Do důchodu v 70 letech? Lidé se bouří, vláda se pohybuje na hraně

Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do úřadu v květnu, se dlouho vyhýbal řešení problému stárnutí populace, místo toho se zaměřil na oznámení příjemných opatření, jako jsou daňové úlevy pro starší Němce, kteří se rozhodnou pokračovat v práci i po dosažení důchodového věku.

Nicméně ministryně hospodářství Katherina Reicheová z CDU, bývalá energetická manažerka, která vyrostla v komunistickém východním Německu, se odvážila vystoupit s opakovanými výzvami k řešení důchodového systému.

„Demografická změna a stále rostoucí průměrná délka života činí nevyhnutelným, že délka pracovní kariéry se musí prodloužit,“ řekla podle The Guardian v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Dodala, že významný německý ekonomický think tank DIW již před dvěma dekádami tvrdil, že věk odchodu do důchodu by měl být stanoven na 70 let už v roce 2025. Místo toho se však Němci mají podle jejích slov připravit na to, že stráví pouze dvě třetiny života v zaměstnání, což považuje za neudržitelné.

Merz byl údajně nespokojený s těmito výroky a tiše jí doporučil, aby se soustředila na zájmy koaličních partnerů, zejména na obavy sociálních demokratů (SPD), kteří se nacházejí v těžké situaci s pouhými 15 % v preferencích. Reicheová se však nenechala odradit a trvala na tom, že pro mnoho Němců „štěstí není o tom, jak co nejdříve odejít do důchodu, ale o možnosti stále využívat své zkušenosti“.

SPD okamžitě zareagovalo, jakmile otázka důchodového věku začala rozdělovat křehkou koalici. Generální tajemník strany Tim Klüssendorf prohlásil: „Zvýšení věku odchodu do důchodu je pro nás nepřijatelné.“ Zdůraznil, že jakýkoli takový krok by byl v podstatě snížením důchodu.

SPD navrhuje jiný přístup, jak udržet důchodový systém v rovnováze. Místo zvyšování věku odchodu do důchodu kladou důraz na zvýšení podílu žen na pracovním trhu, což by podle nich vyžadovalo lepší flexibilitu pracovních míst a rozšíření péče o děti.

Ekonomové tuto myšlenku podporují a tvrdí, že začlenění více lidí do pracovního procesu, včetně imigrantů, by mohlo přinést dlouhodobé pozitivní efekty pro stabilitu důchodového systému.

Další analytici navrhují, že by Německo mohlo trvale vázat věk odchodu do důchodu na průměrnou délku života, což již praktikuje Nizozemsko.

Německá ministryně práce Bärbel Basová z SPD se naopak přiklání ke zvyšování daní a k tomu, aby se povinnost přispívat do důchodového systému vztahovala také na osoby samostatně výdělečně činné, státní úředníky a poslance – návrhy, které konzervativci odmítli.

V roce 1995 připadali na jednoho důchodce čtyři zaměstnanci, kteří přispívali do sociálního zabezpečení. V roce 2020 to byli již jen tři, a projekce ukazují, že do roku 2035 to bude pouze 2,4.

V současnosti v Německu pracuje 21,2 % lidí ve věku 65 až 69 let, což je vyšší než evropský průměr (16 %). Průměrný věk odchodu do důchodu v Německu v roce 2024 byl 64,7 let.

Dánsko v květnu přijalo zákon, který zvyšuje věk odchodu do důchodu na 70 let do roku 2040, což by znamenalo, že Dánsko by mělo nejvyšší věk odchodu do důchodu v Evropě.

SPD, v době, kdy bylo v Německu více než 5 milionů nezaměstnaných, provedla zásadní změny v pracovní legislativě, včetně postupného zvyšování věku odchodu do důchodu na 67 let do roku 2031.

Generální tajemník CDU Carsten Linnemann prohlásil, že je zapotřebí podobná „odvaha“, jaká byla zapotřebí tehdy, a že současná ekonomická situace v Německu, která je stejně složitá jako tehdy, by měla přinést nutné reformy.

Během tohoto období také kancléř Merz vyvolal vlnu nevole svými komentáři, které byly široce interpretovány jako kritika „líných Němců“. Na obchodní konferenci v květnu varoval, že „nebudeme schopni udržet prosperitu této země se čtyřdenním pracovním týdnem a work-life balancem“.

Merz se později pokusil zmírnit tento výrok a objasnil, že neměl na mysli, že by „všichni Němci měli pracovat více“, ale že by se měl zvýšit národní průměr. Koalice slíbila, že do roku 2031 zajistí úroveň důchodu ve výši 48 % průměrného celoživotního příjmu, což kritici považují za nespravedlivé vůči budoucím generacím bez jasného plánu na udržení systému.