Rozšíří se mise v Iráku? Státy NATO jsou pro, uvedl Stoltenberg

K posílení přítomnosti na Blízkém východě vyzval v lednu spojence americký prezident Donald Trump. Ten již delší dobu hovoří o stahování amerických vojáků, kterých v zemi působí 5000 v rámci boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

Situace se zkomplikovala po zabití prominentního íránského generála Kásema Solejmáního, které začátkem roku vyvolalo odvetné útoky Teheránu na spojenecké základny v Iráku. Irácký premiér poté požádal Spojené státy, aby předložily plán na odchod svých sil ze země. NATO navíc z bezpečnostních důvodů přerušilo výcvik místních bezpečnostních sil.

"Všichni spojenci dnes podpořili rozhodnutí udělat v Iráku více," prohlásil Stoltenberg po dvouhodinovém jednání s aliančními ministry obrany. Podmínkou k rozšíření aktivit je však podle něj souhlas irácké vlády, o němž nyní NATO jedná.

Cílem mise, na níž se od předloňského října podílí několik stovek vojáků včetně čtyř desítek českých, je výcvik iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu IS. Stoltenberg dnes nechal bez odpovědi dotaz, zda některé alianční země přislíbily zvýšit počet svých vojáků v zemi.

Americký ministr obrany Mark Esper před zasedáním prohlásil, že by rád alianční kolegy vyzval i k podpoře dalších oblastí v blízkovýchodním regionu, například Saúdské Arábie, která je dlouhodobým rivalem Íránu. Evropské země NATO však nejeví velký zájem zapojovat se do rozmíšek mezi Washingtonem a Teheránem.

Podle Stolteneneberga dnes ministři diskutovali i o aktivitách v celém regionu Blízkého východu a severní Afriky.

"A rozhodli se dále prozkoumat, co by mohlo NATO ještě udělat. Pro boj proti terorismu, vytvoření stability a posílení našeho partnerství v celém regionu," naznačil Stoltenberg, že konkrétní kroky nejsou na pořadu dne.

Po debatě, která byla kromě Iráku věnována i dalšímu působení aliance v Afghánistánu, ministři na společné večeři poprvé v sídle NATO přivítali nového šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Podle Stoltenberga je jednání s ním šancí zvážit další posílení už tak blízké spolupráce.

"Obranné aktivity Evropské unie a NATO jsou dvěma stranami téže mince," prohlásil Borrell, podle něhož jsou unijní země připraveny převzít větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.

Mezi zeměmi unie však nepanuje shoda, jak toho docílit. Část států v čele s Francií by chtěla posílit vlastní obranné struktury EU, zatímco další země včetně Česka preferují spolupráci v rámci NATO.