Chorvatští pohraničníci podle médií vytlačují migranty zpět za hranice

Média v Rakousku, Německu, Nizozemsku a Chorvatsku zveřejnila asi 60 snímků obrazovky zachycujících interní konverzaci policejní skupiny v aplikaci WhatsApp. Skupina nesla název Operace Koridor a jejími členy bylo asi 30 lidí, včetně šéfa chorvatské pohraniční policie či mluvčího ministerstva vnitra v Záhřebu. Zjištění podle médií naznačují, že vytlačování migrantů zpět za hranice "mělo systém a mohlo být schváleno z velmi vysokých míst".

Ve zprávách, které se týkají období mezi srpnem 2019 a únorem 2020, je uveden počet zachycených skupin, státní příslušnost migrantů a místo, kde byli zachyceni. Celkem bylo ve zprávách zdokumentováno více než 1300 zadržených uprchlíků, z nichž většina pocházela z Pákistánu a Afghánistánu.

Podle médií konverzace svědčí o tom, že policisté domlouvali nelegální deportace zpět za hranice. V jednom případě, kdy byla v chorvatském vnitrozemí zadržena skupina 80 osob, si policista objednal vůz za účelem "převozu a zadržení". "Je naprosto jasné, že šlo o organizaci nezákonného převozu zpět za hranice. Formulace neponechává žádný prostor pro jinou interpretaci," uvedl podle serveru Novosti.hr expert na migraci Bodo Weber.

Podle ministra vnitra Davora Božinoviče byla whatsappová skupina určena pro operativní komunikaci v boji proti převaděčům. Řekl také, že všechny akce týkající se migrantů jsou oficiálně zaznamenávány. Zopakoval také tvrzení chorvatských úřadů, že pohraničníci neprovádějí žádné nelegální deportace migrantů zpět za hranice. Nestalo se, "že by jim nebyl nabídnut azyl nebo mezinárodní ochrana", citovala Božinoviče agentura HINA.

Podle kodexu schengenského prostoru mohou být migranti v některých situacích vráceni zpět, pokud jsou zachyceni přímo na hranicích, ne už však z vnitrozemí. Součástí schengenského prostoru bez hraničních kontrol se Chorvatsko stalo v lednu tohoto roku, před vstupem muselo překonat skepsi některých členských zemí ohledně schopnosti střežit své hranice. Největší část migrantů směřujících po takzvané balkánské trase do střední a západní Evropy se pokouší proniknout do Chorvatska přes bezmála 1000 kilometrů dlouhou hranici s Bosnou.