Sýrii hrozí podle OSN poprvé od začátku války nedostatek chleba

"Potrvá-li tlak na syrskou měnu, bude těžké zajistit dovoz. Čeká se snížení úrody obilí," řekl Robson.

Syrská ekonomika začíná mít po letech války velké potíže, k nimž přispívá finanční krize v sousedním Libanonu. V minulém půlroce počet Syřanů, kteří mají problém zajistit si dostatek jídla, vzrostl z 7,9 na 9,3 milionu.

Státní zaměstnanec Jara řekl, že jeho měsíční mzda 50.000 syrských liber (496 korun) stačí jen na několik dní. "Mám dluhy, lidé prodávají nábytek, to se nám v životě ještě nestalo," řekl. USA v červnu na Sýrii uvalily sankce, které se podle Washingtonu ale netýkají humanitární pomoci. Syrský režim ovšem připisuje rostoucí ekonomické problémy občanů právě sankcím.

Místní libra, jejíž kurz se léta držel kolem 500 liber za dolar, v červnu spadla na 3000 k dolaru, což komplikuje nezbytný nákup obilí. Před válkou byl Damašek schopen mít obilné rezervy na rok. "Vždy jsme byli soběstační, netuším, proč jsme se dostali do situace, kdy je bochník chleba sen," řekl damašský cukrář Abdalláh.

Vláda prezidenta Bašára Asada s vojenskou pomocí Ruska a Íránu sice vybojovala zpět většinu území, avšak hlavní obilné oblasti jsou na severu, který mají v rukou Kurdové. Za dobrých časů dokázala Sýrie vypěstovat ročně čtyři miliony tun obilí a 1,5 milionu tun mohla vyvézt. Podle odhadu FAO letos země vypěstovala 2,1 až 2,4 milionu tun, přičemž k uspokojení domácí poptávky potřebuje čtyři miliony, takže musí část obilí dovézt. Vláda neoznámila, kolik kontraktů se jí podařilo uzavřít. I když západní sankce nezahrnují potraviny, ty bankovní transakce komplikují.

Podle politologa působícího v USA Aymana Abdel Noura se obilí dováželo do Libanonu a z něj pak pozemní cestou do Sýrie, pokud Rusko nezajistilo přímé vládní dodávky do přístavu Latákíja. Se současnými problémy v Libanonu je libanonská trasa uzavřená. Júsif Kásim, který řídí syrskou firmu Hoboob obchodující s obilím, řekl, že se loni podařilo uzavřít kontrakt na 1,2 milionu tun ruského obilí. Hoboob se také snažila zajistit výměnu tvrdé pšenice vypěstované v Sýrii a používané k výrobě těstovin, za měkčí druh potřebný k výrobě chleba. S jakým výsledkem, není známo.

Když v březnu začaly dlouhé fronty na chléb v oblastech kontrolovaných vládou, bylo Rusko nuceno poslat Sýrii 100.000 tun obilí, což přislíbilo jako humanitární pomoc. Podle analytičky Elizabeth Tsurkovové poprvé od začátku bojů začal být nedostatek chleba a vytvořil se prosperující černý trh.

Rusko je největším světovým vývozcem obilí a Sýrii zásobuje spolehlivě, avšak dodávky neodpovídají potřebě. Ruské celní údaje informace o dodávkách do Sýrie neposkytují. Zásobování pokračuje, ale jsou problémy s platbou a dostupností lodí, ochotných do této destinace plout, citovala agentura Reuters svůj zdroj z Ruska. Podle něj do Sýrie dorazilo mezi loňským červnem a letošním květnem jenom 150.000 tun obilí.

Podle FAO získá Damašek letos 700.000 tun obilí z území pod svou kontrolou. Až 70 procent úrody je ale ve třech provinciích, jež mají v rukou Kurdové. Vláda odjakživa lákala zemědělce z území mimo svou kontrolu prodat obilí jí přeplácením konkurentů. Letos kvůli propadu libry musela zvýšit nabídku z původních 225 liber za kilogram na 425 liber. Kurdské úřady hodlají vytvořit obilnou zásobu na 18 měsíců a začít prodávat na vládní území jenom to, co zbude.