Čaputová na prezidentku znovu kandidovat nebude. Už nemám dost sil, řekla

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po prvním mandátu skončí a o další se už ucházet nebude. Uvedla to dnes na tiskové konferenci. 

Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Podle svých slov by neměla dostatek sil na další mandát, a proto po tom prvním skončí v roli hlavy státu, uvedla agentura TASR. "Prosím, neberte mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz, že slušnost nemůže uspět. Je možné vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem," řekla.

Podotkla, že své rozhodnutí upřímně zvážila a důvody pro něj byly silné. Tím, že se rozhodne nekandidovat, se nevzdává svých ideálů ani důvěry v hodnoty, kterým dosud podřídila svůj profesní i osobní život. "Snažil jsem se pomoci demokracii a spravedlnosti na Slovensku před, během a po prezidentském mandátu," uvedla. 

Nadále se prý bude snažit být pilířem míru, slušnosti, věcnosti a ústavnosti. Osud Slovenska ale podle ní nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí energičtí lidé kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách a není důvod, proč by tomu tak nemělo být i v těch prezidentských, tvrdí.

"Slušná politika založená na hodnotách může být poražena pouze tehdy, pokud v ni přestaneme věřit. Stále v to věřím. Moje rozhodnutí je osobním rozhodnutím, protože mít dostatek moci je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby," zdůraznila Čaputová.

Kandidáty strany zatím nezvažují

Podle agentury TASR většina politických stran zatím nezvažuje svého prezidentského kandidáta, neboť jejich současnou prioritou jsou předčasné parlamentní volby v září. Některé strany také čekaly na rozhodnutí prezidentky.

Například strana SaS deklarovala svou podporu Zuzaně Čaputové a zároveň si dokáže představit bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka jako jejího důstojného nástupce. Předseda strany Richard Sulik ale nazval Čaputovou "nejlepší prezidentkou, jakou Slovensko mělo".

Sám Koročok Čaputové také poděkoval. "Děkuji paní prezidentce a přeji jí mnoho sil a úspěchů ve zbývajícím roce jejího prezidentského mandátu," uvedl na facebooku.

Předseda Národní rady Slovenské republiky (Jsme rodina) Boris Kollár už před několika dny uvedl, že se Čaputová zřejmě nebude znovu ucházet o prezidentský úřad. Uvedl to podle agentury TASR pro televizi Markíza.

Naznačil, že důvodem, proč Čaputová nemusí kandidovat, může být nabídka pozice v evropských nebo globálních strukturách. Kollár také zmínil, že bývalý Korčok by i podle něj byl vhodným kandidátem na prezidenta.

Předseda strany Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka by také neměl problém s Korčokem jako kandidátem. Předseda strany KDH Milan Majerský uvedl, že KDH chce představit vlastního kandidáta pro prezidentské volby.

Mandát prezidentky vyprší v roce 2024. Hlavu Slovenské republiky volí občané prostřednictvím přímých voleb na dobu pěti let. Prezidentské kandidáty mohou navrhnout nejméně 15 podpisy členové Národní rady Slovenské republiky nebo občané na základě petice s minimálně 15 000 podpisy oprávněných voličů.

Čaputová je prezidentkou Slovenska od roku 2019, kdy ve druhém kole přímých voleb porazila svého protikandidáta Maroše Šefkoviče poměrem 58,4:41,59 % hlasů. Její popularita v zemi dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2020 Čaputové důvěřovalo 66 procent dotázaných, o dva roky později už jen 42 procent.

Zuzana Čaputová se funkce ujala jako první žena v historii samostatného Slovenska. Za poslední dobu se do povědomí Čechů dostala zejména díky návštěvě současného prezidenta republiky Petra Pavla ve volebním štábu těsně po jeho lednovém vítězství nad Andrejem Babišem ve druhém kole volby hlavy státu. 

Od té doby spolu mají vřelý vztah – v dubnu tohoto roku podnikli společnou cestu na Ukrajinu a začátkem června jel Pavel navštívit české vojáky na Slovensku. „Je to velmi důležitý signál ujištění pro lidi na Slovensku. Jsme totiž země, která sousedí s Ukrajinou a tento signál, přítomnost vojáků i jiných států pod velením České republiky, je proto velmi důležitý. Je to signál nejen spolupráce, solidarity, ale i jednoty, kterou teď potřebujeme,“ komentovala Čaputová přítomnost Armády ČR na Slovensku. 

Související

Více souvisejících

Zuzana Čaputová Slovensko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy