Nesmí do práce, do školy ani do autobusu. Afghánistán se pro ženy může stát peklem

Poté, co Tálibán obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde tálibánští bojovníci vyhodili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné.

Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Znepokojení nad jejich postavením projevil v neděli i generální tajemník OSN António Guterres.

Během vlády Tálibánu v letech letech 1996 až 2001 dívky nesměly navštěvovat školy a ženy nemohly pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Ženy, které pravidla porušily, někdy čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policí jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.

Tálibán nyní tvrdí, že bude respektovat práva žen a bude chránit cizince i Afghánce. Některá svědectví tamních žen ale naznačují pravý opak. Podle Reuters hrozí, že pokrok, kterého afghánské ženy dosáhly po svržení Tálibánu americkými vojáky, by mohlo být ztracen.

Radikálové minulý týden vyhodili zaměstnankyně jedné z kandahárských bank. Jen dva dny poté došlo k dalšímu incidentu v bance v Herátu, kde radikálové napomenuli přítomné ženy, aby si zakryly obličej. Dotyčné zaměstnankyně banky poté v zaměstnání skončily.

Podle mluvčího radikálního hnutí zatím není jasné, zda budou ženy moci pracovat v bankách. "Po ustanovení islámského systému to bude rozhodnuto podle práva, a pokud Bůh dovolí, nenastanou žádné problémy," řekl.

Podobné situace se obávají ženy napříč mnoha sektory.

"Jsem zlomená. Nejsem si jistá, jestli někdy budu moci pracovat nebo dělat všechno, co chci. Je zde mnoho mladých žen jako jsem já - naše sny jsou zničené. A naše naděje na lepší budoucnost se rychle rozplývají," řekla serveru BBC News žena pod pseudonymem Zib. Od roku 2013 pracovala jako PR konzultantka a spisovatelka. Teď si není jistá, co bude dál.

"Naše životy se za posledních 24 hodin změnily. Musíme být ve svých domovech. Každou chvíli nám chodí výhrůžky smrtí," uvedla moderátorka zpráv a politická komentátorka Ajša, která hovořila s listem The Guardian pod falešným jménem.

Novinářky, které se obávají stíhání, ničí své doklady a důkazy o své profesní identitě. Předtím je rychle odeslaly spřáteleným ambasádám v naději na udělení humanitárních víz. Australský novinářský svaz už tamní vládu vyzval, aby pomohla afgánským žurnalistkám.

Další žena, která své zkušenosti deníku popsala anonymně, uvedla, že ženy měly po vstupu Tálibánu do Kábulu problém se jen dostat se domů. Řidiči veřejné dopravy je prý odmítali s tím, že za ně nechtějí převzít odpovědnost.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán ženy Muslimové

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy