Drží se NATO svých cílů v oblasti výdajů? Nové podmínky členské státy rozdělily

Nové obranné cíle NATO rozdělily členské státy do čtyř kategorií. V červnu 2025 se aliance po tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa formálně zavázala k novému cíli, a to vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranu. Z toho 3,5 % má jít na „základní“ obranné výdaje a 1,5 % na „ne-základní“, tedy na posílení kritické infrastruktury a civilní připravenosti.

Do první skupiny podle expertů patří Polsko, pobaltské a severské země a Německo. Všechny tyto země plánují splnit cíl 3,5 % HDP na základní obranu výrazně dříve než do roku 2035, a je pravděpodobné, že brzy splní i celkový cíl 5 %. Polsko v roce 2024 vydalo na obranu 4,12 % HDP a plánuje do roku 2026 dosáhnout 5 %.

V Pobaltí se Estonsko v roce 2024 dostalo na 3,43 % HDP a schválilo čtyřletý investiční plán, který mu umožní dosáhnout 5 % do roku 2026. Litva a Lotyšsko se zavázaly utratit 5 % do stejného roku. Mezi severskými státy je to Švédsko, které v roce 2024 vynaložilo 2,14 % HDP a do roku 2030 chce dosáhnout 3,5 %. Norsko, Dánsko a Finsko pravděpodobně dosáhnou 5 % mezi roky 2030 a 2035.

Do druhé skupiny patří Francie, Řecko, Severní Makedonie, Maďarsko, Česko, Rumunsko, Bulharsko, Nizozemsko, Velká Británie, Albánie a Černá Hora. Všechny tyto země se zavázaly dosáhnout 5 % do roku 2035.

V roce 2024 již překročily 2 % HDP, což z nich činí spolehlivé partnery, a očekává se, že dodrží svůj slib, i když čelí překážkám. Česko například už v roce 2024 vynaložilo na obranu 2,1 % HDP. Francie oznámila, že její vojenské výdaje dosáhnou 75 miliard dolarů do roku 2027, což je přibližně 2,4 % HDP. 

Třetískupinu tvoří Itálie, Belgie, Slovinsko, Chorvatsko, Portugalsko, Lucembursko, Kanada a Slovensko. Tyto země se sice zavázaly dosáhnout 5 % do roku 2035, ale jejich dosavadní historické výdaje jsou nízké a jejich politická a finanční situace je složitá.

Například Itálie v roce 2024 nedosáhla ani 2 % HDP a její ministr zahraničí naznačil, že splnění 5 % bude trvat celou dekádu. Slovinsko dokonce plánovalo referendum o vystoupení z NATO. Slovensko, přestože v roce 2024 překročilo 2 % HDP, naznačilo, že by nemuselo navyšovat výdaje na 5 %. Kanada naopak oznámila, že se brzy dostane na 2 %, což by mělo ukončit léta nedostatečného financování armády. 

Do poslední kategorie patří Španělsko, které zcela odmítlo nový cíl. Zaslouží si kritiku za dlouhodobé nesplnění 2% limitu a za to, že neuznává, že je potřeba udělat více pro ochranu Evropy.

Závazky a výdaje zemí NATO na obranu se liší, ale celkově aliance směřuje správným směrem. Pokud evropské státy splní své plány a Spojené státy se zaměří na indo-pacifickou oblast, obě strany budou v dlouhodobém horizontu schopny lépe bránit své zájmy.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO

Probíhající konflikt v Íránu odhalil podle vojenských expertů a diplomatů zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO. Ačkoliv se aliance do americko-izraelské války přímo nezapojila, střet v Perském zálivu ukázal nedostatky, které by mohly být kritické v případě případného útoku Ruska na členský stát. Evropští představitelé varují, že Moskva by mohla být připravena k agresi již kolem roku 2029, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci armád.

Více souvisejících

NATO

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 5 hodinami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 5 hodinami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 17 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy