Čína podporuje Rusko ve válce. Máme důkazy, že mu dodává prostředky pro výrobu zbraní, tvrdí Kyjev

Podle Ivaščenka Čína v letech 2024–2025 zrealizovala nejméně pět případů letecké spolupráce s Ruskem, které zahrnovaly vývoz zařízení, náhradních dílů a technické dokumentace. Kromě toho byly zaznamenány i rozsáhlé dodávky speciálních chemikálií, například komponent pro výrobu střelného prachu nebo trhavin.

Zvlášť znepokojivá je podle něj skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. „Dochází k rozsáhlému zneužívání falešného značení zboží, manipulaci s názvy výrobků a zapojení fiktivních firem. To vše s cílem obejít sankce a propašovat mikroelektroniku do Ruska,“ uvedl Ivaščenko.

Prezident Volodymyr Zelenskyj na konci dubna obvinil Peking z přímé účasti na výrobě zbraní na ruském území. Tvrdil, že čínští experti spolupracují s ruskými výrobci na produkci dělostřelectva a že Čína dodává mimo jiné střelný prach. Odvolával se přitom na zprávy ukrajinských bezpečnostních a zpravodajských složek.

Čína na tato obvinění reagovala rázným odmítnutím. Ministerstvo zahraničí v Pekingu prohlásilo, že tvrzení Ukrajiny jsou „nepodložená“ a že Čína naopak „neustále vyzývá k příměří“ a podporuje mírová jednání. Peking se snaží působit jako zprostředkovatel a diplomatická protiváha Západu, přestože jeho úzké vazby na Moskvu vyvolávají v Evropě i USA rostoucí podezření.

Realita na bojišti ovšem ukazuje jiný obraz. Jak poznamenává britský deník The Guardian, Rusko masivně spoléhá na čínské komponenty ve svém zbrojním průmyslu – od čipů přes optiku až po letecké součástky. Ukrajina přitom čínské technologie rovněž využívá, zejména u levných bezpilotních systémů DJI, i když se snaží závislost na Pekingu postupně snižovat.

Zvláštní pozornost poutají právě drony čínské značky Mavic, které hojně využívají obě strany konfliktu. Zatímco Rusko je nasazuje při dělostřeleckém navádění a útocích na ukrajinské pozice, Ukrajinci je používají při průzkumu a přesných úderech na logistiku protivníka.

Obchodní a vojenská spolupráce mezi Moskvou a Pekingem je přitom v posledních letech čím dál těsnější. Ještě před invazí na Ukrajinu, v únoru 2022, obě země oznámily „partnerství bez hranic“, během návštěvy Vladimira Putina v Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching tehdy hovořil o „strategickém souladu zájmů“ obou mocností.

Západní lídři dlouhodobě varují, že podpora Ruska ze strany Číny – byť formálně nenápadná – fakticky umožňuje Kremlu prodlužovat válku. Zásobování ruských továren elektronickými a chemickými komponenty představuje obcházení západních sankcí, a tím i narušení globálních snah o ukončení konfliktu.