NÁZOR: Ceny jídla trhají historické rekordy. Ekonom varuje před dalším vývojem

Index ceny potravin má zaznamenávat souhrnné změny v širokém spektru komodit, například rostlinných olejů, obilovin, masa a cukru, a přinášet jejich meziměsíční srovnání, nastiňuje ekonom. Vysvětluje, že skutečné ceny jsou převáděny do indexu, který se odvíjí od průměrné cenové hladiny v letech 2002-2004. Jde o standard pro určování cen potravin, které nejsou zkresleny inflací.

Zatímco nominální ceny nám prozrazují, kolik stojí jídlo na trhu, takzvané reálné ceny upravené o inflaci jsou mnohem podstatnější z pohledu potravinové bezpečnosti, která nám říká, jak snadno se lidé dostanou k patřičné stravě, konstatuje Smith. Dodává, že ceny všeho zboží a služeb mají tendenci růst rychleji než průměrné příjmy a inflace znamená, že spotřebitel musí nejen zaplatit za potraviny víc, ale že má úměrně méně peněz, za které si může jídlo pořídit, jelikož se paralelně zvyšují ceny všeho ostatního, nikoliv však jeho příjmy.

Odborník ze srpnových hodnot Indexu ceny potravin vyčetl, že globální ceny potravin jsou ve skutečnosti vyšší než v roce 2011, kdy nepokoje vyvolané nedostupností jídla přispěly k pádu režimů v Libyi a Egyptě. "Na základě reálných cen je momentálně těžší nakoupit potraviny na světovém trhu než prakticky kdykoliv po roce 1961, kdy OSN začala vést statistiku," dodává autor komentáře.

Jedinou výjimkou byly roku 1974 a 1975, kdy ceny potravin vystřelily v důsledku takzvané ropné krize, která vyhnala inflaci vzhůru v mnoha segmentech světové ekonomiky, včetně produkce a distribuce potravin, uvádí expert. Pokládá otázku, co tlačí ceny na historické maximum nyní.

Ceny paliv, špatné počasí a covid-19

Činitele určující průměrnou cenu potravin jsou vždy složité, jelikož cena konkrétních komodit se neodvíjí jen od univerzálních faktorů, ale také od těch specifických pro jednotlivé komodity a regiony, upozorňuje Smith. Jako příklad dává nárůst ceny ropy, který započal v dubnu 2020 a ovlivnil ceny všech komodit na indexu FAO, protože zvýšil náklady na produkci a přepravu potravin.

Za další univerzální faktor růstu cen komodit označuje ekonom nedostatek pracovních sil pramenící z koronavirové pandemie, který omezil možnosti pěstování, sklizně, zpracování a distribuce potravin.

"Reálná cena potravin se ve skutečnosti zvyšuje od roku 2000, což zvrátilo předchozí trend prudkého propadu od počátku 60. let," pokračuje odborník. Dodává, že navzdory globálnímu úsilí, které částečně reagovalo na cíle nastavené OSN k omezení hladu ve světě, ceny činí potraviny stále méně dostupnými.

Za růst průměrných reálných cen po roce 2000 nemůže dlouhodobě žádná konkrétní komodita, ale od března 2020 podstatně roste index ceny jedlých olejnin, což je především důsledek vzestupu ceny rostlinných olejů o 16,9 % mezi lety 2019 a 2020, konstatuje ekonom. Odkazuje na zprávu FAO, že důvodem je rostoucí poptávka po biopalivech a nepříznivé počasí.

Další komoditou, která výrazně přispívá k celkovému růstu cen potravin, je cukr, poukazuje Smith. Vysvětluje, že i v tomto případě žene ceny vzhůru nepříznivé počasí - například mrazíky v Brazílii -, které omezuje dodávky.

Obiloviny se na celkové výši cen podílejí méně, ale jejich celosvětová dostupnost je z pohledu potravinové bezpečnosti mimořádně důležitá, vyzdvihuje odborník. Připomíná, že pšenice, ječmen, kukuřice, čirok a rýže tvoří až polovinu světového objemu potravin, v případě chudých zemí až 80 %, avšak globální rezervy těchto plodin se od roku 2017 tenčí, jelikož poptávka převyšuje dodávky.

Situace na globálním trhu s obilovinami se sice mírně stabilizovala, ale i tak se ceny od roku 2019 prudce zvýšily, poukazuje Smith. Důvody jsou podle něj opět složité, ale pozornost si zaslouží od roku 2000 mnohokrát opakovaná slova "nepředvídatelné" či "nepříznivé" počasí ve zprávách FAO, které mělo za následek "snížení odhadů výnosů", "nepříznivé ovlivnění sklizně" nebo "úbytek produkce".  

"Evropané se možná strachují o cenu těstovin, když sucho v Kanadě sráží sklizeň pšenice. Ale jak se index skutečné ceny obilovin plíží k úrovním, které v roce 2011 eskalovaly bouře kvůli ceně chleba v celková povstání, nastává naléhavá potřeba promyslet, jak mnohou obyvatelé méně bohatých regionů čelit tomuto tlaku a vyhnout se otřesům," píše odborník. Vyzdvihuje přitom, že nemáme technologie ani socioekonomickou organizaci, které by se dokázaly zdárně vypořádat s výkyvy počasí.

Nastal tedy čas zamyslet se nad tím, jak by vypadalo zásobování potravinami ve světě s průměrnou teplotou vyšší než 2°C, který se podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu jeví jako stále pravděpodobnější, apeluje Smith. Obává se, že bez radikálních změn bude měnící se klima nadále bezprecedentně snižovat celosvětový přístup k distribuci potravin.

Vyšší ceny potravin sníží potravinovou bezpečnost a pokud existuje jeden pevný zákon ve společenských vědách, zní, že hladoví lidé ve snaze zajistit si obživu činí radikální kroky, především pokud jsou politici vnímáni jako ti, kteří selhali, varuje expert.