Fatální rána míru na Blízkém východě. Expert mluví o ponížení muslimů

NÁZOR - Před dvěma lety americký prezident Donald Trump formálně uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele, připomíná James Zogby v komentáři pro server CNN. Expert na Blízký východ a předseda výzkumné organizace Arab American Institute konstatuje, že šlo o nezodpovědný, nebezpečný a krutě necitlivý krok.

Dva zásadní problémy

Trump fatálně poškodil práva a zájmy Palestinců a ukončil veškeré iluze, že by Spojené státy mohly pomoci dojednat urovnání izraelsko-palestinského konfliktu, deklaruje Zogby. Vysvětluje, že od začátku stávajícího "mírového procesu" existují dva zásadní problémy, které celé úsilí sráží, kterými jsou výrazně silnější pozice Izraele a jasná zaujatá podpora Washingtonu izraelské straně.

Jednostranné americké uznání Jeruzaléma oba problémy podtrhuje, tvrdí odborník. Upozorňuje, že rozhodlo jednu z nejcitlivějších otázek celého konfliktu ve prospěch Izraele, posílilo a odměnilo největší izraelské radikály a zároveň zkompromitovalo ty palestinské a arabské politiky, kteří vkládali naděje do Spojených států.

"Rozhodnutí uznat Jeruzalém jako hlavní město dalo jasně najevo, že USA nemohou být čestný prostředník," píše expert. Konstatuje, že s Jeruzalémem není radno si zahrávat, protože nejde o pouhé město, ale středobod výkladu všech abrahámovských náboženství a z toho důvodu jej již plán OSN z roku 1947 vyčlenil z parcelace židovského a arabského státu jako mezinárodní zónu.

To je důvodem, proč mezinárodní společenství nikdy neuznalo jednostranné prohlášení Jeruzaléma za izraelskou metropoli, které přišlo po obsazení západní části města po arabsko-izraelské válce v roce 1948, uvádí Zogby. Doplňuje, že Izrael tento odpor zkomplikoval v roce 1967, když obsadil zbytek Palestiny a po šestidenní válce anektoval podstatnou část palestinského území v Jeruzalémě, přičemž celý východ a západ města označil za "Velký Jeruzalém" a ten za svou "věčnou, nedělitelnou metropoli".     

Šlo o flagrantní porušení mezinárodního práva, které OSN jednohlasně odsoudila, a proto Trump svým rozhodnutím vlastně posvětil 70 let porušování práva i rezolucí OSN ze strany Izraele, deklaruje odborník. Upozorňuje, že pro Araby a muslimy po celém světě je Jeruzalém mocným symbolem reprezentujícím století zrad Západu a stejně jako otázka samotné Palestiny evokuje porušené sliby, brutální okupaci imperiálními a koloniálními mocnostmi, ztrátu kontroly nad vlastní historií a upření základních práv.

Historická křivda

"Často připomínám americkému publiku, že Jeruzalém je pro Araby a muslimy tím, čím je pro domorodé Američany masakr u Wounded Knee z roku 1890," píše Zogby. Vysvětluje, že  severoameričtí indiáni, nejen ti z kmene, jehož příslušníci byli tehdy brutálně pozabíjeni, vnímají tuto tragédii jako kolektivní historickou a přetrvávající křivdu.

Jeruzalém je rána v srdci Arabů a muslimů, která se nikdy nezahojí a Trump svým rozhodnutím, které v praxi omilostnilo izraelské přečiny proti mezinárodnímu právu a uznalo získání města skrze vojenské akce, sype do této rány sůl, deklaruje odborník. Dodává, že proto je naprosto necitlivé a pobuřující, když šéf Bílého domu doplňuje svou provokaci apelem na Palestince, aby zůstali v klidu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Trump ve skutečnosti říká, že se nezajímá o utrpení Palestinců a nespravedlnost a nezákonnost izraelského počínání a že Palestinci by to zkrátka měli přijmout, konstatuje Zogby. Domnívá se, že americký prezident krokem nadbíhá svým krajně pravicovým evangelickým stoupencům a ignoruje názory křesťanské komunity v Palestině, protože den před Trumpovým rozhodnutím zveřejnili představitelé východních křesťanských církví apel, aby výhradní pravomoc Izraele nad městem neuznával.

Další otázkou je běžný život Palestinců v Jeruzalémě a jeho okolí, poukazuje odborník. Připomíná, že východní Jeruzalém byl z velké části odříznut od zbytku západního břehu Jordánu a Izrael zrychlil svou politiku "udušení" Arabů ve městě, kterým je odpírána práce, trpí demolicí domů, zábory pozemků a celou řadou diskriminačních opatření, která porušují základní lidská práva, což silně zkouší jejich výdrž.

Trump o těchto záležitostech mlčí a jeho poznámka "Bůh žehnej Palestincům", kterou zařadil do svého projevu z 6. prosince 2017, byla spíše pokrytectvím než vyjádřením reálného zájmu, které Palestince spíše rozhněvalo, než uklidnilo, tvrdí Zogby. Dodává, že stejně jako si Američané pamatují 7. prosinec coby datum japonského útoku na Pearl Harbor a den ponížení, Arabové a Palestinci takto budou pamatovat na 6. prosinec, kdy Donald Trump zasadil fatální a osudovou ránu míru a spravedlnosti ve Svaté zemi.  

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Izrael palestina USA (Spojené státy americké) Donald Trump Jeruzalém

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Petr Fiala

Fialova vláda podala demisi. Pavel ji odpoledne přijal

Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dominik Duka

Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible

Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící. 

před 3 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka

Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická

Ruské jednotky zjevně zesilují tlak na strategické město Pokrovsk na východní Ukrajině. Ve zničeném městě propukly prudké pouliční boje, přičemž vojenští analytici hovoří o výrazném zhoršení situace pro ukrajinské obránce. Události na frontě se odehrávají souběžně s vyhrocením jaderné rétoriky mezi Moskvou a Washingtonem, neboť Kreml oznámil, že zváží obnovení testů jaderných zbraní.

Aktualizováno včera

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Rusko vede proti Západu agresivní válku v takzvané šedé zóně, která sice nezahrnuje přímý vojenský konflikt, ale jejímž cílem je finančně nás vyčerpat. Státem podporovaní hackeři a další aktéři s vazbami na Kreml systematicky útočí na západní města, vládní úřady a podniky, čímž jim způsobují obrovské finanční ztráty. Tyto cílené útoky mají za následek zvyšování nákladů na provoz a pojištění, čímž se prodražuje podnikání v západních zemích, píše Politico.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny

Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura pronesl v Poslanecké sněmovně emocionální a nečekaně osobní projev, ve kterém důrazně varoval své kolegy před volbou jeho mladšího bratra, šéfa SPD Tomia Okamury, do pozice předsedy dolní komory parlamentu. Hayato Okamura neváhal Tomia označit za „vážnou bezpečnostní hrozbu“ a zpochybnit jeho morální pevnost i osobní stabilitu.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"

Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.

včera

Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa

Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy