Osud zajatých radikálů IS nejistý. Irák rázně odmítl návrh Francie

Le Drian přijel jednat o možnosti, aby zajatci věznění v Sýrii byli postaveni před soudy v Iráku. Syrští Kurdové nyní střeží ve věznicích a táborech na 11.000 členů IS a další tisíce jejich příbuzných. Panují obavy, že se tito lidé dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolává turecká protikurdská ofenzíva na severu Sýrie.

Le Drian ke schůzce řekl, že chtěl jednat o dopadech turecké operace, která může ohrozit výsledky boje proti IS.

Mezi zajatci střeženými Kurdy je zhruba 2000 cizinců včetně Francouzů. Evropské státy se brání přijmout zpět islámské radikály z bezpečnostních důvodů, některé chtějí, aby tito lidé byli souzeni tam, kde byli zajati.

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová dnes zopakovala, že by Paříž měla francouzské radikály zbavit francouzského občanství podobně, jak se rozhodlo Dánsko. Kodaň v pondělí oznámila, že islamisté, kteří bojovali na Blízkém východě a kteří mají dvojí občanství, přijdou o to dánské, aby se nemohli do země vrátit. Ve Francii lze odejmout občanství jenom těm lidem, kteří mají dvojí, avšak nikoli rozeným Francouzům, napsal deník Le Figaro.

Irácké soudy už za terorismus odsoudily na 500 zahraničních členů IS, a to mužů i žen dopadených v Iráku. Několik stovek z nich dostalo trest smrti, připomíná agentura AFP, ale žádný z těchto rozsudků zatím nebyl vykonán. Mezi odsouzenci k smrti jsou také dva Belgičané. K tomuto trestu byla odsouzena i jedna Němka, té ale odvolací soud trest změnil na doživotí.

S Irákem o možnosti zahájit procesy se zahraničními členy IS vyjednává několik zemí a Bagdád v dubnu naznačil možnost souhlasu, jestliže by jako protiváhu získal dvě miliardy dolarů (46 miliard Kč).

Podle AFP se tato jednání se současnou tureckou ofenzívou v Sýrii urychlila a v úterý do Bagdádu poslaly své odborníky Francie, Německo, Británie, Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko.