Vznikla líheň teroristů? Tábor al-Húl budí obavy, experti burcují k akci

Impulz k obnově IS

Navzdory ztrátě území a podstatným lidským ztrátám na bojišti právě IS zhmotňuje uvedenou hrozbu, která se nachází ve vzdáleném koutě jihovýchodní Sýrie, varují Ali a Huberová. Připomínají, že v malém táboře al-Húl o rozloze zhruba 2,5 kilometru čtverečních je Amerikou podporovanými Syrskými demokratickými silami (SDF) zadržováno 70 tisíc žen a dětí.

Mezi nimi je několik tisíc těch, kteří zůstávají hluboce oddáni ideologii IS, což platí i o značném počtu osob ze západních zemí, uvádějí Huberová s Alim. Obávají se, že bez větší pozornosti Spojených států a mezinárodního společenství je pravděpodobné, že velká část z nich se dále radikalizuje a přidá se k myšlence IS, což může být důležitým impulzem k obnově organizace, která utrpěla značné porážky.

Jako bezpečnostní experti s dlouhou kariérou v armádě a protiteroristických složkách Ali a Huberová cítí, že Spojené státy nyní se musí nyní chopit vůdčí role a přijít se strategií, která se s tímto složitým problémem vypořádá.

"Přelidněným táborem, který měl být pro 10 tisíc lidí, zmítá humanitární krize, kterou doprovázejí národně-bezpečnostní problémy, což si žádá zvýšenou diplomatickou, právní, protiteroristickou a zpravodajskou spolupráci mezinárodního společenství," pokračují Ali a Huberová. Deklarují, že SDF nemají kapacity, aby si s takovým množstvím lidí poradily, navíc neexistuje žádný plán na jejich repatriaci či opětovné zapojení do společnosti.

Bezpečnostní strategie Trumpovy administrativy explicitně staví do popředí hrozby, jako je ta, která vzniká v al-Húlu, a je načase realizovat plán, který by demonstroval americké odhodlání, nabádají Ali s Huberovou. Dodávají, že zatím se v tomto směru příliš neučinilo.

Pokud mají Spojené státy přijít s nějakou strategií vůči al-Húlu, měla by zahrnovat americká ministerstva zahraničí a obrany, která by vyvinula diplomatické úsilí a zároveň nastolila bezpečnost v táboře, domnívá se Huberová a Ali. Soudí, že ministerstvo spravedlnosti by zase mohlo vytvořit precedent pro stíhání jednotlivců spojených s IS, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti dohlédnout na to, že členové IS pocházející z USA budou dodržovat repatriační dohody.

Dlouhodobá výzva

Repatriaci, opětovnou integraci a rehabilitaci těchto osob v jiných státech mohl zastřešit rámec koalice proti IS amerického ministerstva zahraničí, věří Ali a Huberová. Dodávají, že úspěch jakékoliv strategie vůči táboru bude záviset na tom, zda americký Kongres uvolní patřičné finance.

"Při absenci amerického tlaku nemá mezinárodní společenství žádnou chuť v táboře zasáhnout a většina zemí zvolila ad hoc přístup případ od případu," pokračují Ali s Huberovou. Konstatují, že díky nedostatku justičních pravidel a politické vůle mnoho zemí zavírá před svými občany drženými v táboře oči.

Počet ze zahraničních pocházejících žen a dětí v táboře je odhadován na 11 tisíc, což vypovídá o velikosti výzvy v podobě jejich repatriace, připouštění Huberová a Ali. Odkazují na rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 2714 z roku 2014 o globálním boji s mezinárodními teroristy, která by mohla být klíčem pro repatriaci rodin bojovníků IS do zemí jejich původu.   

Programu deradikalizace rodin bojovníků z arabských zemí by se mohla účastnit Saúdská Arábie, což ale předpokládá, že takový program bude výrazně rozšířen, uvádějí Ali a Huberová. Deklarují ovšem, že zatím to byly Spojené státy, kdo v posledních dvaceti letech nesl materiální i lidskou zátěž boje s teroristickými skupinami, který se zdaleka neomezil pouze na al-Káidu a Tálibán po 11. září 2001.

IS může být podobná dlouhodobá výzva jako al-Káida, která prokázala svou odolnost vůči enormnímu americkému tlaku, očekávají Huberová a Ali. Varují, že přítomnost tisíců oddaných příznivců IS v al-Húlu se může změnit v nevídanou líheň teroristů, pokud Spojené státy a mezinárodní společenství rychle nezačnou tuto krizi řešit.