Čína se dohodla s Kubou na vybudování špionážní stanice na ostrově

Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Kubánská diplomacie článek WSJ označila za nepravdivý a nepodložený. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné.

Plány na vybudování stanice vyvolaly podle amerického deníku ve Washingtonu znepokojení. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v reakci na článek uvedl, že vztahy mezi Kubou a Čínou skutečně vyvolávají znepokojení Spojených států. "Četli jsme článek. Není přesný," dodal Kirby, aniž by uvedl další detaily. Dříve řekl, že USA vědí o snahách Číny stavět ve světe infrastrukturu, která může mít i vojenské využití.

Podle WSJ považují američtí představitelé zpravodajské informace o uzavření rámcové dohody mezi Kubou a Čínou za věrohodné. Část ostrova se nachází pouhých 100 kilometrů od amerického státu Florida. Základna by čínské armádě umožnila vést takzvaný SIGINT. Jedná se o sledování a odposlech telefonátů, elektronické komunikace či komunikace se satelity nad jihovýchodní částí Spojených států, kde se nachází mnoho vojenských základen a zařízení.

Američtí představitelé, kteří mluvili s novináři WSJ, neuvedli další podrobnosti o tom, kdy by mohla začít výstavba základny nebo v jaké části karibského ostrova by mohla vzniknout. Není také jasné, zda americká administrativa má nějaké nástroje na to, aby mohla vybudování čínské stanice překazit. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se v poslední době snažila zlepšit vztahy s Kubou, například rozšířením konzulárních služeb a zrušením některých omezení pro cesty Kubánců do USA.

Podle WSJ by Čína na americké výhrady vůči základně pravděpodobně reagovala argumentem, že USA také mají špionážní stanice poblíž čínského území a že Washington prodává zbraně Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii.

Náměstek šéfa kubánské diplomacie Carlos Fernández de Cossío článek WSJ označil za "naprosto lživý a nepodložený" . Jedná se podle něj o americký výmysl, který má ospravedlnit dekády trvající americké hospodářské embargo vůči Kubě. Dodal, že Kuba odmítá veškerou zahraniční vojenskou přítomnost v Latinské Americe a Karibiku.

Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem se v poslední době zhoršily mimo jiné v souvislosti s balony a jinými létajícími objekty, které zachytilo a sestřelilo americké vojenské letectvo nad územím USA. Washington tvrdí, že se jednalo o čínské špionážní balony, což ale Peking odmítl.

Sovětský svaz a Rusko měly na Kubě dlouhá desetiletí základnu pro operace SIGINT, a to nedaleko Havany. Rusko její provoz zastavilo v roce 2002. V roce 2014 se objevily informace, že Moskva provoz obnoví. Podle amerického listu není ale jisté, zda se tak opravdu stalo.