Číny uvalila rozsáhlé kontroly vývozu vzácných zemin. Stává se velmi nepřátelskou, varuje Trump

Během rychlé eskalace konfliktu Trump uvedl, že obnoví cla na Čínu na trojciferné úrovně kvůli novým kontrolám Pekingu. Čínská vláda v reakci na to slíbila „odpovídající opatření.“ Tyto kroky mezi dvěma největšími světovými ekonomikami znervóznily trhy, vyděsily globální průmysl obavami z výrobních šoků a oživily strach z opakování odvetných cel z jara. Tehdy poplatky na čínský a americký dovoz dosáhly úrovně srovnatelné s obchodním embargem.

Obnovené napětí také riskuje zmaření pokroku dosaženého během měsíců obchodních jednání a vyvolává otázky, zda se plánované setkání mezi čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a Trumpem v Jižní Koreji na konci měsíce vůbec uskuteční. Poté, co Trump naznačil, že by mohl schůzku zrušit, ministr financí Scott Bessent v pondělí pro Fox News řekl, že očekává, že k ní dojde. Čínské ministerstvo obchodu v úterý potvrdilo, že zůstává otevřené rozhovorům, ale zopakovalo, že USA nemohou usilovat o dialog, zatímco hrozí novými opatřeními.

Pro Peking by se podle čínských expertů a analytiků většině současné eskalace dalo předejít. Stačilo, kdyby Trumpova administrativa na konci září nepřidala další omezení, čímž masivně zvýšila počet čínských subjektů na svém seznamu kontroly vývozu. Ťin Canrong, profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Žen-min v Pekingu a vládní poradce, řekl, že Peking pouze reagoval na sérii „malicherných manévrů“ Washingtonu. V příspěvku na čínské sociální síti Weibo v sobotu napsal, že „poté, co si kouslo do Číny, se USA nyní tváří jako nevinné a dokonce se snaží hrát roli oběti.“

Během léta vztahy mezi USA a Čínou vykazovaly známky uvolnění napětí, zejména po obchodních jednáních v Madridu v září a následném telefonátu mezi Si Ťin-pchingem a Trumpem. To potvrdil Wu Sin-po, děkan Institutu mezinárodních studií na Fudan University v Šanghaji a poradce čínského ministerstva zahraničí. Během zářijového hovoru Si Ťin-pching pozitivně komentoval jednání, ale zároveň varoval amerického prezidenta před „jednostranným uvalováním obchodních omezení s cílem podkopat pokrok dosažený oběma stranami.“

Washington však jen o deset dní později významně rozšířil svá exportní omezení. Do stejných kontrol zařadil dceřiné společnosti již sankcionovaných firem z Číny i odjinud. Tím zvýšil počet firem, které čelí omezením v Číně, z přibližně 3 000 na několik tisíc dalších.

„Z pohledu Číny je to extrémně zákeřné,“ řekl Wu Sin-po a dodal, že to opět ukazuje, že Trump „jedná ve zlé víře.“ Řekl, že „pokud si USA po více než půl roce jednání s Čínou stále neuvědomily, že takové kroky proti Číně budou mít vážné důsledky, pak bych řekl, že lidé v Trumpově týmu jsou naprosto nekompetentní.“

Čínské ministerstvo obchodu tuto myšlenku v neděli potvrdilo. Jako další příklad uvedlo americké plány na účtování poplatků za čínské lodě kotvící v amerických přístavech. Ministerstvo uvedlo, že tato americká opatření „vážně poškodila zájmy Číny a podkopala atmosféru bilaterálních ekonomických a obchodních rozhovorů.“ Vyzvalo Washington, aby „zachoval těžce vybojovaný pokrok,“ a zároveň slíbilo protiopatření, pokud Trump splní svou poslední hrozbu.

Paul Triolo, expert na Čínu a technologie z poradenské firmy Albright Stonebridge, řekl, že tato eskalace připomíná sestupnou spirálu bilaterálních vztahů z května. „Znovu stojíme na okraji propasti,“ řekl Triolo. „Ale nyní jsou sázky ještě vyšší, protože obě strany chápou důsledky toho.“ Po obchodním příměří, ve kterém se obě země dohodly na dramatickém snížení vysokých cel prostřednictvím rozhovorů v Ženevě, Trump zveřejnil sérii šokujících zpráv.

Zakázal globálním společnostem používat čipy AI čínského technologického giganta Huawei, zavedl nová exportní omezení na software pro navrhování čipů zaměřená na Čínu a pohrozil zrušením víz čínských studentů v USA. Tyto kroky na týdny zmařily jednání, než následné rozhovory křehké obchodní příměří zachránily. Triolo uvedl, že krok Pekingu zpřísnit kontrolu nad vzácnými zeminami byl „logickou“ a „přiměřenou“ reakcí na rozsah Trumpových akcí, nikoli novou snahou získat páku pro nadcházející rozhovory.

Čína má téměř monopol na globální dodávky vzácných zemin, což je skupina 17 druhů minerálů. Dominantní postavení má zejména v jejich zpracování a rafinaci. Nová pravidla nejen zvyšují počet prvků podléhajících kontrole vývozu z Pekingu, ale také rozšiřují omezení zaměřená na výrobní technologie a zámořské využití. Například se pravidla vztahují na zahraniční firmy, které usilují o dodávku vzácných zemin vyrobených v Číně nebo zpracovaných čínskými technologiemi do jiných zemí.

Tato nová omezení vyvolala šokové vlny v globálních průmyslech a technologických dodavatelských řetězcích. Po zavedení bezprecedentních licenčních požadavků Číny na vzácné zeminy v dubnu hlásily továrny po celém světě, od automobilek po obranný sektor, nedostatek těchto kritických minerálů. Nová pravidla, která cílí i na vzácné zeminy používané k výrobě pokročilých polovodičů, by mohla také přerušit globální rozmach umělé inteligence, která se na tyto čipy spoléhá.

Čínské ministerstvo obchodu v reakci na rostoucí globální obavy uvedlo, že zpřísněná pravidla nejsou zákazy vývozu a že schválí licence žadatelům, kteří splní požadavky. Experti se shodují, že opatření Pekingu jsou zrcadlem omezení, která Washington uvalil na polovodiče v průběhu let. Ta omezila export čipů a zařízení pro jejich výrobu směřující do Číny, včetně těch vyrobených v třetí zemi s americkou technologií. To je exportní kontrolní opatření USA známé jako „Foreign Direct Product Rule“, zavedené během Bidenovy administrativy.

Ačkoli Peking dlouhodobě kritizuje USA za uplatňování „dlouhé paže jurisdikce“, čínský krok tento týden signalizoval, že je ochoten přijmout podobné taktiky. Wu Sin-po z Fudan University uvedl, že „od Trumpova prvního funkčního období po Bidenovo a nyní po jeho druhé funkční období, USA nahromadily cla, technologická omezení a sankce proti Číně.“ Dodal, že „Peking si vedl záznamy o každém z těchto kroků – a nyní je čas vyrovnat účty.“

Ohledně toho, zda se dlouho očekávaná schůzka obou lídrů uskuteční, Wu řekl, že míč je na straně Trumpa. „Záleží na USA, zda podniknou konkrétní kroky ke zlepšení vztahů. Nemělo by to být naopak – že Čína obětuje své zájmy nebo toleruje americký tlak jen kvůli schůzce,“ řekl. Trump již podle všeho změnil svůj tón vůči Číně. V příspěvku na sociální síti Truth Social v neděli uvedl, že USA by rády Číně „pomohly, ne ublížily.“ Bez dalších podrobností dodal: „Nebojte se o Čínu, všechno bude v pořádku!“

Wang I-wej, další akademik mezinárodních vztahů z Univerzity Žen-min, uvedl, že Čína studovala, jak se vypořádat s Trumpem, už od jeho prvního funkčního období. Nyní přichází „plně připravená – rozumí jeho ‚umění obchodu,‘ jeho taktikám a tomu, kde leží americké slabiny.“ Dále řekl, že si myslí, že „nyní je to USA, kdo je nervózní – ne Čína,“ a dodal, že Trump také čelí rostoucímu domácímu tlaku kvůli vleklému odstavení vlády, zatímco jeho Republikánská strana kontroluje exekutivní i legislativní složky. Wang se domnívá, že s pevnou kontrolou Číny nad vzácnými zeminami bude závislost USA na Číně pokračovat, alespoň v krátkodobém horizontu. Podle něj je vzkaz pro Američany jasný: buďte realističtí – je lepší spolupracovat s Čínou.