Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po prvním mandátu skončí a o další se už ucházet nebude. Uvedla to dnes na tiskové konferenci.
Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Podle svých slov by neměla dostatek sil na další mandát, a proto po tom prvním skončí v roli hlavy státu, uvedla agentura TASR. "Prosím, neberte mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz, že slušnost nemůže uspět. Je možné vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem," řekla.
Podotkla, že své rozhodnutí upřímně zvážila a důvody pro něj byly silné. Tím, že se rozhodne nekandidovat, se nevzdává svých ideálů ani důvěry v hodnoty, kterým dosud podřídila svůj profesní i osobní život. "Snažil jsem se pomoci demokracii a spravedlnosti na Slovensku před, během a po prezidentském mandátu," uvedla.
Nadále se prý bude snažit být pilířem míru, slušnosti, věcnosti a ústavnosti. Osud Slovenska ale podle ní nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí energičtí lidé kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách a není důvod, proč by tomu tak nemělo být i v těch prezidentských, tvrdí.
"Slušná politika založená na hodnotách může být poražena pouze tehdy, pokud v ni přestaneme věřit. Stále v to věřím. Moje rozhodnutí je osobním rozhodnutím, protože mít dostatek moci je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby," zdůraznila Čaputová.
Kandidáty strany zatím nezvažují
Podle agentury TASR většina politických stran zatím nezvažuje svého prezidentského kandidáta, neboť jejich současnou prioritou jsou předčasné parlamentní volby v září. Některé strany také čekaly na rozhodnutí prezidentky.
Například strana SaS deklarovala svou podporu Zuzaně Čaputové a zároveň si dokáže představit bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka jako jejího důstojného nástupce. Předseda strany Richard Sulik ale nazval Čaputovou "nejlepší prezidentkou, jakou Slovensko mělo".
Sám Koročok Čaputové také poděkoval. "Děkuji paní prezidentce a přeji jí mnoho sil a úspěchů ve zbývajícím roce jejího prezidentského mandátu," uvedl na facebooku.
Předseda Národní rady Slovenské republiky (Jsme rodina) Boris Kollár už před několika dny uvedl, že se Čaputová zřejmě nebude znovu ucházet o prezidentský úřad. Uvedl to podle agentury TASR pro televizi Markíza.
Naznačil, že důvodem, proč Čaputová nemusí kandidovat, může být nabídka pozice v evropských nebo globálních strukturách. Kollár také zmínil, že bývalý Korčok by i podle něj byl vhodným kandidátem na prezidenta.
Předseda strany Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka by také neměl problém s Korčokem jako kandidátem. Předseda strany KDH Milan Majerský uvedl, že KDH chce představit vlastního kandidáta pro prezidentské volby.
Mandát prezidentky vyprší v roce 2024. Hlavu Slovenské republiky volí občané prostřednictvím přímých voleb na dobu pěti let. Prezidentské kandidáty mohou navrhnout nejméně 15 podpisy členové Národní rady Slovenské republiky nebo občané na základě petice s minimálně 15 000 podpisy oprávněných voličů.
Čaputová je prezidentkou Slovenska od roku 2019, kdy ve druhém kole přímých voleb porazila svého protikandidáta Maroše Šefkoviče poměrem 58,4:41,59 % hlasů. Její popularita v zemi dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2020 Čaputové důvěřovalo 66 procent dotázaných, o dva roky později už jen 42 procent.
Zuzana Čaputová se funkce ujala jako první žena v historii samostatného Slovenska. Za poslední dobu se do povědomí Čechů dostala zejména díky návštěvě současného prezidenta republiky Petra Pavla ve volebním štábu těsně po jeho lednovém vítězství nad Andrejem Babišem ve druhém kole volby hlavy státu.
Od té doby spolu mají vřelý vztah – v dubnu tohoto roku podnikli společnou cestu na Ukrajinu a začátkem června jel Pavel navštívit české vojáky na Slovensku. „Je to velmi důležitý signál ujištění pro lidi na Slovensku. Jsme totiž země, která sousedí s Ukrajinou a tento signál, přítomnost vojáků i jiných států pod velením České republiky, je proto velmi důležitý. Je to signál nejen spolupráce, solidarity, ale i jednoty, kterou teď potřebujeme,“ komentovala Čaputová přítomnost Armády ČR na Slovensku.
Související
Obětí teroristického útoku v Austrálii je i přítelkyně Čaputové
Češi nejlépe vnímají Slovensko, Pellegriniho ale tolik nemusí, ukázal průzkum
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 1 hodinou
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 2 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 2 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 3 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 4 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 4 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 5 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 6 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 7 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 7 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 8 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 9 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 10 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 11 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese první květnový prodloužený víkend?
včera
Exředitel FBI zveřejnil fotku mušlí na pláži. Vyhrožuje Trumpovi, prohlásilo ministerstvo a zažalovalo ho
včera
Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Češi se rozloučili s hercem Janem Potměšilem. Na mši mohl dorazit kdokoliv
včera
EP schválil obří, dvoubilionový rozpočet. Kde na něj vzít? Zdaňte hazard, kryptoměny a Google, navrhují poslanci
Evropský parlament v úterý podpořil navýšení příštího sedmiletého rozpočtu bloku o 10 procent nad rámec návrhu Evropské komise. Celkové výdaje Evropské unie by se tak vyšplhaly na více než dva biliony eur. Hlasování ve Štrasburku otevírá cestu k náročným jednáním s vládami jednotlivých členských států.
Zdroj: Libor Novák