Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua možná tento týden proces plánované anexe části palestinského Západního břehu Jordánu nezahájí. Svět přitom s obavami čekal na 1. červenec, kdy podle koaliční smlouvy může vláda anexi spustit.
Osadníci i pravicové politické strany si přejí, aby Izrael vyhlásil svrchovanost až na 30 procentech území Západního břehu co nejdříve, dokud je možné počítat s podporou Washingtonu. Podle kritiků tím ale bude definitivně pohřbeno úsilí dohodnout se na dvou státech - Palestině a Izraeli. Ti nejostřejší upozorňují, že tento plán je už dávno mrtvý a anexe pouze vytahuje jeho mrtvolu všem na oči, napsal ve své analýze list The Washington Post.
Podle amerického diplomata Aarona Davida Millera anexe nenávratně ukončí plány na vytvoření palestinského státu. Palestinské vedení anexi odmítá a vypovědělo spolupráci s izraelskými bezpečnostními a občanskými agenturami. Evropská unie pohrozila sankcemi, levicově orientovaní američtí demokraté hrozí pozastavením vojenské pomoci Izraeli, arabské státy upozornily, že Izrael anexí poškodí slibně se rozvíjející vztahy s nimi.
Mnoho analytiků je toho názoru, že Netanjahu zvolí méně agresivní postup, zpočátku může svrchovanost vyhlásit jen v několik blocích osad. Taková "lehká anexe" by umožnila jemu i jeho americkému spojenci prezidentovi Donaldu Trumpovi v době ekonomiky hroutící se pod tíhou pandemie napřít síly jinam. Plán anexe mimořádně poškozuje palestinskou samosprávu, která vznikla proto, aby dovedla do konce mírová jednání a dosáhla ustavení státu. Většina Palestinců ji nyní považuje za přítěž, samospráva přichází o poslední přízeň občanů, říká bývalý poradce Palestinců v mírových rozhovorech Ghais Umarí.
Někdejší palestinský vyjednávač Saíb Irikát vidí budoucnost takto: "Znamená to (anexe), že já coby Palestinec nebudu moci dělat vůbec nic bez jejich (izraelského) svolení. Budou kontrolovat můj pohyb, mé plány, budou rozhodovat o tom, v jakých budu žít hranicích, o mém přístupu k čemukoli. Pokoušejí se mne udusit, pohřbít mne a myslí si, že to budu snášet?"
"V rozporu s tím, co se běžně říká, anexe neskoncuje s plánem dvou států, protože nemůžete zabít nic, co už je po smrti. Anexe spíš vytahuje mrtvolu dvoustátního řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) celému světu na oči," říká palestinský odborník působící v USA Yousef Munayyer.
Ředitel palestinského diplomatického institutu Sálim Baráhma připomenul náladu Palestinců žijících v údolí řeky Jordán, kterého se anexe může týkat také. "Když se jich zeptáte, co si myslí o anexi, řeknou vám, že už anektovaní dávno jsou. Povyku a znepokojení, které se šířilo světem před 1. červencem, se mohou jenom smát".
Největší neklid zavládl mezi tradičními obhájci Izraele v USA, kteří proti anexi vznášejí pragmatické argumenty. Pro Izrael stejně jako pro USA byl dosavadní status quo, tedy pevně zajišťovaná izraelská kontrola nad palestinským územím a relativní klid kolem nekončící vojenské okupace, výhodnější než jednostranný krok, který vyvolá odpor Palestinců a mnoha vlád.
Kritici z tábora izraelské levice se na věc dívají z jiného úhlu - podle nich by argumenty proti anexi měly být především morální. "V době, kdy v USA panovalo otroctví nebo v Jihoafrické republice apartheid, měli mnozí prospěch ze sociálního pořádku, jenž byl součástí tehdejšího právního řádu. Poctivý člověk by neměl mít zájem žít ve společnosti založené na takových příkladech. Každý, kdo žije v zemi, jež vznikla na základě rezoluce OSN a právu na sebeurčení, by zradil sám sebe, kdyby stejné právo upřel původním obyvatelům, kteří tu žijí s námi," napsal Jehuda Šaul, který se podílel na založení organizace Prolomit mlčení. Patří k ní vysloužilí izraelští vojáci, kteří nesouhlasí s izraelskou okupací Západního břehu.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
Izrael , palestina , The Washington Post , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák