů možné pouze s americkým souhlasem.  

Irácká vláda se sice vyhnula rázným veřejným prohlášením, hledá zastání u Rady bezpečnosti OSN a při hodí se jí ruská podpora při odsouzení náletů, konstatuje politolog. Podotýká,  že irácký premiér Abdil Abdul-Mahdi také podepsal výnos omezující přístup do iráckého vzdušeného prostoru.

"Útoky oživily v Iráku volání po okamžitém odchodu americké armády," pokračuje expert. Upozorňuje, že hnutí Koalice právního státu obvinilo Spojené státy z otevření iráckého vzdušeného prostoru pro izraelské nálety a navrhuje požádat Rusko a Čínu o zajištění mezinárodní ochrany.

Faláh Fajád, vůdce Lidových mobilizačních sil, milice, na jejíž objekty údery cílily, navštívil 3. září Moskvu a jednal s hlavou Ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, zmocněncem pro Sýrii Alexandrem Lavrentijevem a náměstkem ministra zahraničí Sergejem Veršininem, poukazuje odborník. Konstatuje, že rozhovory se týkaly protiteroristické spolupráce a nastolení stability a bezpečnosti v blízkovýchodním regionu, přičemž aktéři zdůraznili potřebu vyvarovat se "vnějších zásahů", což byla zřetelná výzva k omezení amerického angažmá v Iráku.      

Skutečný důvod, proč Fajád navštívil Moskvu, se ovšem podle politologa týkal iráckého zájmu o posílení vojensko-technologické spolupráce s Ruskem a ruské protivzdušné obranné systémy. Fajád je ostatně častým hostem v ruské metropoli a s tamními politiky jedná pravidelně, Patruševa nevyjímaje, připomíná Mamedov. Dodává, že Patrušev po jednání hovořil o společném zájmu Ruska a Iráku na spolupráci v oblasti bezpečnosti.

Politické dilema

Vojensko-technická spolupráce Ruska a Iráku je na vzestupu, jak ukazují irácké objednávky ruských letounů a tanků, konstatuje odborník. Vysvětluje, že k jejímu rozšíření došlo po roce 2014, kdy realizace dříve podepsaných kontraktů posílila irácké bezpečnostní složky a usnadnila jejich boj s Islámským státem.

Už tehdy kolovaly zprávy, že Bagdád má zájem koupit ruský protivzdušný systém S-400, ale irácká vláda je opakovaně dementovala, připomíná politolog. Domnívá se, že na pozadí posledních izraelských útoků získává otázka opět na aktuálnosti, ačkoliv případná snaha Iráku nakoupit ruské protivzdušné obranné systémy s sebou nese několik problémů, které je třeba posoudit.

"Předně a především, Irák by musel zaplatit ohromnou politickou cenu, jelikož ruské střely jsou předmětem amerických sankcí," upozorňuje Mamedov. Poukazuje, že nákup systému S-400 či S-300 může Irák vystavit těmto sankcím, ačkoliv dané riziko neodradilo Čínu, Turecko či Indii od jejich objednávek. Stejně tak Rusko by mohlo prodejem svých zbraní Iráku ohrozit svůj "zvláštní vztah" s Izraelem, varuje odborník.

Zadruhé, Irák si může být jistý, že Moskva bude brát jakoukoliv objednávku vážně, jelikož se snaží udržovat stabilitu v celém regionu a prosazovat v něm své zájmy, zdůrazňuje expert. Vysvětluje, že jde především o ruském mnohamiliardové investice do iráckého ropného a plynařského průmyslu.

V neposlední řadě, i kdyby byl kontrakt podepsán a realizován, zbraně budou dodány irácké armádě, nikoliv Lidovým mobilizačním silám, poukazuje politolog. Připomíná, že zmíněná milice ovšem již dříve zveřejnila svůj záměr zřídit vlastní letectvo a irácká vláda by musela záležitost nevyhnutelně bedlivě sledovat.

Pokud má Rusko poskytnout Iráku protivzdušné obranné systémy, půjde o politické dilema, které si žádá pečlivé posouzení, zda jde o krok plně souznící s ruskými zájmy, který neohrozí ruské vztahy s jinými regionálními aktéry, uzavírá Mamedov.