Trump čelí kritice. Postoupil vliv na Blízkém východě Rusku, tvrdí analytici

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že ruší protiturecké sankce a ocenil úspěch, kterého bylo dosaženo v Sýrii. Ke zklidnění situace poznamenal, že je to výsledek, který dojednaly Spojené státy. Jde podle něj rovněž o ukázku naplnění jeho slibu, že ukončí zapojení Američanů "do nekonečných válek".

Svým náhlým stažením ze Sýrie ale prezident postoupil vliv USA v regionu americkým rivalům a Blízký východ se tak ocitl na prahu dalšího nejistého období, napsala v analýze agentura AP.

Donald Trump ve svém prohlášení rovněž uvedl, že americké administrativy v minulosti přišly o příliš mnoho "peněz a krve při zapojení do sektářských a kmenových bojů, do kterých se USA neměly plést". "Utratili jsme za války na Blízkém východě osm bilionů dolarů, přitom jsme tyto války nikdy doopravdy nechtěli vyhrát," prohlásil prezident. "A i když bylo utraceno tolik peněz a ztraceno tolik životů, Blízký východ je méně bezpečný a méně stabilní, než když tyto konflikty začaly," dodal.

Analytici a zákonodárci oslovení agenturou AP ale situaci vidí jinak. Krize na syrsko-turecké hranici podle nich vznikla právě i Trumpovým přičiněním. Navíc americký prezident podcenil fakt, že jeho kroky povedou k posílení pozice Ruska v oblasti.

Kritici rovněž soudí, že Trumpův postup může ohrozit pokrok, kterého americké síly dosáhly v boji proti Islámskému státu. A prezident bude muset nyní pracovat na tom, aby napravil politické škody, které mu vyčítají i jeho stoupenci. Těm vadí, že opustil Kurdy, kteří byli dosud dlouholetými americkými spojenci a bojovali po boku Američanů proti Islámskému státu na severovýchodě Sýrie.

Trumpovo středeční oznámení přišlo den poté, co ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dosáhli dohody ohledně rozdělení kontroly v oblasti turecko-syrské hranice, ze které se Kurdové musí stáhnout.

"Zbývá jediná otázka, a sice jestli prezident Trump jedná přímo na příkaz ruského a tureckého vůdce, nebo jestli jen záměrně přehlíží svá vlastní selhání," uvedl senátor Bob Menendez, který je nejvýše postaveným demokratem v zahraničním výboru Senátu.

Americký prezident ale kritiku odmítá. "Úkolem naší armády není udržovat pořádek na celém světě," uvedl. "Musí se na tom podílet i jiné země. To se dosud nedělo," dodal. Jde o nejnovější verzi už starších Trumpových výhrad ohledně Evropy, která prý nechává své americké přátele, aby platili její účty. V tomto konkrétním případě se však zdá, že naopak USA předávají svůj politický a vojenský vliv na Blízkém východě Rusku.

Jestliže tomu tak je, jde o naprostou změnu k chování Washingtonu v předchozích letech, kdy se naopak snažil o omezení ruského vlivu v jediné zemi na Blízkém východě, ve které je stále vojensky přítomný. Za vlády prezidenta Baracka Obamy Pentagon s Ruskem odmítl spolupracovat poté, co vojensky zasáhlo v Sýrii na podporu syrského prezidenta Bašára Asada.

"USA v podstatě postoupily svůj vliv a moc v Sýrii Rusům, Turkům a Íráncům," myslí si Seth Jones, expert na boj proti terorismu z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Podle vlivného republikánského senátora Lindseyho Grahama bylo partnerství americké armády s arabsko-kurdskou koalicí SDF klíčové pro úspěch snahy zabránit Islámskému státu, aby v regionu znovu obnovil svou moc. "Nevěřím, že Turecko, Rusko či Asad mají schopnosti či touhu ochránit Ameriku před radikálními islamistickými hrozbami, jako je ISIS," dodal Graham, který Trumpa kritizoval za jeho rozhodnutí stáhnout se ze Sýrie. ISIS je zkratkou používanou pro Islámský stát.

Trump minulý týden uvalil na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie sankce, ve středu je ale zrušil. Reagoval tak na oznámení Ankary, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý. Trvalost míru ale zpochybnil, zdá se, i samotný Trump. "Slovo ´trvalý´ by se v této části světa dalo definovat jako poněkud diskutabilní. Ale věřím, že příměří bude trvalé," uvedl americký prezident.

Některým nicméně vadí, že Turecko vyvázne z celého konfliktu zcela bez následků. "Je nemyslitelné, že Turecko neponese žádné následky za své zlovolné chování, které bylo v rozporu se zájmy Spojených států a našich přátel," napsal na twitteru vlivný republikánský senátor Mitt Romney.

It’s unthinkable that Turkey would not suffer consequences for malevolent behavior which was contrary to the interests of the United States and our friends.

— Mitt Romney (@MittRomney) October 23, 2019

Trump ale tvrzení, že se vzdal americké odpovědnosti v jednom z nejkomplikovanějších regionů světa, odmítá. "Lidé, kteří dávají mně i Spojeným státům rady, jsou ti samí, které sleduji již roky. A jsou to právě oni, kdo nás zavlekl do zmatků na Blízkém východě a nikdy neměli představu či odvahu dostat nás z toho ven," prohlásil k tomu Trump. A pro amerického prezidenta je "dostat se z toho ven", jakkoli to vypadá chaoticky, nejspíš to jediné důležité, uzavřela agentura AP.

Související

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.
Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA Turecko Recep Tayyip Erdogan Ruské angažmá v Sýrii Sýrie Syrská krize

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 3 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 4 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 9 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 9 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 10 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy