Sýrie bude lakmusovým papírkem, zní z Washingtonu na adresu Ruska

Hrozí humanitární krize

"Během nadcházejících šesti měsíců až roku zjistíme, zda máme skutečně smysluplný strategický dialog, nebo nikoliv," cituje editorial slova amerického prezidenta Joe Bidena přednesená po jeho první schůzce s Putinem. Jasno podle prestižního deníku nicméně může být mnohem dříve.

Mezi problémy, které Biden nadnesl ruskému vládci, patří Sýrie a především opětovný souhlas s humanitárním koridorem pod dohledem OSN, nastiňuje washingtonský server. Dodává, že ten je klíčový pro dodávky potravin, léků a vakcín proti covidu-19 zhruba 2,8 milionu lidí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.  

Moskva naznačovala, že může zablokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která má zajistit přísun pomoci i po 10. červenci, připomíná americký deník. Deklaruje, že to by vyvolalo katastrofální humanitární krizi.

Pokud má Putin zájem na spolupráci s Bidenem, jedním z nejjednodušších a nejméně komplikovaných věcí, které může učinit, je změna postoje v této otázce, naznačuje Washington Post. "Zatím tak neučinil," shrnuje lapidárně.   

Povolit přejezd více než tisícovce nákladních vozů OSN, které každý měsíc překročí přechod Bad al-Hava na syrsko-tureckém pomezí, by mělo být ze stranu Rady bezpečnosti snadnou záležitostí, konstatuje renomovaný deník. Odkazuje na středeční poselství vysokých představitelů OSN, že v opačném případě přijde 1,4 milionu lidí žijících v táborech - včetně mnoha uprchlíků z jiných částí Sýrie - o potravinové balíčky, na nichž závisí jejich přežití.

Stejně tak by skončil program OSN, který poskytuje místnímu obyvatelstvu a také humanitárním pracovníkům v první linii očkování proti covidu-19, varuje editorial. Upozorňuje přitom, že počty nakažených v regionu rostou, tudíž by pravděpodobným výsledkem byla nekontrolovaná epidemie v kombinaci se šířením dalších nemocí a zřejmě také hladomor.

Potraviny jako zbraň

V Radě bezpečnosti vystoupil generální tajemník OSN António Guterres, který varoval před "ničivými dopady" uzavření hraničního koridoru, s čímž většina členů orgánu jasně souhlasila, nastiňuje americký server. Dodává, že Rusko se k nim nepřipojilo a usiluje o uzavření humanitárního koridoru, aby ruský spojenec "krvavý" syrský režim Bašára Asada mohl nechat vyhladovět a podvolit si ty oblasti země, které ještě nemá pod kontrolou.

Jedná se o severozápadní provincii Idlib, kterou nadále ovládají sunnitští rebelové včetně těch s vazbami na teroristickou síť al-Káida, a severovýchodní oblast země kontrolovaný Kurdy, vysvětluje prestižní deník. Podotýká, že loni ruské jednotky uzavřely tři ze čtyř hraničních humanitárních koridorů do Sýrie s argumentem, že OSN by měla poskytovat pomoc pouze pod dohledem Asadova režimu.

"(Syrský) režim ale ukázal, že použije potraviny jako zbraň," pokračuje vlivný server. Připomíná, že v minulosti bránil dodávkám humanitární pomoci OSN do povstaleckých oblastí v okolí Damašku, až se ocitly na pokraji hladomoru. Poté, co Rusko loni odmítlo prodloužit platnost humanitárního koridoru do severovýchodní Sýrie, Asadova vláda opět omezila příliv humanitární pomoci jinými cestami a počet lidí v nouzi stoupl dle oficiálních odhadů o 38 %, doplňuje editorial.  

V případě provincie Idlib neexistuje záložní plán, zmiňuje Washington Post slova americké vyslankyně při OSN Lindy Thomas-Greenfieldové adresovaná Radě bezpečnosti, která varovala, že při uzavření hraničního přechodu zemře více Syřanů, o čemž nepochybují terénní pracovníci mezinárodního společenství, nevládní organizace ani Bašár Asad.

Ruský vyslanec při OSN Vasilij Nebenzja ale zůstal neoblomný a prohlásil, že humanitární koridor je využíván teroristy, kteří jsou "zalezlí" v Idlibu, a za jediný legitimní přísun pomoci označil dodávky z Asadem ovládaných území, shrnuje americký deník. Konstatuje, že pokud Moskva setrvá na svých pozicích, Biden se odpovědi na svou otázku ohledně Putinovy ochoty spolurpacovat dočká nejpozději do dvou týdnů.