CNN: Putinovým záměrem nebylo zasáhnout dům v Polsku. Měl dva jiné cíle

Fakt, že do Polska proniklo celkem devatenáct dronů, o kterých informoval premiér Donald Tusk, ztěžuje možnost vysvětlit incident navigační chybou, například kvůli rušení GPS signálu. Většina dronů typu Šahíd je totiž naprogramována na cíl ještě před startem. Pokud by Moskva nechtěla riskovat narušení území členského státu NATO, mohla se vyhnout oblastem poblíž polsko-ukrajinské hranice, což se jí v posledních třech letech po invazi na Ukrajinu většinou dařilo.

Ruské ministerstvo obrany ve středu popřelo, že by cílem útoků byla polská území, a navrhlo dialog. Vzhledem k rozsahu incidentu je ale obtížné tyto výmluvy brát vážně. Poslední léta jsou plná podobných akcí Moskvy, označovaných jako "šedá zóna", kdy se rozšiřuje prostor pro eskalaci, i když Rusko později tvrdí, že šlo o chybu nebo obviňuje někoho jiného.

Tato událost nemá obdoby. V polském vzdušném prostoru byla vyhlášena uzávěra, stíhačky NATO vzlétly k akci a trosky poškodily civilní domy. Ruským cílem může být zasít chaos v jednom z nejvíce prozápadních členů NATO, ale pravděpodobně šlo také o provokaci, jejímž cílem bylo otestovat reakci vojenské aliance, se kterou se Rusko po celou dobu války na Ukrajině snažilo vyhnout přímému střetu.

Nyní se nabízí otázka, co NATO udělá dál, a právě na ni Putin vyžaduje odpověď. Donald Trump totiž narušil bezpečnostní záruky, na které se Evropa desítky let spoléhala. Klíčový americký požadavek na zvýšení výdajů na obranu sice vedl k tomu, že tyto výdaje rostou, ale zároveň to podkopalo základní princip transatlantické bezpečnosti – ten, že útok na evropského člena NATO se rovná zaručené americké vojenské reakci.

Evropské země NATO se musí rozhodnout, jakou najdou odpověď. Musí najít takovou, která Putina znervózní natolik, aby se podobné incidenty neopakovaly každý týden, ale zároveň nesmí být tak agresivní, aby vyprovokovala Moskvu k další eskalaci. To by jen potvrdilo ruský nepravdivý narativ, že Rusko po invazi na Ukrajinu vstoupilo do konfliktu s celým NATO.

Další důležitou překážkou, se kterou se Evropa potýká, je role Bílého domu. Jak přesvědčit Trumpa, aby se do rázných opatření zapojil, aniž by tím narušil "dobrý vztah", který si chce s Putinem udržet, i přes rostoucí frustraci amerického prezidenta? Změna v alianci je už nyní citelná. V listopadu 2022, když se objevily první zprávy o tom, že ruská raketa zabloudila do Polska a zabila dva rolníky, tehdejší prezident Joe Biden okamžitě svolal krizové setkání G7. Raketa sice byla nakonec identifikována jako ukrajinská, ale reakce byla rychlá a rozhodná.

Trump se zatím nevyjádřil dostatečně jasně a jeho post na sociální síti Truth Social se zdá být spíše znepokojený, ale zároveň se v něm skrývá jisté vzrušení z nejistoty, která přichází. Trumpovi příznivci to mohou vnímat jako jeho specifický styl, ale Kreml to nevidí jako projev síly. Od sobotní noci ruské drony zasáhly klíčové vládní budovy v Kyjevě, zabily pětadvacet lidí a nyní provedly nejvýznamnější nálet na území NATO v historii, kdy stíhačky NATO vůbec poprvé sestřelily ruské drony.

Rusko těmito eskalacemi nezískalo zpět desetitisíce mužů bojeschopného věku, o které přišlo ve válce. Strategicky je slabší než na začátku konfliktu, ale s jedním klíčovým rozdílem. Od summitu v čínském Tchien-ťinu a pozoruhodného sblížení s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a indickým premiérem Naréndrou Módím se Putin může cítit sebevědomější a schopnější eskalovat, protože má za sebou značnou ekonomickou a geopolitickou podporu. Tato podpora mu zřejmě napoví, jak dlouho může ve válce pokračovat. Západ má sklon přeceňovat hrozbu, kterou Rusko představuje, ale zároveň podceňuje Putinovo odhodlání k válce. Otázkou pro nadcházející dny je, zda se mu dokáže vyrovnat v jeho odhodlání.