Turecko oznámilo obnovení průzkumu těžby ve východním Středomoří

"Obnovili jsme vrtnou aktivitu. Poslali jsme do oblasti (průzkumné plavidlo) Barbaros Hayrettin," uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po páteční modlitbě v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který je předmětem dalšího sporu mezi Řeckem a Tureckem. Erdogan minulý měsíc udělal z tohoto původně byzantského kostela opět mešitu po devíti desetiletích, kdy byl chrám muzeem.

Napětí ve východním Středomoří zvýšila loni v listopadu turecká vláda, když podepsala dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. Dokument vymezuje výlučnou ekonomickou zónu mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje i do vod blízko některých řeckých ostrovů. Koncem května Turecko oznámilo, že začne s průzkumnými vrty v nově dohodnutém pásmu mezi Libyí a Tureckem už za tři až čtyři měsíce.

Řecko, Egypt, Kypr, Bahrajn a Saúdská Arábie minulý měsíc zaslaly společný dopis generálnímu tajemníkovi OSN, aby OSN neregistrovala turecko-libyjskou dohodu do seznamu mezinárodních dohod. Podle těchto pěti zemí dohoda odporuje mezinárodnímu právu a ohrožuje stabilitu a bezpečnost v regionu, uvedla v pátek agentura AP.

Dohodu o námořních hranicích, která stanoví i výlučné ekonomické zóny pro těžbu či využívání mořských zdrojů, podepsalo Řecko už v červnu s Itálií a tento týden s Egyptem. Dohodu Atén s Káhirou turecké ministerstvo zahraničí označilo za "neplatnou" s tím, že porušuje námořní práva Libye v oblasti a že řecko-egyptskou dohodou stanovené zóny leží v "tureckém kontinentním šelfu".

Řecko vede s Tureckem už několik let spor také kvůli průzkumným vrtům Ankary ve vodách jižně od Kypru. Na jihu Kypru leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, jejímž spojencem jsou Atény. Turecká vláda ale tvrdí, že z těžby plynu v oblasti by měli profitovat i obyvatelé Severokyperské turecké republiky, za jejíhož "garanta" se Ankara považuje.