Čaputová na prezidentku znovu kandidovat nebude. Už nemám dost sil, řekla

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po prvním mandátu skončí a o další se už ucházet nebude. Uvedla to dnes na tiskové konferenci. 

Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Podle svých slov by neměla dostatek sil na další mandát, a proto po tom prvním skončí v roli hlavy státu, uvedla agentura TASR. "Prosím, neberte mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz, že slušnost nemůže uspět. Je možné vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem," řekla.

Podotkla, že své rozhodnutí upřímně zvážila a důvody pro něj byly silné. Tím, že se rozhodne nekandidovat, se nevzdává svých ideálů ani důvěry v hodnoty, kterým dosud podřídila svůj profesní i osobní život. "Snažil jsem se pomoci demokracii a spravedlnosti na Slovensku před, během a po prezidentském mandátu," uvedla. 

Nadále se prý bude snažit být pilířem míru, slušnosti, věcnosti a ústavnosti. Osud Slovenska ale podle ní nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí energičtí lidé kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách a není důvod, proč by tomu tak nemělo být i v těch prezidentských, tvrdí.

"Slušná politika založená na hodnotách může být poražena pouze tehdy, pokud v ni přestaneme věřit. Stále v to věřím. Moje rozhodnutí je osobním rozhodnutím, protože mít dostatek moci je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby," zdůraznila Čaputová.

Kandidáty strany zatím nezvažují

Podle agentury TASR většina politických stran zatím nezvažuje svého prezidentského kandidáta, neboť jejich současnou prioritou jsou předčasné parlamentní volby v září. Některé strany také čekaly na rozhodnutí prezidentky.

Například strana SaS deklarovala svou podporu Zuzaně Čaputové a zároveň si dokáže představit bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka jako jejího důstojného nástupce. Předseda strany Richard Sulik ale nazval Čaputovou "nejlepší prezidentkou, jakou Slovensko mělo".

Sám Koročok Čaputové také poděkoval. "Děkuji paní prezidentce a přeji jí mnoho sil a úspěchů ve zbývajícím roce jejího prezidentského mandátu," uvedl na facebooku.

Předseda Národní rady Slovenské republiky (Jsme rodina) Boris Kollár už před několika dny uvedl, že se Čaputová zřejmě nebude znovu ucházet o prezidentský úřad. Uvedl to podle agentury TASR pro televizi Markíza.

Naznačil, že důvodem, proč Čaputová nemusí kandidovat, může být nabídka pozice v evropských nebo globálních strukturách. Kollár také zmínil, že bývalý Korčok by i podle něj byl vhodným kandidátem na prezidenta.

Předseda strany Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka by také neměl problém s Korčokem jako kandidátem. Předseda strany KDH Milan Majerský uvedl, že KDH chce představit vlastního kandidáta pro prezidentské volby.

Mandát prezidentky vyprší v roce 2024. Hlavu Slovenské republiky volí občané prostřednictvím přímých voleb na dobu pěti let. Prezidentské kandidáty mohou navrhnout nejméně 15 podpisy členové Národní rady Slovenské republiky nebo občané na základě petice s minimálně 15 000 podpisy oprávněných voličů.

Čaputová je prezidentkou Slovenska od roku 2019, kdy ve druhém kole přímých voleb porazila svého protikandidáta Maroše Šefkoviče poměrem 58,4:41,59 % hlasů. Její popularita v zemi dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2020 Čaputové důvěřovalo 66 procent dotázaných, o dva roky později už jen 42 procent.

Zuzana Čaputová se funkce ujala jako první žena v historii samostatného Slovenska. Za poslední dobu se do povědomí Čechů dostala zejména díky návštěvě současného prezidenta republiky Petra Pavla ve volebním štábu těsně po jeho lednovém vítězství nad Andrejem Babišem ve druhém kole volby hlavy státu. 

Od té doby spolu mají vřelý vztah – v dubnu tohoto roku podnikli společnou cestu na Ukrajinu a začátkem června jel Pavel navštívit české vojáky na Slovensku. „Je to velmi důležitý signál ujištění pro lidi na Slovensku. Jsme totiž země, která sousedí s Ukrajinou a tento signál, přítomnost vojáků i jiných států pod velením České republiky, je proto velmi důležitý. Je to signál nejen spolupráce, solidarity, ale i jednoty, kterou teď potřebujeme,“ komentovala Čaputová přítomnost Armády ČR na Slovensku. 

Související

Více souvisejících

Zuzana Čaputová ,  Slovensko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy