Očkovat pouze jednou dávkou? Americký profesor rozebral data z Izraele

NÁZOR - Spolu s tím, jak roste počet lidí očkovaných proti nemoci covid-19, se množí otázky, zda by prodloužení časového intervalu mezi podáním první a druhé dávky vakcín od společností Pfizer a Moderna neumožnilo rychlejší naočkování většího počtu jedinců, poukazuje William Petri v komentáři pro server The Conversation. Profesor medicíny z Virginské univerzity spolu s tím je nutné se ptát, nakolik je člověk chráněn po podání první dávky.

Petri, profesí imunolog, se s uvedenými otázkami setkává často. "Odpověď zní, že i jedna dávka je velmi účinná - ale dodal bych, že stále bychom měli dostat obě dávky," uvádí profesor.

Otázka není důležitá pouze z pohledu zdraví jedince, ale také pro zdraví celé populace, deklaruje odborník. Dodává, že její význam roste spolu s tím, jak se politici snaží zajistit dostatek vakcín, aby se dostalo na každého, kdo se očkovat chce.

Dobré zprávy

Expert se odvolává na poslední studii z Izraele, které ukazuje, že i jedna dávka vakcíny od společnosti Pfizer je vysoce efektivní, a to až z 85 %.

Zkušenost s očkováním zveřejnila Šebova nemocnice v izraelském městě Ramat Gan, která vakcínou od Pfizeru naočkovala téměř 10 tisíc svých zaměstnanců, poukazuje Petri. Nastiňuje, že očkování začalo 19. prosince loňského roku, na počátku třetí koronavirové vlny v zemi.

Výzkum se soustředil na míru poklesu nákazy virem SARS-CoV-2 a propuknutí nemoci covid-19 po podání vakcíny, konstatuje imunolog. Uvádí, že do 24. ledna letošního roku dostalo 7.214 zdravotníků jednu očkovací dávku, přičemž 6.037 obě.

V období od 19. prosince 2020 do 24. ledna 2021 se mezi pracovníky nemocnice objevilo 170 případů nákazy, shrnuje profesor. Doplňuje, že 89 (52 %) nebylo očkovaných, 78 (46 %) dostalo jednu dávku, zatímco pouze 3 (2 %) byli pozitivně testováni po obou dávkách.

"To je v souladu s opětovnou analýzou dat třetí fáze klinických testů prezentovaných v roce 2020 v (odborném časopisu) New England Journal of Medicine," pokračuje Petri. Vysvětluje, že studie hovořila o účinnosti nejméně 52 % po aplikaci první dávky při započtení nákaz v prvních deseti dnech po jejím podání, kdy se neočekává, že tělo mělo dostatek času na to, aby si vytvořilo ochranné protilátky proti koronavirovém spike proteinu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Na základě dat publikované studie o vakcíně od Pfizeru dospěl anglický zdravotní úřad k závěru, že její účinnost v rozmezí 15-21 dní po podání první dávky dosahuje průměrně 89 %, (oscilace mezi 52 % a 97 %), uvádí odborník. Dodává v rozmezí 15-28 dní od podání první dávky, tedy maximálně týden po podání dávky druhé, se účinnost zvýšila na průměrných 91 % (oscilace mezi 74 % a 97 %), avšak druhá dávka by v tak krátké době ještě neměla nabýt účinku.

Podtrženo sečteno

"Co tedy víme?" táže se profesor. Odkazuje na doporučení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, aby lidé dostávali obě dávky vakcín od společností Pfizer a Moderna. Zároveň konstatuje, že i po podání první dávky jednoho z uvedených preparátů získává jedinec vysokou míru ochrany, a to zhruba po týdnu, který tělo potřebuje na vytvoření imunity.    

Podání druhé dávky činí zmíněné vakcíny ještě účinnější, ale v době, kdy jsou jejich dodávky omezené, je hodně argumentů pro upřednostnění naočkování co největšího počtu lidí alespoň jednou dávkou, domnívá se imunolog.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Pfizer Moderna (farmaceutická firma) Izrael

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 25 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy