Soud otevřel cestu k přeměně chrámu Hagia Sofia na mešitu, píše opoziční turecký server

Chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), což je dominanta Istanbulu, kterou každoročně navštíví miliony turistů, se zřejmě bude moci přeměnit zpět na mešitu. Soud v Turecku totiž rozhodl, že v roce 1935 se z ní stalo muzeum protiprávně.

Informuje o tom dnes agentura Reuters i opoziční turecký server Ahval. Reuters se odvolává na své zdroje, Ahval cituje novináře provládního deníku Hürriyet.

Podle novináře Abdulkadira Selviho, který má podle serveru Ahval dobré kontakty na vládní úřady, soud už možnost přeměny na mešitu schválil a verdikt oznámí v pátek, až pod ním budou všechny potřebné podpisy. Soud přezkoumával přeměnu chrámu Boží moudrosti z mešity na muzeum, jímž se tato symbolická památka stala v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

Monumentální chrám postavený v šestém století, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka a od roku 1985 je i na seznamu světového dědictví UNESCO.

Přeměnu na mešitu se snaží prosadit vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který by tím získal větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole. Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) navzdory proklamacím o sekularismu mnozí kritizují za to, že se snaží islamizovat tureckou společnost.

Stížnost k tureckému soudu podalo sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. Argumentuje tím, že Hagia Sofia byla osobním majetkem dobyvatele Konstantinopole osmanského sultána Mehmeda II., a že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o přeměně na muzeum je tak nelegální.

Prokurátor naopak tvrdí, že rozhodnutí někdejší vlády je legální a že o případné změně může nyní rozhodnout prezident dekretem. Podle některých expertů to ale Erdogan sám nechce udělat a spoluzodpovědnost nechává na soudu kvůli tomu, že volání po přeměně na mešitu kritizuje Západ, včetně Spojených států, i Rusko.

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prohlásil, že takový krok by rozdělil muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, odvěký rival Turecka. Mnozí argumentují tím, že Hagia Sofia je především světovou kulturní a historickou památkou.

I po rozhodnutí soudu ale bude na vládě, aby provedla konečné rozhodnutí, uvedl server Middle East Eye (MEE). Někteří komentátoři se podle něj domnívají, že by tak vláda mohla učinit již u příležitosti státního svátu 15. července, výročí pokusu části armády o převrat z roku 2016.

Související

Více souvisejících

Turecko Hagia Sofia islám Istanbul památky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy