Nové obranné cíle NATO rozdělily členské státy do čtyř kategorií. V červnu 2025 se aliance po tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa formálně zavázala k novému cíli, a to vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranu. Z toho 3,5 % má jít na „základní“ obranné výdaje a 1,5 % na „ne-základní“, tedy na posílení kritické infrastruktury a civilní připravenosti.
Do první skupiny podle expertů patří Polsko, pobaltské a severské země a Německo. Všechny tyto země plánují splnit cíl 3,5 % HDP na základní obranu výrazně dříve než do roku 2035, a je pravděpodobné, že brzy splní i celkový cíl 5 %. Polsko v roce 2024 vydalo na obranu 4,12 % HDP a plánuje do roku 2026 dosáhnout 5 %.
V Pobaltí se Estonsko v roce 2024 dostalo na 3,43 % HDP a schválilo čtyřletý investiční plán, který mu umožní dosáhnout 5 % do roku 2026. Litva a Lotyšsko se zavázaly utratit 5 % do stejného roku. Mezi severskými státy je to Švédsko, které v roce 2024 vynaložilo 2,14 % HDP a do roku 2030 chce dosáhnout 3,5 %. Norsko, Dánsko a Finsko pravděpodobně dosáhnou 5 % mezi roky 2030 a 2035.
Do druhé skupiny patří Francie, Řecko, Severní Makedonie, Maďarsko, Česko, Rumunsko, Bulharsko, Nizozemsko, Velká Británie, Albánie a Černá Hora. Všechny tyto země se zavázaly dosáhnout 5 % do roku 2035.
V roce 2024 již překročily 2 % HDP, což z nich činí spolehlivé partnery, a očekává se, že dodrží svůj slib, i když čelí překážkám. Česko například už v roce 2024 vynaložilo na obranu 2,1 % HDP. Francie oznámila, že její vojenské výdaje dosáhnou 75 miliard dolarů do roku 2027, což je přibližně 2,4 % HDP.
Třetískupinu tvoří Itálie, Belgie, Slovinsko, Chorvatsko, Portugalsko, Lucembursko, Kanada a Slovensko. Tyto země se sice zavázaly dosáhnout 5 % do roku 2035, ale jejich dosavadní historické výdaje jsou nízké a jejich politická a finanční situace je složitá.
Například Itálie v roce 2024 nedosáhla ani 2 % HDP a její ministr zahraničí naznačil, že splnění 5 % bude trvat celou dekádu. Slovinsko dokonce plánovalo referendum o vystoupení z NATO. Slovensko, přestože v roce 2024 překročilo 2 % HDP, naznačilo, že by nemuselo navyšovat výdaje na 5 %. Kanada naopak oznámila, že se brzy dostane na 2 %, což by mělo ukončit léta nedostatečného financování armády.
Do poslední kategorie patří Španělsko, které zcela odmítlo nový cíl. Zaslouží si kritiku za dlouhodobé nesplnění 2% limitu a za to, že neuznává, že je potřeba udělat více pro ochranu Evropy.
Závazky a výdaje zemí NATO na obranu se liší, ale celkově aliance směřuje správným směrem. Pokud evropské státy splní své plány a Spojené státy se zaměří na indo-pacifickou oblast, obě strany budou v dlouhodobém horizontu schopny lépe bránit své zájmy.
Související
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her
před 24 minutami
Macinka je připraven být dva roky dvojministrem. Ve volbách očekává porážku Pavla
před 1 hodinou
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
před 2 hodinami
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
před 2 hodinami
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
před 3 hodinami
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
před 4 hodinami
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
před 6 hodinami
Zimní počasí nabídne jinou tvář, naznačuje předpověď na příští týden
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
včera
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
včera
Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba
včera
Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.
Zdroj: Libor Novák