COP29: První den se sešly tisíce politiků a diplomatů, dorazil i Tálibán

Na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se první den setkaly tisíce politiků, vyjednávačů, vědců a aktivistů z téměř 200 zemí světa, aby jednaly o dalších krocích v boji proti klimatickým změnám. Přestože všechny země sdílejí společný cíl zmírnit klimatické dopady, rozdíly v prioritách a zájmech zpomalují dosažení konsensu. 

Jedním z hlavních témat jednání je odklon od fosilních paliv, který byl dohodnut na minulém summitu COP. Státy, jejichž ekonomiky jsou silně závislé na fosilních palivech, však údajně usilují o změnu agendy tak, aby diskuse směřovala především na financování klimatických opatření. Tento konflikt naznačuje rozdělení, kdy některé země tlačí na posílení závazků k odklonu od fosilních paliv, zatímco jiné hledají cesty, jak zmírnit ekonomické dopady této transformace.

Americký vyslanec pro klima, John Podesta, na summitu přiznal, že zvolení Donalda Trumpa prezidentem bylo „hořce zklamáním“ pro zastánce klimatických opatření, protože by mohlo zvrátit současnou americkou politiku v oblasti klimatu.

Podesta však zdůraznil, že práce na zmírnění klimatických změn bude pokračovat s nezmenšenou vášní, dokud bude Joe Biden v úřadu. Americká delegace, stejně jako delegace ostatních zemí, tedy vyjednává o budoucích plánech, ačkoli se vrcholní představitelé USA, Číny a Indie na konferenci osobně neúčastní.

K významným událostem prvního dne patřilo i oznámení Světové meteorologické organizace, že letošní rok je na cestě k tomu, stát se nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplota v období od ledna do září byla přibližně o 1,54 °C vyšší než v období konce 19. století, což znovu podtrhlo naléhavost klimatických opatření.

Zajímavostí je, že zatímco mnoho světových lídrů se letos summitu neúčastní, objevily se zde některé nečekané delegace. Podle BBC jsou přítomni například zástupci afghánského Tálibánu, což je poprvé, kdy se tato vláda zúčastnila podobné mezinárodní události od svého nástupu k moci.

Pozván byl také ruský prezident Vladimir Putin, který sice tyto konference v minulosti ignoroval, ale jeho případná účast by vyvolala zájem, zejména vzhledem ke spojení Ázerbájdžánu s Moskvou.

Následujících 14 dní bude zásadních, neboť státy se pokusí dosáhnout shody v otázkách, které zahrnují přechod na obnovitelné zdroje, mechanismy financování pro rozvojové země a opatření na zmírnění důsledků klimatických změn. Evropské země, včetně Francie a Německa, které na konferenci vyslaly své delegace, jsou tradičně silnými zastánci klimatických opatření. Jejich zástupci budou pokračovat v jednáních, a to i bez přímé účasti vrcholných politiků.

I když některé národní vlády nevyšlou své nejvyšší představitele, klimatická jednání v Baku přináší prostor pro diskuzi o budoucnosti, která reflektuje nejen ekologickou, ale také ekonomickou a politickou dynamiku světa. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

včera

Kim vyměnil lidské životy za stíhačky? Objevuje se důvod, proč poslal vojáky bojovat na Ukrajinu

Spojené státy by měly pokračovat v posilování své odstrašující síly v asijsko-pacifickém regionu, uvedl admirál Samuel Paparo, velitel amerického Indo-pacifického velení (INDOPACOM). Paparo během fóra Reagan National Defense Forum oznámil, že mezi Ruskem a Severní Koreou probíhají jednání o možné dodávce ruských stíhacích letounů MiG-29 a Su-27 do KLDR.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy