NÁZOR – Myšlenka, že Spojené státy již nemusejí věnovat výraznější energii Blízkému východu je nebezpečný klam, varuje Alexa Santryová v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitická analytička z think tanku Amercian Enterprise Institute tak reaguje na názor bývalého amerického diplomata Martina Indyka, že Blízký východ „již nestojí za to“.
Obamova zkušenost
Indyk, který působil v administrativě předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, uvedenou myšlenku prezentoval v sobotním vydání listu Wall Street Journal, připomíná analytička. Dodává, že rozhodně není jediným, kdo toto tvrdí.
Podobná stanoviska jsme mohli slyšet od samotného Obamy či aktuálních kandidátů o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu v jejich debatě z minulého týdne, poukazuje Santryová. Dodává, že i současný americký prezident Donald Trump slibuje ukončit „nekonečné války“ Spojených států.
„Indyk píše, že americké angažmá na Blízkém východě ‚nestojí za to‘, protože - zaprvé -revoluce ve frakování znamená, že USA již nejsou závislé na regionu kvůli ropě, a - zadruhé - přežití Izraele ‚již není v sázce‘,“ pokračuje analytička. I za situace, že odhlédneme od ekonomického významu světového ropného trhu, klíčové role Blízkého východu v této oblasti či skutečnosti, že existence židovského státu je nadále zpochybňována například Íránem, Indyk podle názoru Santryové opomíjí několik zásadních skutečností, které činí americké angažmá důležitým.
Jako první z nich analytička uvádí Islámský stát a další nestátní teroristické skupiny. Připomíná, že v roce 2011 Obama podlehl mýtu, že Blízký východ již „nestojí za to“, a pod dojmem, že teroristická síť al-Káida se nachází v troskách, stáhl americké vojáky z Iráku. Ignoroval přitom křehkost míru a nejasné bojové kapacity iráckých ozbrojených složek, a tak zhruba o tři roky později Islámský stát vládl téměř 12 milionům lidí, kontroloval území o rozloze Velké Británie a dokázal útočit na Američany a americké spojence, shrnuje Santryová.
To vše je podle Santryové důsledkem tvrzení, že Blízký východ „nestojí za to“. Dnešní situace se přitom blíží momentu Obamova zásadního rozhodnutí, varuje analytička. Připomíná, že chalífát Islámského státu fyzicky zmizel a al-Káida je potichu, a tak se objevuje stejný argument.
Oprávněné otázky
Odchod z regionu by však byl katastrofou pro spojence, důvěryhodnost a sílu Spojených států, domnívá se Santryová. Poukazuje, že na Trumpa se snesla šokující kritika napříč politickým spektrem poté, co stáhl americké vojáky ze severovýchodní Sýrie, čímž dal fakticky zelenou turecké invazi, jejímž cílem se stali američtí spojenci, Kurdové, přičemž tato zrada rozhodně není hodna opakování.
„Je zde další otázka, kterou musíme položit před zopakováním Obamy: Co zabrání americkým protivníkům, aby zaplnili vakuum vytvořené americkým odchodem?“ pokračuje analytička. Konstatuje, že ti, kdo soudí, že Blízký východ poškozuje přítomnost USA – morální země se systémem brzd a protivah a demokraticky zvoleným prezidentem zodpovědným lidu –, si musí uvědomit, o kolik horší by byla podobná přítomnost Ruska nebo Číny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Aktuální americká konfrontace s Íránem je dalším důkazem, že ústup Spojených států by byl katastrofou, míní Santryová. Tvrdí, že Trumpova administrativa uvalila na Teherán zničující sankce ve snaze hledat nové cesty jak čelit rostoucí íránské agresi, ale výsledkem je eskalace napětí ze strany Íránu až do bodu, kdy íránští představitelé věří, že mohou zabíjet americké občany.
„Teprve když USA přestaly ignorovat Teherán a vrátily úder zabitím generálmajora Kásima Sulejmáního, jsme viděli íránskou deeskalaci,“ píše analytička. Deklaruje, že následné skandování hesla „Smrt Americe“ na Sulejmáního pohřbu a oznámení, že íránský režim se necítí vázán restrikcemi na obohacování uranu dle smlouvy z roku 2015, ukazují, že není vhodná doba razit názor, že prosazování amerických zájmů na Blízkém východě již nestojí za to.
Při ohlédnutí za americkým angažmá na Blízkém východě v uplynulých dekádách je dle Santryové oprávněné položit otázky, zda byla politika Spojených států chybná a zda američtí prezidenti neselhali při nastolování potřebného konsensu a prosazování konsistentní politiky. Odpověď na obě zní ano, přiznává analytička, ale varuje před přijetím představy, že nyní je v regionu ve hře méně zásadní amerických zájmů než v minulosti.
Související
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
Republikáni ovládli Bílý dům i Kongres. Změní USA k obrazu svému? Ani zdaleka
USA (Spojené státy americké) , Islámský stát (IS) , Al-Káida , Barack Obama , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 1 hodinou
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 1 hodinou
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 2 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 3 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 3 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 4 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 5 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 6 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 7 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 8 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák