Střet amerických a ruských vojáků v Sýrii nebyl náhodný, varuje analytik

NÁZOR - V srpnu vypukly střety mezi americkými a ruskými hlídkami operujícími na severovýchodě Sýrie, poukazuje Giuseppe Maria Del Rosa v komentáři pro server National Interest. Bezpečnostní analytik ze společnosti Le Beck připomíná, že podle americké strany k incidentu došlo nedaleko městečka al-Malikía na turecko-syrské hranici, kde na sebe ruské a americké hlídky narazily.

Riziko dalších střetů roste

Podle verze Washingtonu ruské vozidlo záměrně najelo do amerického obrněného terénního vozu, což vedlo ke zranění čtyř amerických vojáků, konstatuje analytik. Střet označuje za poslední v sérii konfliktů ruských a amerických jednotek v oblasti, která odstartovala po částečném odchodu amerických sil ze severovýchodní Sýrie.

Incident dle očekávání komentují americká a ruská strana protichůdně, přesto podtrhuje působení vojáků obou zemí na překrývajícím se území, uvádí Del Rosa. Dodává, že se objevily také záběry zachycující ruskou helikoptéru vznášející se během střetu nízko nad americkým vozidlem.

"Tyto prvky, spolu s provokativním přístupem ruských sil zvyšují riziko budoucích dalších, přímých vojenských střetů," píše odborník. Vyzdvihuje, že nešlo o izolovaný, ale pouze prozatím poslední  incident v celé řadě dalších, které provázejí americké a ruské vojenské operace v nestabilním regionu.

Podobné střety mohou být strategií, kterou Rusko testuje hranice amerických jednotek v rámci své snahy přimět je k celkovému odchodu z oblasti východní Sýrie, domnívá se Del Rosa. Poukazuje, že na rozdíl od předchozích incidentů, do kterých byly zapojeny společné hlídky amerických vojáků a příslušníků Syrských demokratických sil - místní protivládní milice -, či útoku na americký vojenský konvoj ozbrojenci z syrské provládní milice se posledního střetu přímo zúčastnili ruští vojáci a zjevně záměrně.

Počet střetů mezi americkými a ruskými jednotkami narostl po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout tisíc příslušníků amerických sil ze Sýrie, které si šéf Bílého domu ale rychle rozmyslel a souhlasil s udržením menšího počtu vojáků v omezenějším prostoru k "ochraně ropy", připomíná autor komentáře. Vysvětluje, že následné přeskupení amerických jednotek vedlo k rozšíření operačního prostoru ruských sil v severovýchodní Sýrii - vojáci obou zemí jsou si tak nyní blíže a opakovaně na sebe narážejí.

Obě strany se snaží vyvarovat smrtícím srážkám a násilné konfrontaci, ale přímý vojenský střet mezi ruskými a americkými hlídkami je něco jiného než střety zástupných sil a spojenců Washingtonu a Moskvy, tudíž se zvyšuje šance dalších přešlapů a eskalace, míní Del Rosa. Dodává, že s ohledem na sílící tlak, aby americké jednotky zůstaly na syrském severovýchodě, rostou i ruské snahy rozšířit přítomnost vlastních vojáků, znepříjemňovat působení těm americkým a nakonec je vytlačit ze Sýrie.

Nový rozměr americké přítomnosti

"Krom toho může být rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Ruskem spojeno s nedávným podpisem dohody o těžbě ropy mezi americkou společností - jmenovitě Delta Energy - a syrskou kurdskou samosprávní administrativou," soudí analytik. Upozorňuje, že tímto Spojené státy své přítomnosti v Sýrii dávají rozměr, který přesahuje původní mandát boje proti teroristické organizaci Islámský stát a signalizuje záměr dlouhodobě zůstat v regionu s bohatými ropnými nalezišti, čehož se syrské provládní síly vždy obávaly.  

Tento důvod označuje odborník za pravděpodobnější i kvůli tomu, že mnohé zprávy naznačovaly ruský zájem uzavřít podobnou dohodu o průzkumu a využívání ropných polí v oblasti, kterou však kurdská samospráva jasně odmítla.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Washington sice stáhl část původního kontingentu, který byl do Sýrie vyslán k boji s Islámským státem, nyní se ale snaží udržet americkou vojenskou přítomnost a chránit ropná pole na severovýchodě země, konstatuje Del Rosa. Poukazuje, že v tomto směru může nedávno uzavřená smlouva s Kurdy garantovat Američanům pětadvacetiletou přítomnost a výstavbu těžební infrastruktury v oblastech, které ovládají Syrské demokratické síly, přičemž takto získanou ropu mohou američtí těžaři prodávat na kurdských autonomních územích a potenciálně dále vyvážet přes Turecko a Irák.

Vystupňování americko-ruských tensí navíc přichází ve chvíli, kdy kurdská samospráva přerušila jednání o normalizaci vztahů s režimem v Damašku, když deklarovala, že syrští představitelé rozhovory neberou vážně, upozorňuje expert. Doplňuje, že Kurdové si také stěžovali na neochotu Ruska tato jednání usnadnit.

"Poslední incidenty proto nejsou žádná náhoda a pramení z širší konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem, což podtrhuje možnost, že budou hlášeny i další střety," obává se autor komentáře. Podotýká, že Trumpova administrativa si sice rozmyslela celkový odsun amerických vojsk ze severovýchodní Sýrie, jasnou strategii pro region ale neprezentovala, což se protíná s ruskou snahou ukázat americkým vojákům pomyslné dveře.

Tyto důvody, stejně jako potenciální ruská touha po odvetě za neúspěch jednání s Kurdy, zřejmě posílí možnost dalších vojenských střetů v Sýrii, deklaruje závěrem analytik.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Rusko USA (Spojené státy americké) Ruské angažmá v Sýrii Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy