Ekovandalové z Poslední generace si sáhnou hluboko do kapsy. Poničení Braniborské brány je vyjde na statisíce

Ekologičtí vandalové z klimatického hnutí známého jako Letzte Generation (Poslední generace), kteří před několika dny poškodili Braniborskou bránu v Berlíně, si sáhnou hluboko do kapsy. Odstranění barvy, kterou slavnou německou památku polili, vyjde na statisíce korun, a město je po nich bude vymáhat.

Demonstranti polili barvou všechny sloupy této význačné stavby, a to až do výšky několika metrů. Berlínský primátor Kai Wegner akci aktivistů ostře odsoudil. Německá policie po incidentu zadržela 14 lidí.

"Skupina tímto činem nejen poškodila Braniborskou bránu, ale také brání svobodné diskusi o klíčových tématech současnosti a budoucnosti," prohlásil primátor. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová označila čin hnutí Letzte Generation za neakceptovatelný a uvedla, že poškozuje snahu klimatických aktivistů získat podporu.

Vyčištění Braniborské brány přitom nebude levná záležitost. Podle prvních odhadů vyjde na asi 35 tisíc eur (zhruba 850 tisíc korun). Uvedla to podle německých médií mluvčí městské správy nemovitostí Marlen Koeneckeová s tím, že částka bude vyšší, než se předpokládalo.

Použité barvy totiž nejsou rozpustné ve vodě a navíc každým dnem tvrdnou víc a víc. Podle města by se památku mohlo podařit vyčistit do víkendu, náklady ale poputují za ekologickými extremisty.

Právě se přehrává: Aktivisté poškodili Braniborskou bránu

Aktivisté poškodili Braniborskou bránu Video: YouTube

Hnutí Letzte Generation plánuje akce v Berlíně po letní přestávce. U Braniborské brány se aktivisté pravidelně scházejí k protestům. V loňském prosinci zde dokonce i přes policejní dohled odřízli vršek vánočního stromu.

Tehdy tímto gestem vyjádřili, že vrchol stromu symbolizuje budoucí klimatickou katastrofu, pokud lidstvo nezačne pečlivěji chránit životní prostředí.

Braniborská brána byla postavena v letech 1788-1791 jako součást berlínských hradeb a sloužila jako vstupní brána do města. Základní architektonickou formu tvoří římský triumfální oblouk a byla pojmenována po braniborském markraběti Friedrichu Vilémovi. V průběhu 19. století se stala symbolem německého národního sjednocení.

Během své historie byla Braniborská brána několikrát poškozena během válek a konfliktů, ale byla také několikrát renovována a obnovena. Po druhé světové válce byla brána součástí Berlínské zdi, která rozdělila město na západní a východní část.

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 se Braniborská brána stala symbolem znovusjednoceného Německa a koncem studené války.

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

Více souvisejících

Německo Last Generation (Poslední generace)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 7 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 8 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 8 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy