Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes vyzval afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního k vyjednávání o urovnání konfliktu s Tálibánem. Slíbil zemi finanční podporu, civilní zastoupení a výcvik Afghánců v zahraničí. Stoltenberg to oznámil na twitteru po telefonátu s Ghaním.
Situace v Afghánistánu se vyostřuje od května, kdy se spojenecká vojska začala ze země stahovat před avizovaných definitivním odchodem ze země letos v září.
"Bezpečnostní situace v Afghánistánu zůstává velkou výzvou a vyžaduje vyjednávání o uspořádání. NATO bude nadále podporovat Afghánistán, včetně financování, civilní přítomnosti a výcviku v zahraničí," napsal Stoltenberg.
V Afghánistánu v rámci operace NATO Resolute Support působilo 2500 amerických vojáků a 7000 vojáků dalších aliančních zemí. Jednotky se ze země začaly stahovat v květnu, definitivní odchod je v plánu k 11. září, přesně 20 let od teroristických útoků ve Spojených státech, po němž invaze do Afghánistánu. Mise Resolute Support je výcviková mise, která má afghánské jednotky připravit na převzetí zodpovědnosti za bezpečnost v zemi po odchodu zahraničních sil, píše AFP.
Jens Stoltenberg v minulosti opakovaně uvedl, že radikální hnutí Tálibán nemůže vyhrát silou, afghánské vládní jednotky ale utrpěly četné porážky a Tálibán zaznamenává od května územní zisky.
OSN ve své pondělní zprávě vyjádřilo obavy, že v roce 2021 bude v Afghánistánu zabito nebo zraněno "bezprecedentní" množství civilistů, pokud budou boje pokračovat. Za prvních šest měsíců letošního roku se proti stejnému období loni počet civilistů zabitých či zraněných při násilí zvýšil o 47 procent a je jich nejvíce od roku 2009, kdy OSN začala oblast podrobněji monitorovat.
Tálibán a afghánská vláda si dnes také vyměňovaly názory na zatčení čtyř afghánských novinářů místní tajnou službou. Tři reportéři z místního rádia a jeden kameraman agentury Nová Čína jeli podle informací agentury AP natáčet rozhovor s veliteli Tálibánu u hranic s Pákistánem. Podle ministerstva vnitra jsou čtyři novináři obvinění z šíření propagandy. Podle Tálibánu jen dělali svou práci a snažili se informovat o vývoji bojů.
Novináři v Afghánistánu pracují ve velmi těžkých podmínkách a stále častěji čelí fyzickým útokům, výhrůžkám a zastrašování. V zemi působí podle AP na 2000 registrovaných médií. V roce 2020 stoupl počet útoků na novináře o 27 procent ve srovnání s rokem 2019, bylo jich 132.
Stahování zejména amerických vojsk z Afghánistánu provázejí útoky na místní obyvatele, nejčastěji tlumočníky, kteří s cizinci spolupracovali. Mnozí z nich i s rodinami požádali o azyl ve Spojených státech a čekají na odchod z vlasti.
Tádžikistán dnes rázně odmítl prosbu Washingtonu, aby na svém území dočasně ubytoval tisíce Afghánců, kteří čekají na vyřízení žádostí o vízum a přesun do USA. "Tato záležitost není součástí vzájemné agendy," uvedl tádžický ministr zahraničí Sirodžidin Aslov citovaný agenturou Reuters.
Stejnou výzvu adresovaly Spojené státy také Uzbekistánu, který má stejně jako Tádžikistán společnou hranici s Afghánistánem. Podle Uzbekistánu je nepravděpodobné, že by americké žádosti vyhověl, neboť nemá právní základ. Kazachstán se k žádosti dosud nevyjádřil, uvedl Reuters.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu) , Afghanistán , NATO
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák