Na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se první den setkaly tisíce politiků, vyjednávačů, vědců a aktivistů z téměř 200 zemí světa, aby jednaly o dalších krocích v boji proti klimatickým změnám. Přestože všechny země sdílejí společný cíl zmírnit klimatické dopady, rozdíly v prioritách a zájmech zpomalují dosažení konsensu.
Jedním z hlavních témat jednání je odklon od fosilních paliv, který byl dohodnut na minulém summitu COP. Státy, jejichž ekonomiky jsou silně závislé na fosilních palivech, však údajně usilují o změnu agendy tak, aby diskuse směřovala především na financování klimatických opatření. Tento konflikt naznačuje rozdělení, kdy některé země tlačí na posílení závazků k odklonu od fosilních paliv, zatímco jiné hledají cesty, jak zmírnit ekonomické dopady této transformace.
Americký vyslanec pro klima, John Podesta, na summitu přiznal, že zvolení Donalda Trumpa prezidentem bylo „hořce zklamáním“ pro zastánce klimatických opatření, protože by mohlo zvrátit současnou americkou politiku v oblasti klimatu.
Podesta však zdůraznil, že práce na zmírnění klimatických změn bude pokračovat s nezmenšenou vášní, dokud bude Joe Biden v úřadu. Americká delegace, stejně jako delegace ostatních zemí, tedy vyjednává o budoucích plánech, ačkoli se vrcholní představitelé USA, Číny a Indie na konferenci osobně neúčastní.
K významným událostem prvního dne patřilo i oznámení Světové meteorologické organizace, že letošní rok je na cestě k tomu, stát se nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplota v období od ledna do září byla přibližně o 1,54 °C vyšší než v období konce 19. století, což znovu podtrhlo naléhavost klimatických opatření.
Zajímavostí je, že zatímco mnoho světových lídrů se letos summitu neúčastní, objevily se zde některé nečekané delegace. Podle BBC jsou přítomni například zástupci afghánského Tálibánu, což je poprvé, kdy se tato vláda zúčastnila podobné mezinárodní události od svého nástupu k moci.
Pozván byl také ruský prezident Vladimir Putin, který sice tyto konference v minulosti ignoroval, ale jeho případná účast by vyvolala zájem, zejména vzhledem ke spojení Ázerbájdžánu s Moskvou.
Následujících 14 dní bude zásadních, neboť státy se pokusí dosáhnout shody v otázkách, které zahrnují přechod na obnovitelné zdroje, mechanismy financování pro rozvojové země a opatření na zmírnění důsledků klimatických změn. Evropské země, včetně Francie a Německa, které na konferenci vyslaly své delegace, jsou tradičně silnými zastánci klimatických opatření. Jejich zástupci budou pokračovat v jednáních, a to i bez přímé účasti vrcholných politiků.
I když některé národní vlády nevyšlou své nejvyšší představitele, klimatická jednání v Baku přináší prostor pro diskuzi o budoucnosti, která reflektuje nejen ekologickou, ale také ekonomickou a politickou dynamiku světa.
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 1 hodinou
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 1 hodinou
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 1 hodinou
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 2 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 3 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 4 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 5 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
včera
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
včera
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
včera
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
včera
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
včera
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
včera
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
včera
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
včera
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
včera
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
včera
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
včera
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Zdroj: Jan Hrabě