Netanjahu si mír nepřeje, udeřil palestinský premiér

Podle Ištaji je jasné, že Netanjahu příštím premiérem nebude. V případě, že by se ale dalším předsedou izraelské vlády stal lídr centristického uskupení Modrá a bílá, Benny Ganc, nejsou vyhlídky pro Palestince o moc lepší, doplnil palestinský politik. Rozdíl mezi "Bibim (Netanjahuem) a Bennym (Gancem)" je podle něj asi stejný jako mezi "Pepsi Colou a Coca Colou", protože ani Ganc nemluví o ukončení izraelské okupace palestinského území.

Netanjahu se jako izraelský premiér podle Ištaji systematicky snažil o "destrukci dvoustátního řešení", tedy vzniku nezávislé Palestiny po boku Izraele. Za významné kroky izraelské vlády Ištaja v tomto ohledu označil v první řadě budování dělící zdi a anexi Jeruzaléma, kterou loni podpořil přesunem americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma prezident Spojených států Donald Trump. Palestinský premiér, hlásící se k hnutí Fatah, zmínil také Netanjahuův záměr anektovat Jordánské údolí a židovské osady na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Bez východního Jeruzaléma, Jordánského údolí a půdy, kde jsou židovské osady, by podle Ištaji z toho, co má představovat palestinský stát, zbylo něco, co připomíná kus "děravého švýcarského sýra" a Palestinci by od sebe zůstali navzájem odstřiženi.

Trumpův mírový plán pro Izrael a Palestinu, který dosud nebyl plně zveřejněn, je totiž podle Ištaji odsouzen k zániku. Podle premiéra je už nyní jisté, že neobsahuje pasáž o palestinském nároku na východní Jeruzalém, bod o právu na návrat palestinských uprchlíků, odstranění nelegálních židovských osad na palestinském území, ani řešení v podobě dvou států na základě demarkační linie z roku 1967. Plán podle Ištaji domluvili s Netanjahuem američtí zastánci expanze židovských osad a nepodpořily ho evropské ani arabské státy.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci si nárokují převážně arabsky mluvící východní Jeruzalém, který Izrael v roce 1967 obsadil a později anektoval, jako hlavní město svého budoucího státu.

Izrael naopak celý Jeruzalém označuje za své nedělitelné hlavní město. To však odporuje mezinárodnímu právu a předchozím dohodám s Palestinci.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu nyní podle Ištaji žije 711.000 židovských osadníků, což je podle premiéra asi sedminásobek počtu ze začátku 90. let a představuje to "zintenzivnění kolonizačního procesu".

Nadějí na mírové řešení tak podle Ištaji v této chvíli není americký plán ani současná politická situace v Izraeli, ale vytvoření mezinárodní koalice zprostředkovatelů, v níž by významnou roli sehrála Evropa.

Evropské země totiž podle Ištaji nestranní Izraeli, ale v palestinské otázce jednají v souladu s mezinárodním právem.

"Bohužel v posledních (izraelských) volbách nešlo o debatu mezi mírovým táborem a okupačním táborem, ale o debatu mezi těmi, kteří chtějí ponechat současný stav a těmi, kteří chtějí anektovat části palestinského území," řekl Ištaja. "Naší strategií je prolomit status quo a tady vyzývám Evropu, aby zaujala vedoucí roli v založení koalice k ukončení okupace a nastolení řešení vzniku dvou států," pokračoval palestinský premiér. "Z našeho pohledu je Evropa důležitá, protože každé evropské hlavní město volá po dvou státech," zdůraznil.