EU v tom Kyjev nenechá. V příštím roce plánuje půjčky ve výši 18 miliard eur

Evropská komise dnes představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard Kč) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný.

"Evropa bude dál dělat vše, co může, aby podporovala Ukrajinu a její obyvatele," prohlásil eurokomisař Valdis Dombrovskis, který návrh prezentoval. Cílem je podle něj získat souhlas Rady EU a Evropského parlamentu do konce roku, aby bylo možné v lednu zaslat první část prostředků.

Nový mechanismus by Ukrajině přinesl 1,5 miliardy eur na každý měsíc příštího roku, úmyslem však není posílat měsíční dávky v této výši. Eurokomisař Johannes Hahn novinářům vysvětlil, že komise plánuje v lednu vyplatit více než 1,5 miliardy a následně posílat kolem 4,5 miliardy před začátkem každého čtvrtletí.

Kyjev dává najevo, že každý měsíc potřebuje na pomoc s financováním chodu státu tři až čtyři miliardy eur, uvedla minulý měsíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Takzvanou makrofinanční pomoc EU zatím Ukrajině neposkytovala pravidelným způsobem. Po invazi ruských vojsk nejdříve poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, následně se dohodla na devítimiliardovém balíku, třetina z něj ovšem před dnešním oznámením zůstávala jen v rovině slibu.

Komise dnes nevyjasnila, zda byly zablokované tři miliardy převedeny do plánu pro příští rok, nebo zda je stále ve hře jejich samostatné uvolnění. Hahn v této souvislosti poznamenal, že EU ještě do konce roku pošle Kyjevu zbývající část již uvolněných šesti miliard a že ukrajinský stát by tak "měl být v pořádku".

Na nový plán podpory si chce Evropská komise podobně jako dosud půjčovat jménem celé EU na finančních trzích. Počítá přitom s "velmi vstřícnými podmínkami", konkrétně dobou splatnosti až 35 let a odkladem prvních splátek na rok 2033. Náklady spojené s úroky by pokrývala EU.

"Naše podpora bude spojená se sektorovými a institucionálními reformami, zejména těmi spojenými s bojem proti podvodům a korupci a posilováním právního státu," uvedl Dombrovskis.

Český ministr financí Zbyněk Stanjura po úterním jednání s unijními protějšky uvedl, že státy EU jsou připravené příští rok Ukrajině 18 miliard eur půjčit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně na začátku týdne řekl, že Budapešť nepodpoří další pomoc Kyjevu skrze společné půjčky EU. Podle agentury Bloomberg přitom plán EK zahrnoval prvek, který vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

Poskytování finanční podpory Ukrajině už v uplynulých měsících provázely jisté komplikace, což v létě vyvolalo kritiku ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten dnes v reakci na nové oznámení poděkoval unii za "opravdovou solidaritu". "Společně odoláváme ruské agresi, společně znovu vybudujeme Ukrajinu, společně budeme v EU," napsal na twitteru.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.
Ilustrační fotografie.

Mladým kuřákům v EU hrozí horší časy. V čele boje stojí Nizozemsko

Nizozemsko spolu s dalšími dvanácti zeměmi žádá Evropskou komisi, aby zrevidovala legislativu o tabákových výrobcích. Současná verze této legislativy totiž nezahrnuje elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Podle těchto zemí by stávající pravidla měla zahrnovat i nové nikotinové produkty.

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) Kyjev Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

včera

včera

včera

včera

včera

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

včera

včera

včera

včera

31. května 2025 21:55

31. května 2025 21:02

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy