Smrt černocha Floyda připomíná zkušenost Íránu s USA, řekl Rúhání

"Záběry vysílané do světa týkající se toho, jak s Afroameričanem zachází americká policie připomínají naši vlastní zkušenost," řekl. "Statečný íránský národ po celá desetiletí platil podobně vysokou cenu za svůj boj za svobodu a osvobození od nadvlády a despotismu," zdůraznil.

Šestačtyřicetiletý recidivista Floyd zemřel poté, co mu bělošský policista bezmála devět minut klečel na krku. Video z incidentu rozpoutalo mohutné protesty proti rasismu a policejní brutalitě v mnoha amerických městech.

Zatímco ostatní státy v době pandemie těží z globální spolupráce, Írán čelí tvrdým americkým sankcím, uvedl Rúhání. Spojené státy podle něj nemohou Írán přinutit k jednáním ani k válce. Zdůraznil také, že Írán není vyjednávací kartou v amerických volbách ani v domácí politice.

"Jakákoliv americká administrativa po nadcházejících (amerických prezidentských) volbách nebude mít jinou možnost, než se vzdát odolnosti íránského lidu," řekl Rúhání.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa o víkendu jednostranně ohlásila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu s tím, že Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. V ní se islámská republika zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy od dohody odstoupily v roce 2018 a zavedly proti Íránu sankce. Většina světových mocností zastoupených v Radě bezpečnosti OSN však tvrdí, že prohlášení Washingtonu nemá právní váhu, protože Spojené státy od jaderné dohody v roce 2018 odstoupily. Krok odsoudilo Rusko, Čína i samotný Írán, kritizuje ho ale i Německo, Francie a Británie, což jsou také signatáři jaderné dohody s Íránem.

Spojené státy a Írán spolu přerušily diplomatické styky krátce po íránské islámské revoluci z roku 1979, když íránští militantní studenti zaútočili na americkou ambasádu v Teheránu a 444 dní drželi jako rukojmí 52 Američanů. Vztahy mezi oběma zeměmi se ještě více vyostřily před dvěma lety, když Washington odstoupil od jaderné dohody, a také letos, když americká armáda 3. ledna zabila íránského generála Kásema Solejmáního a člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise.