Trump stále více spoléhá na vojenskou sílu? Expert promluvil o smrti Sulejmáního

Hlavní hrozba

Irácká státní televize uvedla, že Sulejmání, velitel jednotek Quds íránských Revolučních gard, byl zabit, když jeho vozidlo zasáhla raketa nedaleko mezinárodního bagdádského letiště, nastiňuje Bergen. Dodává, že Pentagon následně potvrdil, že šlo o americký úder, který nařídil prezident Donald Trump.   

"Kdykoliv se díváte na íránské aktivity, vidíte Kásima Sulejmáního, ať je to Sýrie, ať je to Irák, ať je to Jemen, je tam a jsou to jednotky Quds, organizace, které velí, kterou já považuji za hlavní hrozbu, pokud se podíváme na ní a ty hlavní (síly), které vedou tyto destabilizující aktivity," cituje analytik slova amerického generála Josepha Votel z roku 2018, kdy velel americkým vojenským operacím na Blízkém východě.

V uplynulé dekádě Írán vedl zástupné války na Blízkém východě - v Iráku, Sýrii a Jemenu - a ovládá také velkou část Libanonu skrze své zástupné síly, Hizballáh, připomíná profesor. Doplňuje, že všem uvedeným operacím velel právě Sulejmání.

Sulejmání rovněž dohlížel na útoky proti americkým vojákům v Iráku vedené ši'ítskými milicemi, které po invazi do země v roce 2003 stály život stovek příslušníků amerických ozbrojených sil, poukazuje odborník.

Ačkoliv by rád ukončil americké války na Blízkém východě, prezident Trump ukázal ochotu vojensky odpovědět, pokud jsou ohroženy životy Američanů, připouští analytik. Podotýká, že minulou neděli šéf Bílého domu posvětil pět náletů na cíle v Iráku a Sýrii, které byly spojené s Íránem podporovanými milicemi, jež Spojené státy viní z nedávných útoků na své vojenské základny v Iráku, při kterých zemřel jeden Američan a několik dalších bylo zraněno.

Trumpovo sebevědomí roste  

"Aktuální divoká karta: Jak Íránci zareagují?" pokračuje profesor. Upozorňuje, že v posledních měsících Írán provedl množství útoků, které zřejmě měly znepříjemnit život Spojeným státům a jejich spojencům, ale zároveň nevyprovokovat otevřenou válku.

V červnu Írán sestřelil americký dron, připomíná Bergen. Dodává, že nejprve se jako pravděpodobná jevila vojenská odveta, ale Trump nálety na íránské cíle nakonec odvolal, když tvrdil, že nejde o přiměřenou reakci na zničení bezpilotního stroje.

O tři měsíce později se dvě nejdůležitější světové ropné rafinerie v Saúdské Arábii staly terčem raket a dronů, konstatuje expert. Doplňuje, že Trump tehdy na Twitteru napsal, že Spojené státy mají "zamířeno a nabito" a čekají na potvrzení toho, kdo za útokem stál.

Ačkoliv americká administrativa přinesla důvěryhodné důkazy proti Íránu, ukázalo se, že Trump nechce zahájit další válku na Blízkém východě a vojenskou operaci v odvetě za útok na blízkého spojence USA nepovolil, shrnuje profesor.

Podobně jako v říjnu, kdy schválil riskantní operaci v Sýrii, která měla za cíl zabít, či zajmout vůdce Islámského státu Abú Bakra Bagdádího, šéf Bílého domu nyní posvětil útok a zabití Sulejmáního, který měl na rukou krev mnoha Američanů, vysvětluje Bergen.

"Čtvrteční úder na Sulejmáního naznačuje, že prezident Trump je stále sebevědomější při užívání americké vojenské síly," vyvozuje z události analytik.