Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po prvním mandátu skončí a o další se už ucházet nebude. Uvedla to dnes na tiskové konferenci.
Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Podle svých slov by neměla dostatek sil na další mandát, a proto po tom prvním skončí v roli hlavy státu, uvedla agentura TASR. "Prosím, neberte mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz, že slušnost nemůže uspět. Je možné vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem," řekla.
Podotkla, že své rozhodnutí upřímně zvážila a důvody pro něj byly silné. Tím, že se rozhodne nekandidovat, se nevzdává svých ideálů ani důvěry v hodnoty, kterým dosud podřídila svůj profesní i osobní život. "Snažil jsem se pomoci demokracii a spravedlnosti na Slovensku před, během a po prezidentském mandátu," uvedla.
Nadále se prý bude snažit být pilířem míru, slušnosti, věcnosti a ústavnosti. Osud Slovenska ale podle ní nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí energičtí lidé kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách a není důvod, proč by tomu tak nemělo být i v těch prezidentských, tvrdí.
"Slušná politika založená na hodnotách může být poražena pouze tehdy, pokud v ni přestaneme věřit. Stále v to věřím. Moje rozhodnutí je osobním rozhodnutím, protože mít dostatek moci je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby," zdůraznila Čaputová.
Kandidáty strany zatím nezvažují
Podle agentury TASR většina politických stran zatím nezvažuje svého prezidentského kandidáta, neboť jejich současnou prioritou jsou předčasné parlamentní volby v září. Některé strany také čekaly na rozhodnutí prezidentky.
Například strana SaS deklarovala svou podporu Zuzaně Čaputové a zároveň si dokáže představit bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka jako jejího důstojného nástupce. Předseda strany Richard Sulik ale nazval Čaputovou "nejlepší prezidentkou, jakou Slovensko mělo".
Sám Koročok Čaputové také poděkoval. "Děkuji paní prezidentce a přeji jí mnoho sil a úspěchů ve zbývajícím roce jejího prezidentského mandátu," uvedl na facebooku.
Předseda Národní rady Slovenské republiky (Jsme rodina) Boris Kollár už před několika dny uvedl, že se Čaputová zřejmě nebude znovu ucházet o prezidentský úřad. Uvedl to podle agentury TASR pro televizi Markíza.
Naznačil, že důvodem, proč Čaputová nemusí kandidovat, může být nabídka pozice v evropských nebo globálních strukturách. Kollár také zmínil, že bývalý Korčok by i podle něj byl vhodným kandidátem na prezidenta.
Předseda strany Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka by také neměl problém s Korčokem jako kandidátem. Předseda strany KDH Milan Majerský uvedl, že KDH chce představit vlastního kandidáta pro prezidentské volby.
Mandát prezidentky vyprší v roce 2024. Hlavu Slovenské republiky volí občané prostřednictvím přímých voleb na dobu pěti let. Prezidentské kandidáty mohou navrhnout nejméně 15 podpisy členové Národní rady Slovenské republiky nebo občané na základě petice s minimálně 15 000 podpisy oprávněných voličů.
Čaputová je prezidentkou Slovenska od roku 2019, kdy ve druhém kole přímých voleb porazila svého protikandidáta Maroše Šefkoviče poměrem 58,4:41,59 % hlasů. Její popularita v zemi dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2020 Čaputové důvěřovalo 66 procent dotázaných, o dva roky později už jen 42 procent.
Zuzana Čaputová se funkce ujala jako první žena v historii samostatného Slovenska. Za poslední dobu se do povědomí Čechů dostala zejména díky návštěvě současného prezidenta republiky Petra Pavla ve volebním štábu těsně po jeho lednovém vítězství nad Andrejem Babišem ve druhém kole volby hlavy státu.
Od té doby spolu mají vřelý vztah – v dubnu tohoto roku podnikli společnou cestu na Ukrajinu a začátkem června jel Pavel navštívit české vojáky na Slovensku. „Je to velmi důležitý signál ujištění pro lidi na Slovensku. Jsme totiž země, která sousedí s Ukrajinou a tento signál, přítomnost vojáků i jiných států pod velením České republiky, je proto velmi důležitý. Je to signál nejen spolupráce, solidarity, ale i jednoty, kterou teď potřebujeme,“ komentovala Čaputová přítomnost Armády ČR na Slovensku.
Související
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
Obětí teroristického útoku v Austrálii je i přítelkyně Čaputové
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě