EU začíná docházet trpělivost s Trumpem. Uchýlila se k vyhrožování

Po měsících vyjednávání, výhrůžek a kolísajících celních opatření, která Trump využívá jako nástroje politického tlaku, EU přichází s vlastním odvážným krokem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během nočního summitu v Bruselu naznačila, že evropských 27 států by mohlo vytvořit nový obchodní pakt ve spolupráci s asijsko-pacifickým blokem CPTPP, jehož členem je i Velká Británie.

„Tohle je projekt, do kterého bychom se měli vážně zapojit,“ uvedla von der Leyen s odkazem na snahu vytvořit nový pravidly řízený globální obchodní řád. Zároveň podotkla, že USA by do takového paktu nebyly automaticky přizvány. „Američané přece odešli – pokud si dobře pamatuji.“

Jedná se o jeden z dosud nejviditelnějších pokusů EU postavit se Trumpovi zcela čelem – jeho metodou. Polský premiér Donald Tusk, který v současnosti zastává předsednictví Rady EU, uvedl, že Evropa musí být „inovativní a někdy i nepředvídatelná – stejně jako naši američtí partneři.“

Trumpova nevyzpytatelná obchodní politika, postavená na jednostranném uvalování a následném rušení cel, EU zatlačila do defenzivy. Nyní, 13 dní před Trumpovým ultimátem k uzavření nové obchodní dohody mezi EU a USA, začíná v Bruselu panovat obava, že Unie bude muset přistoupit na značně nevýhodné podmínky.

Zatímco ještě před několika týdny byli evropští lídři odhodláni nepodlehnout americkému tlaku a odmítali i základní Trumpem navrhované clo ve výši 10 %, dnes jsou postoje mnohem zdrženlivější. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl otevřeně: „Nejlepší by bylo clo 0 %, ale když to bude 10 %, tak to bude 10 %.“

Ještě tvrdší je realita pro menší státy. Prezident Litvy Gitanas Nausėda přiznal, že nejlepší výsledek, v který EU může doufat, je podobná dohoda, jakou USA uzavřely s Velkou Británií. Ta byla sice ostře kritizována jako jednostranně výhodná pro Washington, ale dnes se v Bruselu jeví jako přijatelný kompromis.

Návrh von der Leyenové na spojení sil s asijsko-pacifickými státy, včetně Japonska, Kanady a Austrálie, získal podporu i ze strany nejmocnějšího evropského lídra – německého kancléře Friedricha Merze. „Pokud je WTO nefunkční, musíme vymyslet něco jiného,“ prohlásil.

Zdroje z diplomatického zákulisí ale upozorňují, že plán je především signálem a odvedením pozornosti od hrozícího evropského fiaska. Brusel se totiž obává, že pokud do 9. července nepředloží alespoň rámcovou dohodu s Trumpem, prezident USA uvalí na evropské zboží cla až do výše 50 %. To by znamenalo těžkou ránu pro evropský průmysl – od chemického průmyslu, přes výrobu oceli, až po automobilky.

Merz proto apeloval na rychlé dosažení alespoň základní dohody. „Už nemáme čas na komplexní smlouvu. Musíme jednat, protože evropské firmy už dnes krvácí.“

Vedle rizika obchodního konfliktu však EU čelí i další hrozbě – že Trump zpochybní americký závazek k evropské obraně v rámci NATO. „Proč by Američané měli chránit země, které s nimi vedou obchodní válku?“ parafrázoval jednoho z diplomatů server Politico.

Zatímco tedy Evropa zvažuje vytvoření obchodního světa bez USA, realita ukazuje, že prozatím nemá na výběr – a bude muset s Trumpem přistoupit na kompromis, který ještě donedávna považovala za nepřijatelný.

Jaký výsledek jednání přinese příštích 13 dnů, zůstává nejasné. Jedno je však jisté: Evropská unie si nyní uvědomuje, že stará pravidla už neplatí – a že v době Trumpovy Ameriky musí hrát podle nových.